[Katastr] (no subject)

[jan.safar AT geoprogres.cz]

Vážení přátelé,
k odvozování VB od DSPS uvedu dva modelové příklady, kterak přes vesnici vésti kabel:

1. Vznikne potřeba vybudovat vedení. Geodet zaměří situaci, vyšetří hranice (natransformuje KMD, posoudí soulad se skutečným stavem, nejasnosti projedná s vlastníky v rámci vytyčení hranic). Projektant do tohoto podkladu vymyslí vedení včetně ochranného pásma. Budoucí ochranné pásmo projedná projektant s vlastníky a např. v tomto rozsahu (nebo v jiném rozsahu dle dohody mezi oprávněným a povinnými) připraví geodet GP na rozsah práva vybudovat a provozovat na dotčených pozemcích vedení. Těmito podklady projektant vybaví DÚR a účastníci územního řízení se k tomu kladně vyjádří. Vydáním ÚR vznikne ochranné pásmo, uzavřou se příslušné smlouvy a GP se vloží do katastru. Oprávněný (budoucí správce sítě) pověří stavitele, aby za podmínek dle ÚR a příslušných smluv vybudoval vedení. Po dokončení stavby se pomocí DSPS zkontroluje, že je stavba provedená v souladu s vydaným stavebním povolením a ÚR, a potom se to zkolauduje. Výsledek: všeobecná spokojenost.

2. Vznikne potřeba vybudovat vedení. Projektant si vezme KMD, do něj nakreslí vedení, ke kterému zpracuje koordinační situaci s milimetrovými kótami "od hranic". Stavební úřad považuje DÚR za jasnou a vydá ÚR. Vznikne tak ochranné pásmo v rozsahu daném osou vedení, které je v S-JTSK na milimetry popsané v souřadnicemi koordinační situaci. Účastníci řízení (sousedi) se kladně vyjádří - domnívají se, že to, co je v projektu, je správně. Pak se kope. Bez vytyčení, prostě kudy to jde. Po záhozu vedení dorazí geodet a s centimetrovou přesností cosi pomocí GNSS zaměří (bez jakýchkoliv kontrol, protokolů a jiných zbytečností) - vznikne DSPS, což je lomená čára v souřadnicích S-JTSK s kulatým razítkem ÚOZI c). Porovnání s projektem se nepožaduje (stavebník prohlásí, že stavba je v souladu s projektem, což vzhledem ke způsobu vzniku projektu nemusí být nutně lež). Zkolaudujeme. Od zaměřené lomené čáry se odvodí rozsah VB (velmi sofistikovaně a v souladu s vyhláškou, což se kontroluje). V případě, že VB možná zasahuje do sousedního pozemku (což je dobré při kontrolním měření raději nezjistit), nahradí se pro jistotu hranice VB tou blízkou hranicí pozemku s lomovými body kk8. No a kdyby to hodně nevycházelo, tak se to v tom nejhorším místě nějak vykolíkuje - není přeci povinnost to VB od té osy odvozovat celé. Pak se vloží GP do katastru - sousedů se to nedotkne, GP do sousedního pozemku nezasahuje. Výsledek: všeobecná spokojenost.

Viděl jsem obojí. Obojí funguje. Jako občan preferuji to první - je to takové sympatičtější. Nejdřív dohodnout právo umístit síť a pak kopat. Ne naopak. Takže GP by byl před DSPS, čímž diskuse o odvozní VB padá.

Místo řešení, jakým způsobem a z čeho byl odvozen rozsah VB, bych raději šířil osvětu, aby si budoucí smluvní strany nechaly předvést rozsah práva (a nové nebo vytyčené hranice) v terénu. To by se mnohdy zjistily zajímavé věci.

Jan Šafář

Dne 29. 9. 2015 v 14:30 Jan Pěčonka napsal(a):

Dobrý den,

 

děkuji. Velmi zajímavé. Jsme ve velmi pružném právním systému a rozpětí názorů.

Pěčonka Jan

 

From: witi AT seznam.cz

Sent: Tuesday, September 29, 2015 2:09 PM

To: Katastr nemovitosti

Subject: RE: [Katastr] měřit - neměřit VB

 

Dobrý den,

k diskuzi přeposílám, co zasílá Praha-východ s informacemi pro měření...Snad jsem to zkopíroval správně...

Na základě kontrol, které byly provedeny nadřízeným orgánem ZKI v Praze, si dovolujeme upozornit na vytýkané nedostatky potvrzených geometrických plánů. Týkají se především záznamu podrobného měření změn pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku podle bodu 16.3 písmeno b) přílohy vyhlášky č. 357/2013 Sb., katastrální vyhláška.

Konkrétně vytýkané závady:

1)      soulad výsledků dřívějšího měření, kterým je dokumentace skutečného provedení stavby (dále jen DSPS ), se skutečným stavem, není ověřen měřením v terénu - ustanovení § 81 odst.  5 katastrální vyhlášky 2)      Pod popisovým polem ZPMZ není uveden odkaz na DSPS  - dle bodu 16.8 přílohy katastrální vyhlášky 3)      Není doložena kopie DSPS  - dle bodu 16.2 přílohy katastrální vyhlášky 4)      DSPS není zpracována v úplném rozsahu, není možno zprostředkovaně ověřit polohu lomových bodů liniových prvků -chybí zaměření skutečného stavu polohopisu, měřický náčrt DSPS a technická zpráva - § 13 odst. 5 písm. a) bod 3 a 4 vyhlášky č. 31/1995 Sb., 5)      V náčrtu chybí znázornění osy liniové stavby s lomovými body, od kterých je konstruována hranice rozsahu věcného břemene

 

 

Upozornění:

Prosíme věnujte náležitou pozornost určování souřadnic bodů technologií GNSS. Bude kontrolováno dodržování ustanovení vyhlášky č.311/2009 Sb., kterou se mění vyhláška ČUZK č. 31/1995 Sb..

Michal Witiska

---------- Původní zpráva ----------
Od: Martin Baroch <baroch AT geodeziekladno.cz>
Komu: 'Katastr nemovitosti' <katastr AT fsv.cvut.cz>
Datum: 29. 9. 2015 12:50:43
Předmět: RE: [Katastr] měřit - neměřit VB

Dobrý den pane Pečonko,

 

smekám a děkuji za takový výkon!

 

Můj názor byl a je, že věcné břemeno (služebnost – jako právo) inž. sítě je vždy vztažena k této reálné (existující) síti v terénu, bez ohledu, jak je zaměřena, zakreslena (zanesena) do map! My se jen snažíme, co nejvěrněji a nejodborněji, přenést tuto realitu do operátu.

 

M. Baroch

 

 

 

 

 

 

 

From: katastr-bounces AT fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces AT fsv.cvut.cz] On Behalf Of Jan Pěčonka
Sent: Monday, September 28, 2015 8:51 PM
To: Katastr nemovitosti
Subject: Re: [Katastr] měřit - neměřit VB

 

Dobrý den všem,

 

Bude zajímavější, když odpovědi ankety zveřejním hned:

https://docs.google.com/forms/d/1abia2nAWEmGx5xAdNPFKmI1zErgjLqd8KxAAdSNslAk/viewanalytics

 

Poznámka: odpovědi v anketě byly přečteny až po napsání tomto mailu. V tomto mailu se “odpověďmi” myslí níže uvedené maily.

 

VŠEM DĚKUJI ZA ZÁJEM,

 

zájem diskutovat na toto téma. Názory jsou zajímavé a myslím velmi podnětné. Jistě má smysl se o těchto věcech bavit. Můj názor je asi znám z minulosti, nicméně pod vahou názorů mohu přehodnotit své postoje a domněnky. Za některými si naopak mohu dále stát.

 

Dále v textu shrnu ne svůj postoj, ale toliko připomínky hloubavého, šťourajícího, pochybovačného občana (pan Kibic).

 

De facto z odpovědí plyne, že je možno vyhotovit geometrický plán (GP) pro vyznačení práva odpovídajícího věcnému břemeni (dále jen VB) z dokumentace skutečného provedení stavby (DSPS) bez ověření v terénu a v určitých případech (blíže jen lehce nastíněných) i bez ověření katastrální mapy (jejich identických bodů). Odpovědi tak jednoznačně oddělili použití DSPS a ověření katastrální mapy (dále jen mapa).

 

 

Vstupní informace:

- DSPS je dáno pouze grafickou podobou v PDF, technickou zprávou, seznamem souřadnic bodů DSPS, výkresem DSPS ve formátu DGN

 

Dovolím si obecný závěr:

A. Při tvorbě GP na VB s využitím DSPS není potřeba ověřovat samotný stav DSPS, ale je možno DSPS (skoro)bezvýhradně přebrat a považovat za správné. Nejspíše ve smyslu vyvratitelné domněnky správnosti. V případě pochybnosti, a je-li to možné, ověřit.

 

B. V případě potřeby správně zobrazit rozsah VB do katastrální mapy se odpovědi spíše kloní k potřebě zeměměřické činnosti (někteří jen pro nečíselně určené mapy).

 

Pan Kibic se dívá na problém z několika hledisek:

1. použití DSPS a mapa

2. forma, typ map a její spolehlivost

3. právní principy a legislativa

4. předpisy, odpovědnost k objednateli

 

 

1.

Tyto závěry považuje p. Kibic (de facto) za správné, nicméně má problém připustit rozdělení problému na A. a B., spíše zvažuje, že není možné A. bez B.  Rozdělení A. a B. by snad bylo možné v případě:

- DSPS je navíc předáno se zápisníkem měřených dat (polární metoda, jiné pomocné metody, kontrolní oměrné, protokol GNSS). Toto však zpravidla není.

- měření prováděl stejný zeměměřič, který zpracovává GP a má tak všechny další podklady z měření (fotky, zápisník měřených dat - často také s dalšími body, které byly z DSPS vypuštěny),

 

další důvody nejistoty mohou být tyto (i pan Kibic může mít na pozemku např. elektro kabel):

- bohužel i zeměměřič (a ÚOZI) je jenom člověk a snaží si ulehčit práci. ÚOZI který potvrzuje DSPS nemusel v terénu vůbec být (ověřuje zaměstnanci) a nemusí mít všechny informace

- bohužel se stává, že DSPS má někdy “chabý” geometrický základ, tedy připojení do S-JTSK a nesplňuje tak určité předpoklady pro použití v katastru nemovitostí (jedno měření GNSS, několikanásobné rajóny, orientace bez kontroly, .... ) a tuto informaci zpracovatel GP prostě nemá

- bohužel se inženýrské sítě (hlavně elektro) často zaměřují po záhozu (z různě definovaných důvodů), aniž by to však správci těchto sítí dovolovali

- je tady i nejistota, zda měřické práce provádějí odborně způsobilé osoby

 

 

2.

Pan Kibic také zvažuje relevantnost typu mapy jako podkladu pro zobrazení VB. Tedy zda je nutné ověřovat každý typ mapy. Zvažuje-li základní rozdělení typu mapy:

- na mapu číselnou (kdy geometrické a polohové určení (GPU) je dáno číselným vyjádřením prvků mapy) a

- mapu původní (tedy takovou, která má GPU vyjádřeno jen zobrazením prvků v mapě) a

- číselným vyjádřením myslí určení předmětu mapy geodetickými metodami v přesnosti podle kódu kvality (KK) 3, 4, 5,

 

pak má problém připustit ověření mapy (při tvorbě tohoto GP) jen u původní mapy z těchto důvodů:

- mapu DKM není možno automaticky řadit mezi mapu zcela číselnou,

- číselné vyjádření předmětu mapy může být (vyvratitelná domněnka) systematicky posunuto od současné (zpřesněné) verze S-JTSK, nebo od jinak zdeformovaného původního bodového pole a případy od 0,20 m do 0,60 m v poloze bodu nejsou ojedinělými,

- i celé bloky mapy v S-JTSK s KK 3 jsou posunuty,

- dalším problémem je možný nesoulad mapy se skutečným právním stavem (který ovšem zeměměřič bez součinnosti s dotčenými může těžko řešit a také jej těžko bude přesně identifikovat), zdá se tedy tento bod skoro bezpředmětný

 

 

3.

Pan Kibic je právní laik, o právo se však živě zajímá a mezi přáteli má advokáty i notáře a někdy živě spolu diskutují. Pan Kibic bere své známé právníky jako jakousi autoritu, resort ČÚZK je pro něj bezesporu autoritou také a navíc i autorem vyhlášky, ale hodně dá na zdravý selský rozum.

 

Zvažuje některé právní principy jako:

- neminem laedere (nikomu neškodit)

- ignorantia iuris non excusat (neznalost práva neomlouvá) 

-iura novit curia (soud zná právo)

- lex posterior derogat priori (ustanovení pozdější ruší dřívější)

- lex specialis derogat generali (ustanovení speciální ruší obecné)

- lex superior derogat inferiori (ustanovení silnější ruší slabší)

- quita non movere (s klidným nehýbat)

- vigilantibus iura scripta sunt (bdělým náleží právo)

- ... a další

 

Zvažuje Legislativní pravidla vlády (schválená usnesením vlády ze dne 19. března 1998 č. 188, se spoustou novel)  a z legislativně technických požadavků vypíchl pro sebe tato (bez doslovného znění):

 

a. je-li nadpis umístěn nad označením § jde o společný nadpis (skupinový nadpis) pro skupinu po sobě jdoucích § a končí paragrafem před dalším nadpisem

b. pokud se použije nadpis pod označením §, pak musí být použity v uceleném úseku předpisu a nemohou být použity jako skupinový nadpis (tedy platí vždy jen pro jeden §)

c. právní předpis obsahuje pouze ustanovení normativní povahy

d. paragraf má obsahovat  ustanovení, která se týkají pouze téže věci

e. zákonem nelze měnit nařízení vlády nebo vyhlášku; nařízením vlády nelze měnit vyhlášku ...

f. při tvorbě právního předpisu je nutno respektovat všeobecně uznaný význam slov. Jestliže není možné se vyhnout použití slova s více významy, musí být z právního předpisu jasné, v jakém významu se slovo používá. Výjimečně lze za navrženým pojmem vložit do závorek bližší vysvětlení použitého pojmu nebo jeho synonymum.

g. pokud má právní předpis přílohu, je nutno na ni v příslušném ustanovení právního předpisu odkázat a zároveň stručně vyjádřit její obsah

h. Je-li to vhodné k dosažení přehlednosti právního předpisu, může být část právní úpravy obsažena v příloze k právnímu předpisu, nejde-li o ústavní zákon. Grafická znázornění, kresby a mapy mohou být uvedeny pouze v příloze, vzorce a tabulky mohou být i součástí příslušného ustanovení právního předpisu. Příloha je součástí právního předpisu.

 

Zvažuje názory známých právníků:

- speciální právní úprava nemůže být obsahově v příloze právního předpisu,

- příloha nemůže mít k textu předpisu extenzivní (rozšiřující) ani restriktivní (zužující) charakter

- příloha pouze vysvětluje, demonstruje, upřesňuje

 

Z výše uvedeného nemá pan Kibic jistotu, zda:

-  obsah dopisu čj. ČÚZK-0844/2015-22 z 13.7.2015 (částečně níže uvedený), respektive jeho část: “ Český úřad zeměměřický a katastrální zastává názor, že bod 16.3 přílohy katastrální vyhlášky má charakter speciální úpravy mj. k § 81 odst. 5 katastrální vyhlášky ” je možno považovat beze zbytku za správnou,

- zda se vůbec příloha č. 16 vztahuje k zeměměřickým činnostem v terénu podle katastrální vyhlášky, když tyto činnosti upravuje § 81 a odkaz na přílohu č. 16 je v § 77 s nadpisem záznam podrobného měření změn  a kdy tato příloha hovoří o náležitostech ZPMZ a ne o zeměměřických činnostech. Na druhou stranu je vše součástí části osmé  s (souhrnným) názvem zeměměřické činnosti pro účely katastru.

 

Zdá se tak, že výjimka z § 81, odst. 5 ( výsledky dřívějších měření lze využít, je-li jejich soulad se skutečným stavem ověřen měřením v terénu) by měla být uvedena v textu předpisu (nejlépe asi zde) a ne v příloze.

- otázkou tedy je, zda využití DSPS pro tvorbu GP bez jakéhokoliv kontrolního měření či znalosti měřických (určujících) prvků není obdoba neměřického záznamu. Je-li důvodem jen jeho možná skrytost, pak je to důvod dobrý, nicméně nevhodně v předpise vyřčený.

- další otázkou je, proč má ono DSPS takovou výhodu oproti jiným starším měřením, např. starší ZPMZ v S-JTSK (nejspíš tedy prošlý katastrem se vší kontrolou) a toto se musí měřicky ověřit (často již původní stabilizace neexistuje, existují jen okolní trvalejší objekty – např. budovy)

 

Ekonomický pohled na věc:

– již to bylo zaměřeno a předpokládá se dodržení předpisů (zeměměřický zákon, jeho vyhláška, směrnice správců inženýrských sítí, ... )

- tomuto argument je dobrý a rozumný a pan Kibic mu rozumí, ale sám o sobě je slabý

 

4.

Pan Kibic vidí některé paragrafy jako potřebné, nicméně “šílené”, jako např. v zákoně o zeměměřictví § 16 odst. 1 písm. a), b) ? ..... vycházet vždy ze spolehlivě zjištěného stavu. Navíc dáno zákonem. To je bez diskuse, bez zvažování ekonomické důvodnosti a podobně – prostě udělá to zájemce o práci bezvadně a řekne si za to patřičnou odměnu (ha ha ha). Ještě že se případný ÚOZI může odpovědnosti zprostit, viz § 17b odst 4 (tamtéž). Nejspíše však se zprostí jen v případě, kdy udělá “pár” takových GP a ne když jich dělá desítky pro danou energetickou společnost.

 

No když panu Kibicovi někdo vyznačí špatně VB do mapy, zobrazí jej do jiných pozemků, nebude vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu, tak je mu fuk odkud tu dokumentaci zeměměřič získal a zda ji kdo a jak ověřil. Důležitý je výsledek a právní zájem (a právní jistota) dotčených. Dostane se mu informace s jakou jistotou (nejistotou) vede VB na jeho pozemku? Možná vůbec neví kde kopali onu inženýrskou síť (třeba byl tehdy v nemocnici, na dovolené, doma a ne na chatě, ... ).  Co správce sítě, když zjistí, že GP na VB neodpovídá skutečnosti? Asi udělá to co pan Kibic – už s danou zeměměřickou firmou nebude pokračovat a ani ji nedoporučí.

 

Asi by měl zeměměřič udělat maximum pro to, aby si udržel dobrého zákazníka a jednat nejen podle předpisů, ale také s ohledem na své dobré jméno, podle principu – štěstí přeje připraveným (bdělým náleží právo). Je-li mu práce zároveň koníčkem, pak ji spíše udělá dobře než naopak.

 

Slepé spoléhání na DSPS, byť ověřené ÚOZI, může vést k různým výsledkům, bez jakéhokoliv ověření ani nejsme schopni říci, že v mapě jsme dobře a souřadnicím sítě věřím. Je někdo kdo si troufne říct, že výsledek je OK z cca 90 %, 80 % ...... 30% ..... ?

 

Závěrem:

- dvakrát měř, jednou řež

 

Pan Kibic je optimista a tak věří spíše všem ÚOZI i DSPS, ale ...... co až přijde na lámání chleba ?

 

 

S pozdravem Pěčonka Jan

 

 

 

 

 

From: Jiří Blábol

Sent: Friday, September 25, 2015 5:33 PM

To: 'Katastr nemovitosti'

Subject: RE: [Katastr] měřit - neměřit VB

 

Dobrý den,

No možná to lze shrnout do trochu kratšího vyjádřeníJ, neboť evidentně panuje mimořádná shoda mezi ČUZK a zeměměřičem.

Za zaměření IS by měl zodpovídat UOZI který dokumentaci (DSPS) zaměření IS ověřil. V případě, že je v zaměření  napsáno, že souřadnice na IS mají mxy 0.14 m a jsou v s-JTSK je naprosto využitelné pro další potřeby v KN.

Za zákres věcného břemen do KN mapy je plně zodpovědný UOZI, který ověří ZPMZ a GP. Ten musí provést/zkontrolovat/posoudit zaměření identických bodů, aby mohl vzniknout jasný vztah pro přiřazení změny do mapy KN.

V případném sporu by mělo být posuzováno kdo způsobil chybný zákres VB v KN mapě. Buď jsou špatně souřadnice uvedené v DSPS nebo špatně zákres v KN mapě nebo obojí.

 

Hezký víkend

 

Jiří Blábol

 

From: katastr-bounces AT fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces AT fsv.cvut.cz] On Behalf Of Lumir.Nedvidek AT cuzk.cz
Sent: Friday, September 25, 2015 5:09 PM
To: katastr AT fsv.cvut.cz
Subject: RE: [Katastr] měřit - neměřit VB

 

Dobré odpoledne.

 

Pane Pěčonko, ještě se dodatečně vracím k Vašemu příspěvku do této konference z 19.9.2015 21:24 hod.

 

Nevím, jestli je Vám známý obsah dopisu čj. ČÚZK-0844/2015-22 z 13.7.2015 (možná že mezi komerční sférou "koluje" a nesu jen "dříví do lesa"), kterým o prázdninách ČÚZK odpovídal na individuální dotaz, který u něj uplatnil jeden komerční ÚOZI.

Souvisí s tématem, který jste ve svém příspěvku navodil. Mimo jiné v něm byl obsažen tento názor: "Uplatnění § 81 odst. 5 katastrální vyhlášky při vymezení rozsahu věcného břemene odvozením od osy inženýrské sítě

... dne 21. května 2015 jsme obdrželi Váš dotaz na potřebu uplatňování § 81 odst. 5 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), na užití souřadnic osy inženýrské sítě pro vymezení rozsahu věcného břemene od této osy postupem podle bodu 16.3 písm. b) přílohy katastrální vyhlášky. K tomuto dotazu Vám sdělujeme:

Český úřad zeměměřický a katastrální zastává názor, že bod 16.3 přílohy katastrální vyhlášky má charakter speciální úpravy mj. k § 81 odst. 5 katastrální vyhlášky. Postup podle bodu 16.3 tak nevyžaduje kontrolní zaměření bodů, od nichž má být rozsah věcného břemene odvozen. Tyto body zpravidla nejsou v terénu patrné, vznikají generalizací průběhu inženýrské sítě a jejich poloha nebývá označována ani dočasným způsobem. Ověření souřadnic těchto bodů je z toho důvodu nemožné.

Český úřad zároveň nepovažuje za nutné provádět v uvedeném případě ani zaměření jiných (nadzemních) objektů, jejichž poloha je vyznačena v dokumentaci skutečného provedení stavby. Takové zaměření může být v konkrétním případě z odborného hlediska důvodné (vyloučení některých typů hrubých chyb), dovození takové obecné povinnosti z § 81 odst. 5 katastrální vyhlášky však považujeme za nepřiměřeně extenzivní interpretaci.

Zároveň však připomínáme, že potřeba zaměření některých v terénu identifikovatelných bodů v okolí inženýrské sítě může vyplývat z jiných ustanovení katastrální vyhlášky, a to s ohledem na konkrétní umístění věcného břemene vzhledem k hranicím pozemků a na potřebu zobrazení jeho rozsahu do katastrální mapy [viz např. § 75 odst. 1 a 3, § 81 odst. 1 písm. b) katastrální vyhlášky]."

Nejedná se sice o nějaké publikované obecné výkladové stanovisko ČÚZK a zřejmě ani nebylo obecně šířeno uvnitř resortu, ale jistě si jej můžete zařadit do názorového spektra, které shromažďujete k navozené problematice.

Domnívám se, že také není v nějakém zásadním rozporu (zejména jeho poslední věta) s názory pana Říčného.

 

V oblastech sáhových katastrálních map, přepracovaných do S-JTSK s deklarovanou ambicí (dle mého názoru neuváženou a nezřídka ani nenaplněnou) dosáhnout v přesnosti umístění obrazu do S-JTSK maximálního rozptylu 5,66 metru (resp. ± 2,83 metru) je totiž více než obtížné správně propojit zamýšlený rozsah věcného břemene (pokud by měl být dán toliko virtuálně a jen vypočtenými absolutními souřadnicemi v S-JTSK) s platným zobrazením takové mapy. Zejména, když tento zamýšlený rozsah věcného břemene je někdy již sám o sobě výrazně menší (např. jen 2 metry), než samotná deklarovaná přesnost takové mapy. Pokud nebudete v takových případech pracovat v lokálním systému mapy (s vazbami k nejbližšímu okolí) a pokud si vlastním měřením zamýšlený rozsah věcného břemene prostřednictvím místních vazeb s obsahem takové mapy sám kvalifikovaně nepropojíte, můžete dojít k velmi obskurním a hrubě nesprávným výsledkům. Ve finále pak také může dojít k tomu (a v praxi takové případy dodatečně vycházejí najevo), že právní jednání o zřízení věcného břemene učiní mezi sebou dokonce zcela nepříslušné osoby (on ten "drát" či "roura" vede ve skutečnosti až metr za plotem u souseda). Samozřejmě může vše formálně nějak "projít" a nikoho to nepálí. Teprve až (třeba jen náhodou) dojde do tuhého (a třeba až za roky), bude se najednou hledat také viník vzniklých problémů a komu se "přišije" vzniklá škoda. Navíc byly už také zaznamenány případy, kdy je i samotná dokumentace o skutečném provedení stavby "našvindlovaná", nic změřeno v terénu nebylo, a byla pouze dodatečně početně zkonstruována z původní projektové dokumentace zamýšlené stavby a faktická realizace stavby pak byla poněkud jiná.

 

Samozřejmě si umím představit i ten druhý extrém "padlý na hlavu", když zaměření sítě pro dokumentaci skutečného provedení stavby před jejím "zahrabáním" sám provádím (a své měření si pochopitelně průběžně kontroluji) a takovou dokumentaci sám vyhotovím a ověřím a za dva měsíce mám vyhotovit ještě GP pro věcné břemeno, tak aby po mně někdo formálně zase požadoval ještě další „kontrolní“ měření k mému vlastnímu (a ve své době zkontrolovanému) měření předchozímu, a to navíc za situace, když kontrolně už není skoro co měřit, protože to nejdůležitější už je týdny (měsíce, roky) "zahrabáno".

 

A zase nějaké jiné úvahy by třeba bylo možné vést v oblastech katastrálních map obnovených v minulosti novým mapováním a s deklarovanou charakteristikou kvality souřadnic 3. A vše by bylo možné ještě zamotávat mudrováním nad rozdíly mezi pojmy "třída přesnosti" v dokumentaci o skutečném provedení stavby a "charakteristika kvality souřadnic" používanými v katastru.

 

Generální, obecné, jednoznačné a jednoduché odpovědi nemusí někdy na všechny možné otázky existovat, a záleží dost na tom, jaké konkrétní možné situace si ve svých představách dostatečně předvídavě vymodelujete (nedej bože, v jakých extrémech a jejich kombinacích je někdy sám osobně zažijete).

 

Půvabný víkend přeje

Lumír Nedvídek

 

From: katastr-bounces AT fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces AT fsv.cvut.cz] On Behalf Of Lumir.Nedvidek AT cuzk.cz
Sent: Monday, September 21, 2015 11:26 AM
To: katastr AT fsv.cvut.cz
Subject: RE: [Katastr] měřit - neměřit VB

 

Dobrý den.

Pan Říčný to popsal přesně a naprosto s ním souhlasím.

Lumír Nedvídek

 

From: katastr-bounces AT fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces AT fsv.cvut.cz] On Behalf Of vhejda AT centrum.cz
Sent: Monday, September 21, 2015 10:05 AM
To: 'Katastr nemovitosti'
Subject: RE: [Katastr] měřit - neměřit VB

 

Dobrý den, musel bych opsat zprávu p. Říčného, problém nebude v ověřování průběhu vedení (na terénu vidíte většinou jen šoupata a PRISky), problém je napojení na kresbu katastru a skutečná situace okolí, abychom nedělali VB pod baráky, pokud je vedení blízko obvodových zdí. Zdraví V. Hejda ______________________________________________________________
> Od: "Radomír Říčný" <ricnygeoport AT seznam.cz>
> Komu: "'Katastr nemovitosti'" <katastr AT fsv.cvut.cz>
> Datum: 21.09.2015 09:29
> Předmět: RE: [Katastr] měřit - neměřit VB
>

Dobrý den,

Zpracování GP věcného břemene podle dřívější dokumentace má podle mě 2 roviny.

 

1 ) Důvěra ve vypracovanou dokumentaci. Tam si myslím, že problém není a z tohoto pohledu bych na anketní otázku

      č. 1 odpověděl „Ne“ není nutná činnost v terénu a na otázku č.2  „e“ neměřit, zbytečné. Rozsah břemene je v podstatě určen objednatelem a to v tomto případě na podkladě dřívější zeměměřické činnosti. K dokumentaci můžu mít důvěru nebo ne, ale stejně ji neověřím,  protože inženýrské sítě jsou už stejně většinou po záhozu, musely by se „vypípat“.

 

2)  Problém je v zapracování břemene do katastrální mapy, kde nejsou číselně určeny hranice dotčených parcel a je tedy nutno „přizpůsobit změnu mapě“. Tam je třeba zaměřit identické body, provést transformaci atd.

 

Takže, abych to shrnul, vidím větší problém v kvalitě mapového podkladu než v kvalitě zaměření inž. sítí.  Jinými slovy dostat v dnešní době skutečný stav do JTSK není takový problém, jako jej dostat do mapy.

 

S pozdravem R.Říčný Geoport s.r.o. Opava

---

_______________________________________________
Katastr mailing list
Katastr AT fsv.cvut.cz
http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr

_______________________________________________
Katastr mailing list
Katastr AT fsv.cvut.cz
http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr

=

---

_______________________________________________
Katastr mailing list
Katastr AT fsv.cvut.cz
http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr

_______________________________________________
Katastr mailing list
Katastr AT fsv.cvut.cz
http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr

Attachment: png2hhqlvz9dc.png
Description: PNG image