RE: [Katastr] rozdělení pozemku

[<Jaroslav.Holy AT cuzk.cz>]

Také jsem tuto situaci už několikrát na našem katastru řešil, a pokud jsme odmítli zapsat hranice v rámci jednoho vlastnictví na základě „papíru“ od stavebního úřadu, pak to bylo proto, že se právě jednalo o ono zmiňované Sdělení podle § 82 odst. 3 stavebního zákona a nikoliv o „regulační plán, územní rozhodnutí nebo územní souhlas“. Zkuste si prověřit, zda nemá Váš katastrální úřad pochybnosti právě z tohoto důvodu.

 

Pokud se zápis provede v rámci jednoho vlastnictví, pak v režimu zápisu jiných údajů, v protokolu Z, který je veden společně i pro zápis záznamem a poznámkou, což pak svádí k tomu, říkat, že např. změna druhu pozemku „jde záznamem“ i když o záznam se jedná pouze při zápisu práv.

 

Domnívám se, že ustanovení katastrálního zákona vymezující hranice pozemků bylo taxativní vždy.

 

Jaroslav Holý

 

From: katastr-bounces AT fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces AT fsv.cvut.cz] On Behalf Of Jan Pěčonka
Sent: Wednesday, January 28, 2015 10:39 AM
To: Katastr nemovitosti
Subject: Re: [Katastr] rozdělení pozemku

 

Dobrý den pane Holý,

 

moc Vám děkuji za velmi rychlou reakci.

 

To co píšete vyplývá (více či méně) z předpisů a chápu to takto i já. Ovšem katastrální úřad (KU) si není vůbec jist, jakou formou a co vše potřebuje pro zápis takovéto změny (tedy rozdělení pozemku na základě územního rozhodnutí) a taky tvrdí, že ono rozhodnutí je málo.

Takže např. územní rozhodnutí (souhlas) je dostatečným důvodem a KU by neměl požadovat ještě další (jinou) listinu vydanou úřadem (stavební).

 

Zaujal mě výklad nájmu. Tedy “hranice nájmu” (části původního pozemku) nemůže být zobrazena do katastrální mapy v podobě parcely vůbec? Tedy § 2, písm. a) KatZ je vymezen taxativně, konečně?

 

Děkuji Pěčonka Jan

 

 

 

From: Jaroslav.Holy AT cuzk.cz

Sent: Wednesday, January 28, 2015 10:01 AM

To: katastr AT fsv.cvut.cz

Subject: RE: [Katastr] rozdělení pozemku

 

Dobrý den,

 

řekl bych, že je to opačně než píšete, před 1.1.2014 to nešlo „bez dalšího“, tj. bez převodu vlastnictví k oddělované části pozemku a po 1.1.2014 to jde oddělit na základě územního rozhodnutí, souhlasu nebo regulačního plánu. Dále si dovolím odcitovat část článku (Geometrický plán v nové formě a souvislostech), který jsem měl možnost publikovat v časopise Rekodifikace a praxe (10/2014), který se tohoto tématu týká. Tam jsou již myšlenky utříděny a učesány, takže se nemusím opakovat.

 

„Práva nově do katastru zapisovaná a jejich obraz v katastrální mapě

 

Do katastru nemovitostí se v souvislosti s rekodifikací občanského práva zapisuje celá řada nových práv (§ 11 odst. 1 katastrálního zákona), z těch, jejichž rozsah může mít svůj reálný obraz na zemském povrchu, jsou to zejména právo stavby (§ 1240 a násl. občanského zákoníku), nájem (§ 2201 a násl. občanského zákoníku) a pacht (§ 2332 a násl. občanského zákoníku). Ne každý zápis takového práva do katastru nemovitostí si ale vyžaduje nutnost vyhotovení geometrického plánu, protože ne každé právo tvoří hranici pozemku následně zobrazovanou do katastrální mapy. A zde se musíme obrátit k vymezení základního pojmu pozemku a parcely v § 2 písm. a) a b) katastrálního zákona. Jen hranice práv zde uvedených, tvoří z pohledu katastru hranice pozemků a mohou se tedy, prostřednictvím geometrického plánu, objevit v katastrální mapě.

 

Pro účely katastrálního zákona se pozemkem rozumí část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí stanovenou regulačním plánem, územním rozhodnutím nebo územním souhlasem, hranicí jiného práva podle § 19 katastrálního zákona, hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí rozsahu práva stavby, hranicí druhů pozemků, popřípadě rozhraním způsobu využití pozemků,

 

Hranice vlastnické a hranice rozsahu zástavního práva jsou nám již i podle předchozí právní úpravy dobře známy, nově se setkáme s hranicí práva stavby a hranicí jiných práv podle § 19 katastrálního zákona, tedy práv, odvozených od vlastnického práva specifických vlastníků –   státu, hl. m. Prahy, obcí a územních samosprávných celků – a  zapisovaných do katastru nemovitostí záznamem. Týká-li se zápis těchto práv jen části pozemku evidovaného v katastru nemovitostí, zase platí, že s listinou musí být spojen geometrický plán, který část pozemku vymezuje.

 

Jestliže jsem výše zmínil nájem a pacht, musím říci, že v definici pozemku je nenajdeme. Hranice rozsahu těchto práv tak pozemek nevymezují, nezobrazují se do katastrální mapy a podkladem pro jejich zápis tedy není ani geometrický plán. Baudyš (Baudyš. P. Katastrální zákon. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2014, str. 151) uvádí: „...postačí, je-li tento rozsah seznatelný z popisu nebo náčrtu, který je součástí nájemní nebo pachtovní smlouvy.“

 

Hranice stanovená regulačním plánem, územním rozhodnutím nebo územním souhlasem

 

Za pozornost stojí i hranice stanovená regulačním plánem, územním rozhodnutím nebo územním souhlasem. Tento druh hranice předchozí právní úprava – konkrétně § 27 písm. a) katastrálního zákona č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů – neobsahovala.

 

Jedinou výjimku, kdy de facto k zápisu tohoto druhu hranice docházelo, byl postup podle § 37 odst. 3, § 45 odst. 2 a § 48 odst. 1 katastrální vyhlášky č. 26/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy katastrální úřad provedl na výslovnou žádost zápis celého geometrického plánu vyhotoveného k uskutečnění rozsáhlé změny využití území v návaznosti na územní rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu (např. rozsáhlé parcelace za účelem výstavby), spolu s vkladem práva podle první předložené smlouvy nebo záznamem či způsobem obdobným záznamu práva nebo spolu se změnou druhu pozemku či způsobu využití pozemku podle přiložené listiny. Pozemky tedy byly odděleny hranicí pozemku podle § 27 písm. a) katastrálního zákona č. 344/1992 Sb., v rozsahu dle předložené listiny a ostatní nové zakreslené hranice v rámci jednoho vlastnictví byly hranicemi stanovenými územním rozhodnutím.

 

Pokud tedy současný katastrální zákon v § 2 písm. a) již umožňuje zápis hranice stanovené regulačním plánem, územním rozhodnutím nebo územním souhlasem, přímo na základě těchto listin (§ 31 katastrálního zákona) a geometrického plánu pro rozdělení pozemku, aniž by jej podmiňoval změnou práva k prvnímu převáděnému pozemku vkladem (nebo jinou výše popsanou změnou), lze zápis bez dalšího provést v režimu „zápisu jiných údajů“. V katastru nemovitostí pak v důsledku toho, může být vedle sebe evidováno více parcel téhož vlastníka se shodným druhem i způsobem využití pozemku, což by jinak s ohledem na zákonnou definici pozemku nemělo přicházet v úvahu.    

 

Nutno zdůraznit, že k zápisu rozdělení pozemků v tomto případě nepostačí sdělení stavebního úřadu, vydané podle § 82 odst. 3 stavebního zákona, ve kterém stavební úřad schválí geometrickým plánem navrhovaný záměr s tím, že není potřeba stanovit podmínky pro dělení pozemků. Tato písemnost, v praxi často označovaná „Souhlas s dělením pozemků“ není územním rozhodnutím nebo územním souhlasem a případné zobrazení takto navrhované hranice v katastrální mapě by nemělo oporu v zákoně. Geometrický plán doložený tímto souhlasem se případně připojí až k listině, na jejímž základě bude vznikat vlastnická hranice, hranice druhu pozemku nebo jiná hranice, kterou ustanovení § 2 písm. a) katastrálního zákona za hranici pozemku považuje, a zobrazení této hranice podle geometrického plánu se provede až v souvislosti se zápisem změny vlastnické práva, změny druhu pozemku či jiné obdobné zákonem předvídané změny.“

 

 

Jaroslav Holý

KÚ pro hl. m. Prahu

 

From: katastr-bounces AT fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces AT fsv.cvut.cz] On Behalf Of Jan Pěčonka
Sent: Wednesday, January 28, 2015 9:46 AM
To: Katastr nemovitosti
Subject: [Katastr] rozdělení pozemku

 

Dobrý den kolegové,

 

myslím, že tohoto tématu jsme se tady již dotkli, ale nikde to nemohu najít.

 

Může vzniknout nová parcela, dělením původní, podle všech možností daných § 2 písm. a) KatZ, tedy:

- a) podle územně správní jednotky, hranicí katastrálního území,

- b) hranici vlastnickou

- c) hranici stanovenou regulačním plánem

- d) územním rozhodnutím nebo územním souhlasem

- e) hranicí práva podle § 19 KatZ,

- f) rozsahem zástavního práva,

- g) rozsahem práva stavby,

- h) hranicí druhu pozemků,

- i) rozhraním způsobu využití pozemků

 

Přidávám bod za j) – hranicí nájemního vztahu ..... což by mělo jít také.

 

Omezme se však jen na hranice pozemků (parcel) vznikající uvnitř držby vlastnictví (ostatní je dá se říct jasné), tedy na body c), d), f), g), h), i), ( j) ). Z toho můžeme vyloučit dále f) zástavní právo a g) právo stavby, i nájem, tyto jsou jasné také. Zbývá nám tedy: c), d), h), i).

 

Jak lze zapsat do katastru tyto nově vznikající části původních parcel?

 

- Bylo mi řečeno, že c), d), h), i) je možno zapsat bez problémů u starých (již existujících) pozemků (parcel) a to právě vydáním dokladu z úřadu (nejčastěji stavební), např. územní rozhodnutí (bez dalšího).

 

- Ovšem u nově vznikající parcely toto bez dalšího již nestačí (bylo mi řečeno) a je potřeba:

1.  buď smlouva (tedy změna práva), nebo

2.  změna územního plánu

3.  kolaudační souhlas (např. na vymezený pozemek jako parkoviště k daným bytovým jednotkám)

 

Rozdělit pozemek uvnitř vlastnictví je prý možné jen v případě, kdy se změní územní plán, nebo s kolaudačním souhlasem.

 

Nemáte někdo povědomí o skutečném postupu, případně nějakém stanovisku či odkazu na pojednání, presentaci a podobně?

 

Jaké podklady jsou tedy potřeba pro jednotlivé změny? Zápis pak půjde záznamem?

 

Zdá se mi to nějaké zbytečně zamotané a nevím, když např. stavební úřad vydá územní rozhodnutí o dělení pozemku (změně druhu pozemku, případně využití pozemku), proč by měl vydávat ještě jiný doklad o tom, že to venku zkontroloval a že jsou splněny všechny podmínky vydané územním rozhodnutím (kolaudace), navíc, když kolaudace se mnohdy nevydává.

 

Děkuji Pěčonka Jan

---

_______________________________________________
Katastr mailing list
Katastr AT fsv.cvut.cz
http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr