Re: [Katastr] Měření GNSS

[Redakce Zeměměřič <redakce AT zememeric.cz>]

Taky tě zdraví, nebo» jsem to dočetl a přiąlo mi to dobrý.

Jen si myslím, ľe před NEBO se čárka nedělá a pak mi tam přiąla divná věta: "...ale v ľádném případě se získá jistota, ľe výsledek obou měření není zatíľen chybou..."

V ľádném případě se nezíská...

nebo
v kaľdém případě se získá...

To tvoje spojení mi nedává logiku. Fakt to tak myslíą?

R.

Dne 15. ledna 2014 13:54 <Pavel.Taraba AT cuzk.cz> napsal(a):

Dobrý den,

pokusím se reagovat na oba příspěvky najednou a úplně, ale nejsem přítelem rozsáhlých slohových cvičení a tak si dovolím poznamenat jen několik postřehů:

-          zcela souhlasím s formulací Martina Raąky: „…nicméně to se jiľ hodně hrabete uvnitř zápisníku měření a zkuąenost mě přesvědčila o tom, ľe ne vąichni kolegové se v technologii, kterou uľívají, orientují. Z tohoto pohledu je bohuľel asi silná a vyhláąkou diktovaná kontrola nutností (by» to ty „zkuąenějąí“ asi zdrľuje nebo irituje).“

-          nesouhlasím s tím, ľe zcela dostatečným „nezávislým měřením“ je provedení daląího měření v jiné síti permanentních stanic. I kdyľ spolehlivost takového postupu je vyąąí, neľ kdyľ je opakované měření provedeno s vyuľitím té samé sítě permanentních stanic, tak pokud jsou obě observace provedeny ve velmi blízkých časech, přesněji blízkém postavení satelitů, tak i kdyľ jsou vyuľity dvě různé sítě permanentních stanic, získá se pouze jistota, ľe z obou sítí je vygenerována korektní  korekce (při RTK), nebo data pro postprocesing, ale v ľádném případě se získá jistota, ľe výsledek obou měření není zatíľen chybou (v tomto případě systematickou) způsobenou „zkroucením“ signálu z konkrétního satelitu, ke kterému doąlo díky observačním podmínkám na bodě, na kterém je měření prováděno (zákryt stromem, multipath způsobený konkrétním objektem, momentální vliv nějakého „vzdáleného“ atmosférického jevu, např. ionosférické čočky), tj. nedoąlo k tomu, ľe „zkroucená“ pozice je korigována o korektní korekci.

-          aby se vyloučilo co nejvíce moľných vlivů, které zejména u krátkých observací, snadno zapůsobí jako nezjiątěná systematická chyba, je nutné zvolit takový postup, kterým se zajistí, ľe působení moľných ruąivých vlivů se neprojeví systematicky, ale bude mít náhodný charakterem. U GNSS je to zcela jednoznačně zajiątěno poľadavkem na nejméně dvojici observací, provedených při  dostatečně změněné konfiguraci satelitů, nebo nejméně tak dlouhou observační dobu, za kterou se konfigurace satelitů dostatečně změní. Pak tedy satelit stačí vyletět zpoza překáľky, která způsobuje „zkroucení“ jeho signálu, změní se postavení satelitu vůči objektu, který způsobuje multipath a odraľený signál se tak jiľ neodrazí směrem k fázovému centru antény, apod. Současně při tom platí, ľe při opakování observace je měřič jaksi mimoděk donucen znovu postavit výtyčku na bod a „usvislit“ ji, tedy znovu zcentrovat a urovnat. Navíc se doporučuje při daląí observaci změnit výąku vysunutí výtyčky, čímľ se předejde moľnému vzniku systematické chyby ze ąpatného odečtení výąky antény nebo z překlepu při jejím zadávání do stroje (kontroléru).

-          refrakční působení na signál ze satelitu, který je od antény vzdálen 23 tis. km, má úplně jiný charakter neľ u úzkého paprsku elektronického dálkoměru, kterým se cílí na hranol (cíl) vzdálený jen několik stovek (spíąe desítek metrů). Refrakce v přízemních vrstvách můľe být i značná, ale na typicky měřené vzdálenosti zpravidla nedokáľe způsobit chybu přesahující jednotky centimetrů. Naproti tomu u signálu ze satelitu se můľeme pouze dohadovat, co se tak asi zrovna v atmosféře se signálem vlastně děje. Ani nejlepąí atmosférický model se nemusí vľdy dostatečně shodovat s momentálními atmosférickými podmínkami. Celková refrakce pak dokáľe signál „zkroutit“ o neznámý počet celých vlnových délek nebo způsobit fázový skok o jehoľ hodnotě (velikosti) nic nevíme, u krátké observace ani nejsme schopni dopátrat se, zda konečný výsledek byl z toho důvodu „zkroucen“ zrovna o méně neľ 5, 10, 25, 75, 150 …cm, a jsou-li dvě krátké observace provedeny rychle za sebou (i třeba na dvě různá sí»ová řeąení), pak momentální refrakční působení se v nich projeví systematicky.

-          zatímco u terestrických měření po zacílení dalekohledu hned vidím, ľe na bod o známých souřadnicích nevidím nebo vidím ąpatně a mám ąanci vizuru/záměru, pročistit, u GNSS je  taková činnost dosti úsměvná (pokud se nejedná o vyklučení blízkého roątí, které jednoznačně převyąuje horizont fázového centra antény).

-          zatímco u terestrických metod je moľné získat nezávislé měření osnov směrů a délek např. tím, ľe před opakovaným měřením alespoň „kopnu“ do stativu, znovu urovnám a zcentruji stroj a znovu tedy cílím a odečítám (a v případě přesnějąích prací měřím délku v reľimu „tam i zpět“), u GNSS taková moľnost prostě není.

-          myslím, ľe po přečtení dokumentu, který Ing. Blábol připojil ke svému podnětu, a který vznikl jako pracovní pomůcka pro rezortní pracovníky, aby se lépe orientovali v problematice posuzování jim předkládaných výsledků, které vznikly vyuľitím technologie GNSS, pozorný čtenář snadno pochopí, ľe důvodem jeho vzniku je předevąím „kvalita“ výrobků, které jsou předkládány jako jednoznačně správné, „…protoľe byly přece určeny měřením GNSS!“ Myslím, ľe pozornému čtenáři, který nad svou prací přemýąlí, a mezi takové lze asi zařadit vąechny, kteří do konference katastr přispívají, bude z těch důvodů docela smutno. Bohuľel legislativně nelze nijak oąetřit situaci, ľe někdo přistupuje k pouľívání sofistikovaných technologií s jistou dávkou přemýąlivosti a zdravé skepse a někdo jen zcela automaticky a bez přemýąlení a flexibility jen mačká knoflíky v naučených sledech.

-          nedovedu si představit legislativní parametry, které by dokázaly jednoznačně určit, ľe konkrétní „jeątě ne úplně ąpatná“ konfigurace satelitů je na jednom místě v pořádku a na druhém jiľ ne, nebo» tam se vyskytuje konkrétní strom, který při konkrétní konstelaci satelitů způsobí problematický příjem signálu jednoho konkrétního satelitu, a uľ vůbec si nedovedu představit, jak by se toto mělo kontrolovat při ověřování výsledků, kdyľ od ověřovaného papíru na stole není moľné na konkrétní místo dohlédnout a konkrétní situaci korektně posoudit.

-          i u terestrických měření platí „geodetická zásada“: „jedno měření = ľádné měření“, která je v případě výsledků vkládaných do katastru nemovitostí zcela samozřejmě obsaľena v katastrální vyhláące, nebo» body hranic (i vnitřních kreseb) mají být určeny jednou a vhodným způsobem ověřeny nebo určeny nezávisle daląím měřením.

-          bohuľel stále jeątě hodně přeľívá názor o neomylnosti GNSS a při tom měření pomocí GNSS  je jen jednou z více moľných měřických metod a k výsledkům je nutné přistupovat podle stejných zásad vyrovnávacího počtu a geodetických principů, jaké jsme si osvojili a zcela samozřejmě pouľíváme v případě „klasických“ metod. Jsem přesvědčen, ľe určení souřadnic provedením jedné krátké observace GNSS má spolehlivost obdobnou jako určení délky jediným přiloľením pásma, určení hodnoty úhlu z osnovy směrů změřené přístrojem bez elektronických kompenzátorů a pouze v jediné skupině o jedné řadě, nebo určení hodnoty převýąení z jediné záměry niv. přístroje.

-          domnívám se, ľe poslední úprava bodu 9 přílohy k vyhl. č. 31/1995 v maximální míře respektovala stupeň poznání a technologického vývoje v oblasti GNSS a IT technologií a odbourala tak mnohá jiľ překonaná omezení („protivenství“), např. poľadavek na časový odstup observací byl upraven ze „zcela bezpečných“ 3 hodin na „jeątě dostatečně bezpečnou“ jednu hodinu, a umoľnila u „méně důleľitých“ měření pouľít, ovąem za konkrétních daląích podmínek, i výsledky, které jsou téměř na hraně věrohodnosti (viz např. body 9.7  - 9.9 přílohy).

-          ustanovení bodu 9 přílohy  k vyhláące také nevynucuje provedení daląí observace GNSS, je na vyhotoviteli, aby se rozhodl, který pracovní postup je pro něj v daném případě nejvhodnějąí, zda 2x nezávisle dvěma nezávislými observacemi GNSS, nebo 2x nezávisle jednou měřením GNSS a podruhé jinou metodou, nebo jen jednou s tím, ľe výsledek byl nezávisle ověřen jiným vhodným postupem, např. zaměřením vhodných oměrných, kříľových, nebo konstrukčních měr.

-          pokud přes vąechny výhody, které GNSS přináąí, se někomu nelíbí, ľe i u této technologie je potřeba při zeměměřických činnostech ctít geodetické zásady a principy, které se s naprostou samozřejmostí  uplatňují  při „klasických“ metodách, můľe svoje dilema snadno vyřeąit tím, ľe GNSS vyuľívat nebude, ale pokud ho vyuľívá, je ľádoucí, aby respektoval (stejně jako u jiných technologií) její objektivní vlastnosti a v zaľitých pracovních postupech provedl takové úpravy, které budou respektovat odliąnosti pouľití GNSS od „klasických“ metod.

Zdraví

Pavel Taraba

P.S. Zejména ty čtenáře, kteří to dočetli aľ sem.

 

-----------------------------------------------

Ing. Pavel Taraba

Český úřad zeměměřický a katastrální

odbor řízení územních orgánů

Pod Sídliątěm 9

182 11  Praha 8

tel.: 28404 1235

email: pavel.taraba AT cuzk.cz

--------------------------------------------------

 

From: katastr-bounces AT fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces AT fsv.cvut.cz] On Behalf Of Martin.Raska AT cuzk.cz
Sent: Monday, January 13, 2014 6:54 AM
To: katastr AT fsv.cvut.cz
Subject: RE: [Katastr] Měření GNSS

 

Dobrý den,

 

k uvedenému bych jen dodal, ľe z mého pohledu je zcela dostatečným „nezávislým měřením“ provedení daląího měření v jiné síti permanentních referenčních  stanic nebo s vyuľitím jiných druľic (poprvé jen GPS, podruhé např. jen GLONASS). Moľností pro provedení nezávislých měření je zcela jistě více, neľ je určuje příloha č. 9 vyhl. Č. 31/1995 Sb. Analogií s poľadavkem na zcela jinou konfiguraci druľic je spíąe poľadavek na připojení stanoviska při měření totálkou na body bodového pole a následné nové připojení na jiné body bodového pole. Dle mých zkuąeností se nechá „chybné“ měření velice často odhalit sledováním parametrů RMS a SNR, nicméně to se jiľ hodně hrabete uvnitř zápisníku měření a zkuąenost mě přesvědčila o tom, ľe ne vąichni kolegové se v technologii, kterou uľívají, orientují. Z tohoto pohledu je bohuľel asi silná a vyhláąkou diktovaná kontrola nutností (by» to ty „zkuąenějąí“ asi zdrľuje nebo irituje).

 

Zdravím,

Martin Raąka.

 

From: katastr-bounces AT fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces AT fsv.cvut.cz] On Behalf Of Jiří Blábol
Sent: Thursday, January 09, 2014 10:27 AM
To: 'Katastr nemovitosti'
Subject: [Katastr] Měření GNSS

 

Dobrý den,

 

Dostal se mi do rukou „apel“ od ČUZK na způsob měření metodou GNSS. Tento materiál chápu a v podstatě odpovídá návodu na obnovu. Mám k tomu, ale jeden dotaz, který jsem zatím nikdy nepochopil a třeba někdo budete chápat lépe neľ já co tím autor chtěl říct.

 

V úvodu se píąe:

Měření pomocí GNSS je pouze jednou z více moľných měřických metod, kterou se určuje hodnota měřených veličin. U metod RTK to jsou souřadnice, u postprocesních metod hodnota vektoru, resp. jeho sloľek, souřadnicových přírůstků, u měření dálkoměrem délka, u měření teodolitem hodnota úhlů, u měření nivelačním přístrojem převýąení. I u měření GNSS platí, stejně jako u terestrických metod, ľe určí-li se hodnota měřené veličiny pouze jedenkrát, je třeba ji buď ověřit změřením vhodně zvolených oměrných nebo jiných kontrolních měr, nebo ji určit jeątě alespoň jedním nezávislým měřením (viz § 81 odst. 8 katastrální vyhláąky), a to stejnou nebo i jinou metodou.

 

V případě, ľe bych chtěl dokazovat u terestrického měření stejným nezávislým způsobem správnou polohu zaměřených podrobných bodů, tak tím určitě není dvojí změření téľe délky od stanoviska tím samým el opt. Dálkoměrem. Co tím myslím. Zatím co u GNSS si dal někdo práci s megavzorcem pro určení opravdu nezávislého zaměření bodu, tak pro klasické měření nic takového neplatí a postačuje například oměrka, proč tedy nestačí oměrka nebo výběrová kontrol pro měření GNSS?

 

Měření GNSS samozřejmě není super bezchybné, ale to není ani to „klasické“ . Při hojném pouľívání GNSS měření v naąí firmě jsme vypozorovali, ale jiný jev, který by podle mě byl trochu uľitečnějąí kontrolovat při měření pomocí GNSS. Asi větąina geodetů mi dá za pravdu, ľe v posledních několika letech uľ převáľně měří na nějakou sí» pevných stanic CZEPOS, VRS-NOW, TOPNet . Tedy zaměřuje souřadnice v reálném čase bez následného postprocesingu. Při zaměřování jsem zjistil,  ľe víc neľ hodinový posun v kombinaci druľic má vliv na jistotu měření tzv. Fixace, inicializace nebo obdobně nazývané stavy, kdy aparatura GNSS vypočte řeąení a zafixuje ambiguity.  Několikrát se mi stalo, ľe jsem měl zafixováno, odchylky byly pár milimetrů, ale souřadnice měli nakonec posun o několik desítek cm. Ve vąech těchto případech se vľdy jednalo o chybu z vícecestného ąíření signálu,  kdy aparatura vyhodnotila a zafixovala měření odraľené od nějaké překáľky protihluková stěn apod. Ve vąech těchto případech byla chyba odhalena novu fixací na jiném místě zaměřované oblasti a zaměření několika bodů v překrytu.

 

Teď se vrátím k té nezávislé kontrole „klasického měření“. Podle mě jediná smysluplná kontrola tohoto měření, kterou návod ukládá je zaměření nějakého podrobného bodu z následujícího stanoviska (tento bod se v náčrtu podtrhává). To je totiľ jediná alespoň troch nezávislá kontrola zaměření podrobného bodu při klasickém měření. Zajímavé je, ľe zde Návod ukládá povinnost provést pouze výběrovou kontrolu.

 

A teď zase zpátky ke GNSS. Nemělo by tedy větąí význam registrovat u měření GNSS které body byly zaměřeny v rámci jedné fixace a tento balík bodů podobně jako klasické měření z jednoho stanoviska posuzovat. Například překrytem měření z jiného stanoviska nebo zaměřením nějakého jiného pevného bodu bodového pole v rámci jedné fixace apod.?

 

Na závěr proč to vąechno píąi J. V případě, ľe pouľiji měření GNSS v GP a jedná se o zaměření třeba stanovisek 4001--… nebo mezníky na vlastnických hranicích, tak mohu dodrľet onu obskurní 100% kontrolu dvojího měření vąech podrobných bodů dle vzorce pro nezávislost. Jenľe mnohokrát děláme GP které vycházejí z naąeho vlastního zaměření skutečných stavů ( továrny, komunikace atd), kdy jsou hranice pozemku stabilizovány obrubníky, betonovými zdmi atd. kde mnohdy ani není dost dobře moľné provést měření toho samého bodu bez toho aniľ bych ho dočasně označil alespoň barvou ( coľ by mi stavební firma asi nepoděkovala). Navíc ľádný předpis mi neukládá povinnost provádět 100% kontrolu vlastního měření!

Představte si, ľe byste provedli klasické měření  totálkou  a následně byli nuceni tam přijet aľ budou jiné klimatické podmínky a celé to zaměřit znovu z jiných stanovisek. To je totiľ srovnatelná kontrola nezávislého měření poľadovaného předpisy pro měření GNSS v resortu.   

 

Hezký zbytek dne

 

 

 

Jiří Blábol

 

_______________________________________________
Katastr mailing list
Katastr AT fsv.cvut.cz
http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr