[Katastr] Jiné aspekty nové právní úpravy katastru

[Jan Pěčonka <peconka AT hdgeo.cz>]

Dobrý den,

 

Ještě bych si dovolil uvést, že mě více trápí jiné aspekty nové právní
úpravy „obecně zeměměřictví“.

 

Byl jsem na pár školeních obecně o NOZ i také o katastru (to my asi
všichni). Některá školení byla dobrá, jiná i úplně k ničemu. Nejvíce
podrobné školení ohledně katastru, které zdarma probíhá po celé republice
bylo to, které mají katastrální úřady. Nicméně i oni neumí na mnoho otázek
uspokojivě odpovědět. Zástupci ČUZK se také dostávají do úzkých, takže až
praxe rozhodne. Nicméně níže uvádím pár dotazů, okruhů, které jsou na stole.

 

 

Z nastupující novou úpravou mě zajímají také tato témata a budete-li mít
něco k tomu, pak budu rád. Např:

 

-          Redukce dalších prvků polohopisu (už teď jsou některé DKM-ky
nečitelné v terénu i pro geodety, natož pro lidi). 

Chápu, dnes se chce, ať KM eviduje jen úzké téma. Nicméně v minulosti bylo
širší a to byly mapy 1:2880 a nebyla taková technika jako dnes. Možná chtějí
donutit státní správu a samosprávu k technickým mapám měst a obcí (což by
bylo super). NO evropská unie stejně nakonec všechny postupně donutí mít
tyto podklady. Nicméně opravdu je třeba v Luhačovicích se na některých
místech opravdu problém v mapě vyznat. Vlastník podle mě nemá šanci. A nemá
mít i mapa snad nějakou vypovídající schopnost vůči realitě a to ať je jejím
hlavním úkolem cokoli?

 

-          Na GP nebude viditelný digitální podpis geodeta (jen úřadu) a
přitom geodet právně odpovídá za tento technický podklad

Podle mě by to mělo býti spíše naopak nebo by tam měli být oba. Technicky
je to velmi jednoduché.

 

-          Elektronický GP bude mít platnost jen v platnosti časového
razítka (nejméně 5 let), jinak si musíte pořídit (zase za prachy) nějaký
software manager, který tento archív GP bude udržovat v reálné platnosti.
Tedy je nutné i tak si vždy udělat papírovou verzi a tam bude pak platnost
omezena jen a pouze platností mapy (0 až xx let), tak jako dnes.

 

-          Na dokumentaci se již nepíše přístroj, kterým bylo měřeno. Zdálo
by se, že je to výhodou, ale v případě nutnosti musíte prokázat, že jste
zeměměř činnost pro veřejný zájem dělali kalibrovaným přístrojem. Tedy
stejně si někde tuto informaci budu muset vést.

 

 

-          V obrázku ZPMZ se budou muset šrafovat úplně všechny budovy, i
když nemají s vaši navrhovanou změnou žádnou souvislost. Při velkém GP,
např. na nějakou liniovou stavbu, budete muset šrafovat všechny stavby, což
může být i významnější časový problém. 

Na dotaz nám písemně katastr po školení odpověděl, že je nutno šrafovat vše
(asi aby se úřední šiml napapal) Toto nemá žádné opodstatnění u staveb,
které jste neměřil a ani jinak nedokumentoval, jenom máte smůlu, že je
součástí vaši grafiky. Odpověď katastru: Šrafováním se v náčrtu zvýrazňují
všechny budovy, tedy i ty, jejichž existence nebyla předmětem zjišťování v
terénu. Pokud je v terénu zjištěn rozpor, vyšrafuje se v náčrtu  skutečný
obvod budovy (vyznačený vnitřní kresbou), jinak by ale měly údaje KN být
považovány za správné.

 

-          Vypadá to, že ručně už výměru pomalu nespočítá po novu nikdo,
ale jen a pouze za použitím sofistikovaného algoritmu

Viděli jste na školení  čím vším se výpočet bude muset potýkat?

 

-          Možná sankce ZKI za trvalou stabilizaci vytyčeného bodu (a
neupřesněného) s KK 6 až 8.

Kocourkov, do 31.12. 2013 mohu dostat pokutu, když bod neoznačím trvale a
od nového roku, když ho označím. Navíc již není jasné, co to vlastně trvalá
stabilizace úplně bude. Budete muset v terénu „zkusit“, zda nejde znak
snadno vytáhnout. Snadno však není nijak specifikováno. Třeba na školení nám
řekli, že ty znaky bez kotvy nebudou trvalou stabilizací.

 

Vytyčení hranic pozemků se nijak nezměnilo co do obsahu pojmu a definice o
co se vlastně jedná. Ovšem nyní stát mění totálně pohled na stabilizaci,
tedy kocourkov. Obecně jsem rád, že nebudu muset všude cpát znak. Ovšem jsou
případy, kdy vlastník vyžaduje označení hranice pozemků právě plastovým
znakem a taky při pozemkových úpravách je označení hranic plastovým znakem
vyžadováno. Teď se tedy nebude trvale stabilizovat? To jsem zvědav, kolik
kolíků zmizí, než komise dorazí do určitého místa :). Myslím, že mi nemůže
vyhláška přikázat, neosadit bod znakem, když si jej tam objednatel přeje.
Mimochodem si jej může koupit a hned potom do místa natlouci, ovšem soused
již může nabýt v podezření, že je nemusel dát tam, kde geodet. …….. .  No
nicméně si myslím, že co zákon (zákon se nikterak nezmiňuje) výslovně (tady
vyhláška) „nezakazuje“, tak nemůže být vyžadováno.

 

Jen pro úplnost:

§ 88

Zeměměřické činnosti v terénu

(1) Pro vytyčení se přednostně využije geometrický základ měření, z něhož
byla hranice geometricky a polohově určena.

(2) Vytyčené lomové body hranice se v terénu označí trvalým způsobem, pokud
je hranice v katastru číselně vyjádřena, nebo pokud se na podkladě vytyčení
vyhotovuje geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné
hranice pozemků. V ostatních případech se lomové body označí dočasným
způsobem, nejsou-li již označeny. Správnost vytyčení hranice pozemku se
ověří kontrolním měřením. Vytyčeným lomovým bodům hranice se určí souřadnice
v S-JTSK, pokud nebyly v tomto souřadnicovém systému již určeny.

 

§ 91

Označování hranic pozemků

(1) Lomové body hranic pozemků se označují trvalým způsobem, zpravidla
kameny s opracovanou hlavou, znaky z plastu nebo znaky železobetonovými o
rozměru nejméně 80 mm x 80 mm x 500 mm. Přípustné je použít jako hraničního
znaku též zabetonovanou železnou trubku o průměru 20 až 40 mm, nebo
zabetonovanou ocelovou armaturu o průměru 10 až 40 mm, alespoň 600 mm
dlouhou. Na tvrdých podkladech, například beton nebo skála, se označují
hranice pozemků zapuštěným hřebem nebo jiným vhodným kovovým předmětem nebo
vytesaným křížkem na opracované ploše. V bažinatých územích lze použít kůly
z tvrdého dřeva o tloušťce alespoň 100 mm. 

Znaky z plastu musí vyhovět těmto podmínkám:

     a) hlava má rozměry nejméně 80 mm x 80 mm x 50 mm,

      b) noha je z ocelové trubky o průměru nejméně

           1. 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm nebo z ocelové kulatiny o
průměru nejméně 15 mm nebo z plastové trubky o průměru nejméně 50 mm a
tloušťce stěny nejméně 5 mm a je opatřena zařízením, které brání snadnému
vytažení znaku,

           2. 15 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm a opatřena je kotvou,
která zajistí ukotvení do vzdálenosti nejméně 50 mm od trubky,

      c) celková délka znaku je nejméně 500 mm.

 

-          Třeba na školení nám říkali, že se bude v ZPMZ akceptovat 15ti
místné číslo bodu nebo nadpis daného k.ú., nicméně nikde ve vyhlášce toto
nenajdete (myslím). Tak z moci úřední jde všechno?

-          Zástupci ČUZK s jasností a ladností tvrdí, že rozestavěná budova
není věc, tedy nemovitá věc. Věcí samozřejmě je. Ovšem s touto „nemovitou
věcí“ se léta obchodovalo a uzavírali se různé závazky. Dnes to bude trošku
problematičtější. Ovšem obchodovat se s ní bude i nadále. S tím jasným
závěrem o „nevěci“ to bude možná ještě zajímavé, neboť např. Prof. Fiala na
velmi zajímavé přednášce o věcných břemenech tvrdil, že on má jiný názor a
že se klidně vsadí, že do 2 až tří let bude rozestavěná budova opět
nemovitostí. No necháme čas pracovat.

 

Asi by bylo vhodné, kdyby resort vydal něco jako v minulosti „tzv.
stanoviska k některým ustanovením vyhlášky“ na základě dotazů a jiného
zvážení.

 

A některé další otázky a nejistoty budou jistě přibývat.

 

Všem přeji pěkné svátky Vánoční a pohodu.

 

Pěčonka Jan