katastr AT fsv.cvut.cz
Předmět: Katastr nemovitosti a DTM
List archive
- From: Pěčonka Jan <peconka AT hdgeo.cz>
- To: <katastr AT fsv.cvut.cz>
- Subject: [Katastr] Malé velké dotazy k vyhlášce
- Date: Sun, 19 Aug 2012 17:00:05 +0200
- Importance: Normal
- List-archive: <http://mailman.fsv.cvut.cz/pipermail/katastr>
- List-id: Katastr nemovitosti <katastr.fsv.cvut.cz>
Dobrý den,
rozhodl jsem se po čase opět napsat pár postřehů a zajímali by mě i Vaše
názory. Tyto mé postřehy nejsou nijak zásadními, nicméně někdy zbytečně
zatěžují hlavu a berou čas. Text jsem psal postupně ve volných chvílích.
Text je dost dlouhý, tak nevím, jestli ho vůbec bude někdo číst. Je rozdělen
na samostatné části,
které se dají číst zvlášť.
A) Trvalá stabilizace
Nové body (např. hranice) se označí trvalým způsobem (§ 71 odst.2) podle §
88.
Paragraf § 88 pak definuje "označování hranic pozemků". Zajímal by mě Váš
názor (a vaši vžitou praxi) na trvalou stabilizaci.
Trvalá stabilizace je (bod označen trvalým způsobem):
- kámen z opracovanou hlavou, znak z plastu, znak železobetonový o rozměru
nejméně 80x80x500 mm
- za hraniční znak je možno dále použít:
- zabetonovanou železnou trubku o prům. 20 až 40 mm a alespoň 600 mm
dlouhou
- zabetonovanou armaturu (roxor) o prům. 10 až 40 mm a alespoň 600
mm dlouhou
- na tvrdých podkladech (např. beton, skála) potom:
- zapuštěným hřebem .... bez udání rozměrů
- jiný vhodný kovový předmět ..... bez udání rozměrů
- vytesaným křížkem na opracované ploše ...... bez udání rozměrů
Znak z plastu má potom dále definované rozměry a materiály
Tedy zdá se, že odst. 1 i 2 (§ 88) termínem "hraniční znak" myslí právě
všechny vyjmenované způsoby trvalé stabilizace.
Odst. 8 (§ 88) odkazuje na označování jednotlivých druhů hraničních znaků na
přílohu vyhlášky č. 10.2
V tabulce přílohy č. 10.2 je v pořadí 1.05 "lomový bod označený hraničním
znakem" a je vyobrazeno kolečko, pro náčrt pak s čepičkou.
Tedy takto by se měli v dokumentaci označovat všechny výše určené způsoby
hraničních znaků (plastový znak, kámen s opracovanou hlavou, železobetonový
znak, zabetonovaná trubka či armatura, zapuštěný hřeb nebo jiný kovový
předmět, vytesaný křížek)
Jak označujete v dokumentaci např. "nastřelovací hřeb" zapuštěný v asfaltu?
U nás je zvykem mu dávat pouze tečku, tedy symbol 1.09 z přílohy jako "jiná
trvalá stabilizace". Jak třeba zobrazujete "roxor" natlučený mezi minimální
škvíru dvou panelů nebo mezi obrubníky?Máte některé zvláštnosti v
zobrazování stabilizace vy?
Pro symbol 1.05 je v našich končinách požadována stabilizace jen "plastovým
znakem, kamenem či obetonovanou trubku", což je asi ne zcela správně.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
B) Změna výměry parcely
V § 29 se v odst. 1 písm. a), b), c) a d) píše, kdy ke změně výměry dochází.
V odst. 2 pak, kdy a při splnění jakých kritérií se odst. 1 nepoužije.
Stane-li se vám, že při zpracování GP a výpočtu "výměr parcel (dílů)" vám
dosavadní a nový stav vykazuje rozdíl, pak to řešíme podle přílohy č. 14
vyhlášky. Vzniklý rozdíl se buďto vyrovná v dané skupině na dané díly či
parcely nebo se nevyrovnává (číselně určený, přechází z vyrovnání číselně
určené výměry, celá dosavadní parcela) V případě, kdy nemůžete rozdíl
vyrovnat, tak tomuto rozdílu musíme přiřadit důvod, poznámku - viz příloha
č. 16 bod 16.23 písm. d).
Poznámky , respektive jejich odkazy na důvod je možný:
- rozdíl xx m2 je menší než hodnota mezní odchylky podle ...... :
- 14.9 nebo
- 14.10 nebo
- 14.11 přílohy vyhlášky
- při návrhu na změnu nebo opravu výměry pak použít odkaz na § 29 a některý
z jeho bodů.
Právě při použití § 29 však vzory ve vyhlášce neuvádějí v poznámce vyčíslený
rozdíl, což je možná v rozporu z přílohou 16.23. Použití ve vyhlášce je
vidět v příloze 18.2, kde není vyčíslen onen rozdíl.
V "dotazech a odpovědích k vyhlášce, část prvá" ze dne 4.5. 2007, kterou dal
CUZK do oběhu je v bodě 89 a 90 (strana 19) napsáno, že v případě změny
výměry podle § 29 odst. 1 písm. b) a c) se dosavadní výměra neškrtá, ponechá
se v dosavadním stavu, v novém stavu se uvede její změna (nová výměra) a
rozdíl se zdůvodní poznámkou. Bohužel zde nevyplývá, zda "rozdíl" se jen
zdůvodní nebo se i uvede svoji hodnotou. Vyhláška v příloze hodnoty neuvádí
a u nás to katastr požaduje (ale toto je úplně jedno, tak tam ta hodnota
bude)
V našich končinách je možné to na katastrech dělat různě, vždy záleží na
zvyklosti a domluvě. Třeba pro poznámku s § 29 odst. 1 písm. c) i d) mají
nejraději škrtnout dosavadní výměru a nadepsat nad ní novou. Podle výše
zmíněných "dotazy a odpovědi ... " je to možné jen pro opravu, tedy pro
písm. d).
Podle mě je jedno, zda něco škrtnu nebo ne, ale mělo by to být jednotné. Jak
používáte tyto různé poznámky vy?
Teď jsem měl případ, kdy se mi seběhli hned dvě poznámky a to § 29 odst.1
písm. b) a další poznámka s písm. c) ( upřesnění hranice a upřesněná
výměra). Píšete potom na GP dole v celkové výměře oba odkazy na poznámku?
Příklad:
Je škoda, že katastr tvrdošíjně dbá na ustanovení § 29 odst. 2, že při
nepřekročené odchylce se nedá výměra změnit. Měl jsem případ, kdy na parcele
A stojí uprostřed stavba B, vše v mapě KMD. Pozemek A i B má kvalitu výměry
"nulovou" a oba jsou stejného vlastníka. Pozemek stavby B má v SPI rozdíl ve
výměře vůči SGI o 2 m2. Pozemek A má vůči SPI v SGI rozdíl ve výměře 81 m2
(nepřekročena odchylka). Stavba půjde k demolici. Vytyčil se celý obvod
pozemku A a sousedé podepsali souhlasné prohlášení a chtějí si upřesnit tuto
hranici. Vyhotovil se GP. Zájmem objednatele bylo upřesnit i výměru pozemku,
protože tento bude z části odprodávat.
Katastr však nedovolí upřesnit obvod jednoho vlastnictví, protože stavba
uprostřed není upřesněna. Bohužel jsme stavbu celou nezaměřili, stavba je to
velká a členitá. Měřické práce by byly o poznání delší a k ničemu - stavba
se bude demolovat. Stavba se svojí výměrou od SPI odlišuje jenom o 2 m2, což
odpovídá dokonce kritériu 14.9 přílohy pro parcelu s KK 3. Myslel jsem tedy,
že snad bude možné upřesnit okolní parcelu, ale možné to není, katastr o tom
nechce slyšet.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
C) Digitalizace mapy na katastru
Byl jsem v poslední době 2x znova svědkem, jak se připravuje digitální mapa
na katastru. Bohužel jsem nečetl návod na vyhotovení "tohoto díla", ale
geodeticky mi to nesedí. Zpracovatel KMD měl v dané oblasti nalezené starší
ZPMZ nebo jiné náčrty. Připravil koncept mapy a ten nám poslal, protože jsme
v lokalitě prováděli změnu. Naše dotčená parcela i s domem je z části určena
starší zeměměřickou činností a stejně tak i sousedův pozemek. Zpracovatel
KMD nenašel způsob převedení staršího měření do S-JTSK (původní ortogonální
síť již neexistuje - stavby jsou přestavěny) , tak ji nevyužil pro jistotu
vůbec. Z mého pohledu měl postupovat tak, jak postupujeme vždy, tedy:
nelze-li obnovit měřickou síť v S-JTSK, tak tuto původní činnost vypočítat v
(zvoleném) místním systému a hledat, zda je možné tento systém
natransformovat na určené body v S-JTSK (zaměření, RES). Takovým bodům pak
dáme čísla našeho ZPMZ a dokonce jim přiřazujeme KK 3 (vznikala-li tato
hranice právě tímto původním měřením). Nejde-li místní systém ani
natransformovat na měřené body, pak jej transformujeme na katastrální mapu
nebo "jinak odborně". Takto vzniklé body mají sice KK podle původu mapy, ale
prvky mapy takto určené mají správné geometrické určení - tedy rozměr a
tvar.
Toto byl jen povzdech a potvrzení, že vždy v digitální mapě, kde je KK větší
než 3 prostě musím hledat původní měření. Nenapadá mě, proč to tak dělají a
to i lidé se zeměměřickým vzděláním.
Máte-li k tomu něco, pak si to rád přečtu.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
D) Návrh zákona o Zeměměřické komoře
V novém díle časopisu Zeměměřič se objevil "výcuc" z připravovaného zákona o
Zeměměřické komoře. (bohužel ho teď nemám u sebe)
Je mi líto, že jsem nezaznamenal nějakou širší debatu na toto téma. Trocha
debaty byla na setkání v Praze na "semináři o budoucnosti zeměměřictví" a
prý se debatovalo na setkání geodetů (kde jsem však nemohl být). Ovšem širší
a otevřenou debatu jsem nezaznamenal ve smyslu:
- co si KGK a geodet může slibovat od této komory - nějaké pojednání
zúčastněných lidí ať už formou referátu,
otevřeného dopisu s body pro diskusi
vytvořením www fóra na toto téma
filosofického přemítání nad tématem, .....
- žádný připravený dokument k nahlédnutí na stránkách KGK, byť v
rozpracovaných verzích (jen krátká zmínka v některém z minulých čísel
Zeměměřiče)
- zdá se mi, že (stejně jako při tvorbě nové vyhlášky) obyčejný geodet není
zván svými názory a postřehy do této tvorby tak zásadního návrhu zákona.
Nejde o to, aby obyčejný geodet tříbil slohovou úroveň navrhovaného textu
nebo aby se dokonce pokoušel o paragrafované znění záměru, ale vždyť nikdo
(kromě vyvolených) tento záměr neviděl, není k nahlédnutí.
Hned v prvních §§ návrhu mě dostalo to, že ověřování výsledků zeměměřických
činností fyzickou osobou bude umožněno takříkajíc pouze dvěma subjektům.
Toto je pro mě nepochopitelný záměr. Proč? Co se má tímto § naplnit, změnit?
Dovolte mi tedy trochu filosofie na toto téma:
Je-li potřeba podpořit kvalitu kontroly a práce v zeměměřických činnostech,
tak to nikdy neudělá kvantitativní omezení, opatření. Vždy jsou nutná
opatření (omezení) kvalitativní.
1) současné prostředí nenabízí seminář, kurz, něco jako postgraduál
uchazečům o úřední oprávnění. Kurz, který je možno navštívit před konáním
odborné zkoušky je sice dobrý, ale nemá nárok na úplnost. Vysoké školy,
střední školy, občanská sdružení (zeměměřická), školící aktivity VÚGTK, ....
nenabízí žádný takovýto ucelený program. Uchazeč je závislý jen na svých
znalostech a (vždy potřebném) celoživotním sebevzdělávání. Kompetence
(znalosti, rozsah, praktické dovednosti atd.) ÚOZI nejsou vyřčené, je jen
jakýsi seznam právních předpisů a norem, které by měl znát.
Ano, tady máme špínu za nehty všichni, nikdo (ani soukromá sféra) tuto díru
na trhu neřeší.
2) Jaké mohou být důvody onoho kvantitativního omezení:
- strach, aby "oprávněný" nebouchal razítko komukoliv bez kontroly a
vzdělání
- aby si někdo neudělal s "onoho bouchání" takovou malou živnost na vrub
geodetům (středoškolácké firmy a pod.)
- aby důchodce geodet "nebouchal" jiným, když už chudák není aktivní a
zapomíná
- aby se z "bouchání" nestalo jen takové formální razítko, které však nemá
pořádně žádnou váhu, je to jenom byrokratická nutnost
- sami přijdete jistě na další možnosti ...........
- komora bude za stát bojovat proti švarc systému
Nicméně "středoškolácké firmy " jsou podle zákona a tedy by bylo nutno
změnit
živnostenský zákon, že živnost dostane jen vysokoškolsky vzdělaný zeměměřič,
nebo že předloží zaměstnaneckou smluvu s UOZI nebo vysokoškolákem (co když
pak tento člověk odejde jinam?)
Švarc systém, viz samostatný bod zamyšlení.
3)
Někde někdo napsal, že zeměměřič ÚOZI je svobodná činnost stejně jako např.
advokát, lékař. Zkuste advokátovi zakázat, aby napsal smlouvu nebo vykonal
jinou právní činnost jen např. 100 subjektům ročně (nebo něco obdobného)?
Zkuste lékaři říct, že dnes ošetří jenom 20 lidí a zbytek ne., protože už
může být unavený, nebo že může operovat jen ve dvou nemocnicích, protože
jiné nezná, nezná personál, popřípadě jazyk, ..... . ANO jsou špatní i dobří
lékaři a jsou špatní i dobří advokáti a navíc jsou morální i amorální lékaři
i advokáti. Navíc všichni určitě takové známe.Všechno toto jsou odborníci,
kteří jdou se svou kůží a jménem na trh a ten je buď prokoukne nebo ne.
Zkrátka a dobře, ať budeme dělat cokoliv, budeme mít výborné předpisy,
normy, postupy, nikdy nedokážeme vymýtit únavu, nepozornost, šlendrián, zlý
úmysl, amoralitu. Vzpomeňme na Wericha, ten to uměl dobře glosovat.
Vezměme si např:
- důchodce: skončil aktivně s prací, má razítko a přivydělat si potřebuje
(chce), udržuje své znalosti v oboru. Do terénu nepůjde, už to není jaksi
ono.
Na PC pracovat X hodin se mu už taky nechce a oči už taky moc neslouží.
Člověk je tvor spořivý a i důchodce spoří energii a čas.
Může však razit firmě, kterou opustil nebo synovi (vnukovi), který si s
kamarádem právě otevřeli živnost než se kluci otrkají a naučí a on jim rád
vypomůže svými zkušenostmi.
- společnost s.r.o.
- ve společnosti je jeden UOZI
- její pracovník (šéf nebo obyč) je UOZI. Společnost vychází obyčejným
lidem vstříc a dělá jim jednoduché práce bez DPH, tedy UOZI je zároveň OSVČ,
tedy tento UOZI razí společnosti i sobě.
- společnosti právě odešel zaměstnanec ÚOZI do důchodu nebo odjel na
delší dovolenou do Austrálie nebo je ÚOZI chudák v nemocnici nebo ......
- kamarád ze studií (jeho firma) požádá UOZI o výjimečnou výpomoc a o
razítko (má třeba výše uvedené důvody)
- několik firem se spojí s několika jinými firmami do výběrového
řízení na veřejnou zakázku (často takto spolupracují) a každá společnost tak
postupně může získat zkušenosti, reference a postupně tak dosahovat sama
(bez ostatních) na "přísná" ekonomická a jiná kritéria ve výběrových
řízeních. Jednou je na výstupní dokumentaci jako zhotovitel tato, jindy
další a další z těchto firem. Třeba je jen jeden UOZI na práce v katastru
pro tyto firmy (nebo viz odrážka 3)
V takových a určitě i dalších případech pak návrh zákona neumožňuje vůbec
vykonat danou činnost nebo někomu vypomoci.
Navíc je toto zásah do svobody podnikání a do svobody se rozhodnout, komu
razítko dám či ne.
4)
Podle mého by mělo být rozhodnutí zda dám či nedám autorizaci na některé
zeměměřické činnosti výhradně založeno na kvalitativních požadavcích a tyto
třeba podrobně uvést v zákonné nebo podzákonné normě! Je důležité mít také i
kvalitní nástroj pro případ trestu a pokut.
Kvalitativní podmínky (třeba i metodicky doporučené postupy co, jak
kontrolovat) jsou jediným opravdovým kritériem pro posouzení, zda mohu či
nemohu danou činnost autorizovat.
Další uvedené nešfary se kvantitativní podmínkou vůbec neodstraní:
- šéf (jiný pracovník) je UOZI, ale nemá již čas na klasickou zeměměřičinu a
razí, kontroluje a podepisuje to za něj jiný zaměstnanec (bez razítka,
dokonce někdy i bez vzdělání)
- UOZI nesnáší kontroly zeměměřické činnosti po někom jiném, ztrácí moc času
- firma má UOZI několik (i desítek) kilometrů daleko, proto má razítko od
UOZI a
její zaměstnanec to razí a podepisuje sám
- UOZI přijede na skok k firmě které razí a v 15 min "obouchá" 10 a více GP
a nic nekontroluje
- jistě je mnohem více možností ..........
Jestli tyto a podobné nešvary je potřeba odstranit (a bude to jen dobře),
pak (opakuju se) jen kvalitativně!
Vždyť kvantitativně nic nezměníte v dané firmě.
Vezměme si, že např. šéf je UOZI (často to tak bývá) a nikdo jiný ve firmě
už není (nebo viz dovolená apod.) a má třeba 10 zaměstnanců.
Průměrně udělá každý zaměstnanec cca 3 GP za týden =
30 GP na kontrolu pro šéfa a následnou autorizaci.
Nemusí to být ani tolik zaměstnanců, ale i při 5-ti zbývá pořád na kontrolu
cca 15 a více GP na týden. Při poctivé kontrole stráví UOZI mnoho času
na kontrole, čas by uměl využít lépe.
Kdokoliv si zkusil manažerskou činnost, tak ví, že vlastně přestává být
"geodetem" a stává se z něj manažer se vším všudy. Rád by dělal svoji
milovanou práci, ale někdo ty zakázky ošéfofat zkrátka musí. Čím více má
firma zakázek, tím méně je geodetem. Takový člověk nemá moc času na kontrolu
a autorizaci, stále píše maily, výběrová řízení, jezdí po starostech,
firmách, případně na komise o vytyčení, sepsání souhlasných prohlášeních a
podobně - jen málo se dostane k zeměměřickým pracím v terénu a samotnému
zpracování byť jednoduchého GP. K manažerské práci ještě kontroluje GP a
jinou zeměměřickou činnost.
5) KONTROLA:
je otázkou, jak a co vše kontrolovat ve zpracovaných zeměměřických
činnostech. Každý známe § 16 zeměměřického zákona 200/1994.
Přímo "nesnáším" jeho odst. 1 písm. a) .... a vycházet vždy ze spolehlivého
stavu věci.... . Tento bod je skoro nedodržitelný. Proč, to snad někdy
jindy, už tak je to dost dlouhé. Dále v § 2 je, že UOZI odpovídá za odbornou
úroveň, dosažené přesnosti a za správnost a úplnost ověřených výsledků zem.
činností podle předpisů.
- tedy lépe by bylo, kdyby si všechno dělal UOZI úplně sám, jenže to nejde
- když udělá zpracovatel byť sebemenší chybu (omylem napíše místo 9 číslo 6,
opomene napsat u stavby jeho č.p., .... a spoustu dalších hloupých chyb),
tak už jste neprošel drobnohledem zákonného ustanovení.
- myslím si, že kontrolou nemůže UOZI zjistit např. chybu ve vypočtené
souřadnici (pouze náhodou), schválně "nahnutou" transformaci, přizpůsobenou
průsvitku, ..... a mnoho dalších věcí. Nemá vůbec možnost si 100 % stát za
touto ověřenou činností, že je bez vady. Kontrola by musela vypadat tak, že
by kompletně provedl celý výpočet všech měření a nových bodů, transformací a
podobně. To samozřejmě není možné.
- tedy UOZI ověřuje jen tomu, koho zná a koho má jaksi přizpůsobeného ke
svému obrazu (tedy co a jak mít zpracované podle vkusu UOZI)
- ověřuje-li UOZI někomu koho nezná, pak musí být jeho kontrola daleko
důkladnější, nicméně i tohoto zpracovatele nakonec pozná a vychová si ho.
- ověřuje-li UOZI bez kontroly, pak je sebevrah a takový UOZI to myslím
dříve nebo později pocítí na vlastní kůži nějakým problémem
NICMÉNĚ NENÍ MOŽNÉ BRÁT TAKOVÉHO UOZI ZA PROTOTYP A KVŮLI TAKOVÉMU HLEDAT
KVANTITATIVNÍ OMEZENÍ a kvalitativní omezení takového UOZI dříve nebo
později zničí.
Kontrola zeměměřických prací a moje osoba:
- mám pouze autorizaci podle písm. a), tedy kontroluji a ověřuji pouze práce
pro katastr
- již teď mám v sešitě ověření pořadové číslo 447 v tomto roce, to je cca 55
GP na měsíc
- ve firmě ověřuji 5-ti lidem + sobě, občas (asi 2x do roka) pak dvěma
kamarádům z jiného města, občas děláme subdodávku jiné firmě (na jejich
firmu) a tam ověřuji cca 3 x za rok. Tyto ověření nejsou lukrativní a
zajímavé,
jsou jen profesní výpomocí. Mimoto s těmito lidmi v průběhu roku často
mluvím
a debatujeme nad vyskytlými se problémy, tedy rady jak a co udělat z mého
pohledu.
- jak kontroluju GP:
- zkontroluju kresbu ZPMZ původní mapy, kontrola vstupujících bodů
(ZPMZ - protokol o výpočtu), kontrola oměrných + jiné údaje na ZPMZ,
kontrola měření a výpočtů (bod po bodu ZPMZ - protokol), kontrola dosažených
odchylek, kontrola výměr s "výpočtem výměr", kontrola konečného seznamu
souřadnic + náhodná kontrola souřadnic u daného bodu s údaji z počítače.
- kontrola GP (souhlas se ZPMZ), číslo bodů grafika - seznam, kontrola
tabulek, kontrola výměr, LV ----- tedy kontrola zhruba taková, jakou dělá
pracovník
na katastrálním pracovišti (si myslím).
Kontroly GP nemám rád, je to zdlouhavá práce. Pro jednoduché GP na VB cca 10
min. Pro složité GP na VB i 6 hodin, pro GP na rozdělení pozemku v DKM cca
0.5 až 1 hodina, rozdělení pozemku v grafice podle složitosti cca 0.5 až
několik hodin a mohl bych pokračovat.
Radši bych dělal samotnou zeměměřickou činnost nebo manažera, než abych
kontroloval, zda je všech 150 vypočtených bodů v ZPMZ a jsou správně
umístěny, ..... . Je to potřebná ztráta času. Člověk nestudoval na to, aby
dělal tuto nezáživnou práci,
kterou navíc děláte zdarma (dnešní ceny GP jsou tak nízké, že kdyby jste
vydělil cenu počtem strávených hodin,
tak vám vyjde vskutku malá částka jako hodinová mzda. Navíc v této částce
není zdaleka jenom plat zpracovatele, ale
vše co firma potřebuje a její rozvoj, ..... .)
CHCEME-LI ZLEPŠIT ÚROVĚŇ ZEMĚMĚŘICKÝCH ČINNSTÍ - VÝSTUPŮ, PAK JEN POMOCÍ
KVALIFIKAČNÍCH KRITÉRIÍ - prostě podle kvality.
Tedy jaký je rozdíl, když UOZI ověřuje sám sobě a dejme tomu 2-ma
zaměstnancům a třeba dalším dvěma spřáteleným firmám a mezi firmou, kde UOZI
ověřuje 5ti či 10ti lidem? Žádný! Vždy musí provést náročnou a nezáživnou
kontrolu, vždy jde s vlastní kůží na trh, vždy by měl zpracovatele znát, atd
..... . Bude-li zavedené četnostní kritérium, pak by muselo být i u jedné
firmy - UOZI může ověřit pouze X GP (jiných prací) za měsíc. Sami vidíte, že
je to holý nesmysl. Bude-li zpracovaný dobrý koncept kvality předávaného
díla a jeho kontroly, jedině tak bude úroveň prací lepší a nikdy ne pouhým
omezením četnosti.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
E) "švarc systém"
-Švarc systém je, když někoho "zaměstnáváte" aniž by byl Váš zaměstnanec,
tedy většinou je tento člověk OSVČ.
-Zaměstnanec musí vykonávat znaky závislosti a podřízenosti na
zaměstnavateli a musí používat výlučně k práci jeho prostředky.
-aby OSVČ nebyl "švarc systém", pak musí být nezávislý (nepřikážete mu třeba
danou práci), mít vlastní prostředky (např. PC, auto, .... ),
není váš podřízení (vždy musí pracovat pouze na objednávku za daných
kritérií) a pokud možno mu zadává práci i někdo jiný nebo si takovou práci
sám obstará.
- ne všude je "švarc systém" zakázaný a víme, že v době největší recese byl
i vítaný
Tvrdím, že pokud je firma ochotna dát OSVČ stejně, jako když zaplatí za
zaměstnance, pak je to firmě úplně jedno, jestli je pracovník zaměstnanec
nebo OSVČ. Já tvrdím, že zaměstnanci vidím více pod prsty a mohu jej
ovlivnit. Nevýhodou je pouze to, že zaměstnanec může být nemocný a pak firma
platí.
Podle mě, je být OSVČ výhoda z 80 % pro samotného pracujícího.
Příklad:
Pro jednoduchost uvedu příklad s 20 tis hrubou mzdou.
Mzdová kalkulačka pro zaměstnance vypočítala:
Hrubá mzda ............................................ 20.000 kč
Náklady zaměstnavatele (firmy)............ 26.800 kč
čistá mzda .............................................. 15.850 kč
záloha na daň ......................................... 1.950 kč
zdrav+soci. pojištění zaměstnanec....... 2.200 kč
zdrav.+soc. poj. firma ............................ 6.800 kč
-------------------------------------------------------------------------
Ročně tedy:
Náklady firmy ......................................... 321.600 kč
čistá mzda ............................................. 190.200 kč
zdrav+soci. pojištění zaměstnanec....... 26.400 kč
zdrav.+soc. poj. firma ............................ 81.600 kč
zaměstnanec dostane za rok cca 59.14 % peněz, které potřebuje zaměstnavatel,
aby mu mohl uhradit mzdu.
OSVČ:
A náklady firma (obrat
OSVČ).................................................. 321.600 kč
B náklady na dosažení příjmů, paušálem 60 % z obratu ....... 192.960 kč
C roční vyměřovací základ (daň, pojištění, .... ) A - B .............
128.640 kč
daň 15 % z C
..............................................................................
19.296 kč
sleva na dani na poplatníka za rok (2011) ..............................
23.640 kč
daň OSVČ celkem
.................................................................... 0 Kč
(nula)
sociální pojištění (důchodové + politika zaměstnanosti) OSVČ je 29,2 %:
- 50 % z vyměřovacího základu, tedy C / 2
................................... 64.320 kč
- D, tedy 29,2 % z ( C/2) =
.............................................................. 18.782 kč
- měsíčně tedy D / 12 = 1.566 kč
- OSVČ musí toto platit, ovšem minimální měsíční platba je ...... 1.836 kč
- ročně tedy 1.836 kč x 12 =
........................................................... 22.032 kč
OSVČ zdravotní pojištění, 13,5 %
- musí OSVČ platit
- platí 13,5 % z C / 2 = 0,135 x 64.230
......................................... 8.684 kč
- měsíčně pak 8.684 / 12
............................................................... 724 kč
- minimální splátka (2012) je
......................................................... 1.697 kč
- ročně tedy 1.697 x 12
.................................................................. 20.364 kč
SROVNÁNÍ, dám-li zaměstnanci a OSVČ stejně, pak OSVČ je na tom podstatně
lépe.
- dám 321.600
- zaměstnanec obdrží ................... 190.200 kč - mínus jeho náklady
- OSVČ obdrží .............................. 279.204 kč - mínus jeho náklady
- rozdíl je cca ................................. 89.000 kč
Ovšem OSVČ by měl mít podstatně vyšší náklady na vyzískání svých příjmů než
zaměstnanec.
Zaměstnanec zpravidla jen cesty do a z práce, možná některé další, ale
minimální. Po OSVČ
jakoby na "švarc systém" by mohla firma chtít nést nějaké náklady - třeba
vlastní auto, pronájem kanceláře a techniky apod.
Rozdíl je tvořen velkorysým odpočtem až 60 % nákladů z příjmu pro OSVČ.
proto je výhodnější (z větší části pro zaměstnance) být OSVČ a proto se také
rozmáhá švarc systém.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
S pozdravem Pěčonka Jan
__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 7398 (20120819)
__________
Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
http://www.eset.cz
__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 7398 (20120819) __________
Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
http://www.eset.cz
__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 7398 (20120819)
__________
Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
http://www.eset.cz
- [Katastr] Malé velké dotazy k vyhlášce, Pěčonka Jan, 08/19/2012
Archivace běží na MHonArc 2.6.19+.