[Ekodum] Re:Ekodum Digest, Vol 64, Issue 10

[Jan Marton <martonj AT seznam.cz>]

Pekny den,

dik Jirkovi za vypocet jimavosti hliny versus betonu. Bude to nejspis take 
hrat nejakou roli. Ze nastane kondenzace az blizko vnejsiho povrchu je jasne, 
otazka ale znela, v jakem skupenstvi vodni para prostupuje hlinenou omitkou. 
S Vitou jsme to jeste zlehka probirali, nicmene princip bude asi slozitejsi, 
mozna bude i souviset s kapilarnimi silami. Pokud by mel pravdu Vita, bude to 
zaviset na spadu relativnich vlhkosti, tj. ze mrazivy vzduch venku ma vyssi 
relat. vlhkost nez teply vnitrni... nicmene vime ze takhle to v praxi 
nefunguje, v zime prochazi vlhkost ven... to bychom mohli zrusit parobrzdy 
:o) Takze to spis bude zaviset na spadu absolutnich vlhkosti. Ale myslim ze 
ten "teply" pocit bude nakonec ponejvice v te jimavosti. Kazdopadne nejaky 
vyzkum kolem toho by zajimavy byl :o)  

Mimochodem, napadlo me zavolat do Kronospanu a nebyli me tam schopni 
odpovedet (nemaji zadna mereni), v jakem skupenstvi prostupuje vodni para 
OSB, resp. jaky pomer vody a jaky pomer pary. Rozhodne ale neodmitli moznost, 
ze prostupuje jako voda. Legracni bylo, jak se vyptavali, proc to potrebuju, 
tak jsem jim nakonec priznal, ze se o to zajimam u hlinene steny, aby se 
nedesili nejake konkurence :o) 

Honza Marton 


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od:  <ekodum-request AT fsv.cvut.cz>
> Předmět: Ekodum Digest, Vol 64, Issue 10
> Datum: 28.5.2008 08:41:42
> ----------------------------------------
> Příspěvky do konference  Ekodum zasílejte na adresu:
>       ekodum AT fsv.cvut.cz
> 
> Pro přihlášení nebo odhlášení použijte WWW rozhraní na adrese"
>       http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/ekodum
> nebo použijte elektronickou poštu, zašlete slovo help v těle dopisu na
> adresu
>       ekodum-request AT fsv.cvut.cz
> 
> Správce konference můžete nalézt na adrese
>       ekodum-owner AT fsv.cvut.cz
> 
> Když budete odpovídat na příspěvek, změňte, prosím, Subject: na něco
> rozumnějšího než je: "Re: Contents of Ekodum digest..."
> 
> 
> 
> Dnešní menu:
> 
>    1. fyzikalni princip "teple" hlinene steny? (Jan Marton)
>    2. Re: fyzikalni princip "teple" hlinene steny? (Jiří Čech)
>    3. Re: fyzikalni princip "teple" hlinene steny? (Vita Vydra)
>    4. Re: fyzikalni princip "teple" hlinene steny? (Gaati)
>    5. Re: fyzikalni princip "teple" hlinene steny? (Karel Srdečný)
> 
> 
> ----------------------------------------------------------------------
> 
> Message: 1
> Date: Tue, 27 May 2008 12:59:18 +0200 (CEST)
> From: Jan Marton<martonj AT seznam.cz>
> Subject: [Ekodum] fyzikalni princip "teple" hlinene steny?
> To: ekodum AT fsv.cvut.cz
> Message-ID: <2173.3598-16172-1541405249-1211885958 AT seznam.cz>
> Content-Type: text/plain;     charset="us-ascii"
> 
> Dobry den vsem,
> 
> rika se, ze pri dotyku s hlinenou interierovou stenou ma clovek pocit 
> tepleho
> povrchu. Uvazoval jsem, jak je to mozne, resp. jestli to ma nejake fyzikalni
> opodstatneni. Moje teorie je tedy takova: Mame dobre zateplenou stenu 
> (muzeme
> uvazovat slamu), difuzne otevrenou smerem do exterieru, kde vnitrni hlinena
> omitka s vysokym obsahem jilu je parobrzdou. V zimnim obdobi, kdyz je venku
> suchy mrazivy vzduch a v interieru teply nasyceny vlhkosti, potom je 
> vlhkostni
> spad smerem do exterieru. Omitka pojima vlhkost, tim se meni skupenstvi 
> vodni
> pary na vodu a tim je na povrchu emitovana tepelna energie, ktera dela onen
> "teply povrch". Vlhkost dale postupuje stenou, odparuje se do baliku (opacny
> proces - ochlazovani?) a postupuje do exterieru, kde opet v kondenzacni zone
> meni skupenstvi na vodu. Otazka jen je, nakolik se skutecne meni v omitce 
> vodni
> para na vodu, pripadne nakolik prostupuje jako vodni para bez zmeny 
> skupenstvi.
> Proces samozrejme nefunguje, pokud je za hlinenou omitkou jina parobrzda 
> typu
> OSB. Dale je pro me otazkou, co donuti vodu ke zmene skupenstvi, resp. jaky 
> by
> to musel byt vlhkostni spad, aby toho byla schopna? Nebo to souvisi s necim
> jinym?
> 
> Jeste je mozne, ze to cele souvisi s tepelnou vodivosti, a sice ze proste
> hlinena omitka prakticky neodnima pri dotyku teplo z dlane, proto je pocit 
> "teply", nicmene si predstavuju, ze vlastnosti budou podobne jak ma treba
> beton...
> 
> Muzete mi nekdo korigovat/potvrdit/vyvratit moji teorii? 
> 
> PS. Tohle premysleni se odviji diky jednomu clovekovi, ktery se se kdesi 
> docetl,
> ze fazova premena na povrchu omitky vyviji tolik tepla, ze je schopna 
> vytopit
> pasivni dum... to spis pro informaci, to myslim nikdo ani nemusi vyvracet 
> :o)  
> 
> 
> ------------------------------
> 
> Message: 2
> Date: Tue, 27 May 2008 14:38:41 +0200
> From: Jiří Čech <jiri.cech AT email.cz>
> Subject: Re: [Ekodum] fyzikalni princip "teple" hlinene steny?
> To: Ekologické stavebnictví <ekodum AT fsv.cvut.cz>
> Message-ID: <483C00D1.7070104 AT email.cz>
> Content-Type: text/plain; charset=UTF-8; format=flowed
> 
> Dobry den,
> 
> pocit "tepleho" pri dotyku je dan dvema velicinami: teplotou materialu 
> (vnitrni povrchova teplota steny) a tepelna jimavost materialu. Podrobne 
> je to reseno v pripade podlah, kde se hodnoti pokles dotykove teploty 
> chodidla, stejny princip funguje i na dlan na stene.
> Jimavost materialu B[W s^0,5 m^-2 k^-1] je součin tepelne vodivosti, 
> merne tepelne kapacity a obj. hmotnosti. Beton, palena cihla a hlina 
> maji tyto B
> beton           1,3 x 1020 x 2200 = 2917 e3
> palena cihla  0,8 x 900 x 1700 = 1224 e3
> hlina             0,7 x 750 x 1600 = 840 e3
> 
> Hlina by tedy mela byt cca 2-3x teplejsi nez ostatni materialy nehlede 
> na vlhkost.
> 
> Nevidim duvod, proc by mela para v omitce kondenzovat ve vodu a proc by 
> se mela na konci omitky zase menit v paru. Vlhkost v konstrukci se chova 
> podle parcialnich tlaku (vztah konkretni vlhkosti se 100% vlhkosti), 
> takze ke kondenzaci dojde v mistech blizko vnejsimu povrchu, kde uz je 
> nizka teplota, do ktere se dostava relativne vlhky interierovy vzduch. 
> Pocital jsem to a vychazi to tak, tzn pro interier - hlina 3cm - 
> climatizer 40cm (nemam vlastnosti slamy, climatizer je snad podobny) - 
> exterier je kondenzace nekde na 40tem cm (37. slamy) a to v mnozstvi 
> 0,026kg/m2/rok. K odparu dochazi az pri otepleni exterieru, takze nejaky 
> energeticky zisk ze skupenskeho tepla by v dobe "zimy" mohl byt s tim, 
> ze se samozrejme odecte pri vysychani konstrukce (v lete).
> 
> Merne skupenske teplo vody je 2 257 000 J/kg = 0,627kWh/kg. Takze na m2 
> plochy zdi to dela 0,016kWh. Mizive mnozstvi.
> 
> Ve variante 2 jsem pridal hlinu i na vnejsi lic (hlina - climatizer - 
> hlina), kon.zona na podobnem miste, mnozstvi kondenzatu 0,69kg/m2/rok, 
> to je 0,43kWh. Pokud ma dum 10x10 vysky 2,5m, tj plocha 100m2, tak je to 
> 43kWh, coz je zpatky 0,43kWh/m2 podlahove plochy/rok - doufam, ze jsem 
> nevyvratil nevyvratitelny fenomen, ktery nabada co nejvic podporit 
> kondenzaci v konstrukci, abysme nemuseli topit :-)
> 
> Jirka Cech
> 
> 
> 
> Jan Marton napsal(a):
> > Dobry den vsem,
> >
> > rika se, ze pri dotyku s hlinenou interierovou stenou ma clovek pocit 
> > tepleho
> povrchu. Uvazoval jsem, jak je to mozne, resp. jestli to ma nejake fyzikalni
> opodstatneni. Moje teorie je tedy takova: Mame dobre zateplenou stenu 
> (muzeme
> uvazovat slamu), difuzne otevrenou smerem do exterieru, kde vnitrni hlinena
> omitka s vysokym obsahem jilu je parobrzdou. V zimnim obdobi, kdyz je venku
> suchy mrazivy vzduch a v interieru teply nasyceny vlhkosti, potom je 
> vlhkostni
> spad smerem do exterieru. Omitka pojima vlhkost, tim se meni skupenstvi 
> vodni
> pary na vodu a tim je na povrchu emitovana tepelna energie, ktera dela onen
> "teply povrch". Vlhkost dale postupuje stenou, odparuje se do baliku (opacny
> proces - ochlazovani?) a postupuje do exterieru, kde opet v kondenzacni zone
> meni skupenstvi na vodu. Otazka jen je, nakolik se skutecne meni v omitce 
> vodni
> para na vodu, pripadne nakolik prostupuje jako vodni para bez zmeny 
> skupenstvi.
> Proces samozrejme nefunguje, pokud je za hlinenou omitkou!
> >   jina parobrzda typu OSB. Dale je pro me otazkou, co donuti vodu ke zmene
> skupenstvi, resp. jaky by to musel byt vlhkostni spad, aby toho byla 
> schopna?
> Nebo to souvisi s necim jinym?
> >
> > Jeste je mozne, ze to cele souvisi s tepelnou vodivosti, a sice ze proste
> hlinena omitka prakticky neodnima pri dotyku teplo z dlane, proto je pocit 
> "teply", nicmene si predstavuju, ze vlastnosti budou podobne jak ma treba
> beton...
> >
> > Muzete mi nekdo korigovat/potvrdit/vyvratit moji teorii? 
> >
> > PS. Tohle premysleni se odviji diky jednomu clovekovi, ktery se se kdesi
> docetl, ze fazova premena na povrchu omitky vyviji tolik tepla, ze je 
> schopna
> vytopit pasivni dum... to spis pro informaci, to myslim nikdo ani nemusi
> vyvracet :o)  
> >   
> > ------------------------------------------------------------------------
> >
> > _______________________________________________
> > Ekodum mailing list
> > Ekodum AT fsv.cvut.cz
> > http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/ekodum
> >   
> 
> 
> 
> 
> 
> ------------------------------
> 
> Message: 3
> Date: Tue, 27 May 2008 15:15:56 +0200
> From: "Vita Vydra" <vitavydra AT gmail.com>
> Subject: Re: [Ekodum] fyzikalni princip "teple" hlinene steny?
> To: " Ekologické stavebnictví " <ekodum AT fsv.cvut.cz>
> Message-ID:
>       <5abc55810805270615k2cbf5dd5j8574c6ff27f781c0 AT mail.gmail.com>
> Content-Type: text/plain; charset=ISO-8859-2
> 
> Dobrý den,
> já myslím, že zdrojem tepla je "dobrý pocit" z toho, že mám hliněnou zeď :).
> V zimním období je proces vypařování/kondenzece resp. desorpce/sorpce
> spíše opačný než jak ho popisuje Jan. To znamená uvnitř zdi (kde je
> vysoká relativní vlhkost) dochází k sorpci vlhkosti (k té dochází i
> když nedochází ke kondenzaci) a na vnitřním povrchu (kde je nízká
> relativní vlhkost) k desorpci. Takže vnitřní povrch by podle mne měl
> být spíše ochlazován, ale nebudou to žádné dramatické hodnoty, jde
> odhadem o desetiny gramu vody na m2 za hodinu nebo ještě méně.
> Takže zbývá teplotní jímavost, ale ta o tolik nižší než u pálených
> cihel zase není...
> Vita
> 
> 2008/5/27 Jan Marton <martonj AT seznam.cz>:
> > Dobry den vsem,
> >
> > rika se, ze pri dotyku s hlinenou interierovou stenou ma clovek pocit 
> > tepleho
> povrchu. Uvazoval jsem, jak je to mozne, resp. jestli to ma nejake fyzikalni
> opodstatneni. Moje teorie je tedy takova: Mame dobre zateplenou stenu 
> (muzeme
> uvazovat slamu), difuzne otevrenou smerem do exterieru, kde vnitrni hlinena
> omitka s vysokym obsahem jilu je parobrzdou. V zimnim obdobi, kdyz je venku
> suchy mrazivy vzduch a v interieru teply nasyceny vlhkosti, potom je 
> vlhkostni
> spad smerem do exterieru. Omitka pojima vlhkost, tim se meni skupenstvi 
> vodni
> pary na vodu a tim je na povrchu emitovana tepelna energie, ktera dela onen
> "teply povrch". Vlhkost dale postupuje stenou, odparuje se do baliku (opacny
> proces - ochlazovani?) a postupuje do exterieru, kde opet v kondenzacni zone
> meni skupenstvi na vodu. Otazka jen je, nakolik se skutecne meni v omitce 
> vodni
> para na vodu, pripadne nakolik prostupuje jako vodni para bez zmeny 
> skupenstvi.
> Proces samozrejme nefunguje, pokud je za hlinenou omitkou!
> >  jina parobrzda typu OSB. Dale je pro me otazkou, co donuti vodu ke zmene
> skupenstvi, resp. jaky by to musel byt vlhkostni spad, aby toho byla 
> schopna?
> Nebo to souvisi s necim jinym?
> >
> > Jeste je mozne, ze to cele souvisi s tepelnou vodivosti, a sice ze proste
> hlinena omitka prakticky neodnima pri dotyku teplo z dlane, proto je pocit 
> "teply", nicmene si predstavuju, ze vlastnosti budou podobne jak ma treba
> beton...
> >
> > Muzete mi nekdo korigovat/potvrdit/vyvratit moji teorii?
> >
> > PS. Tohle premysleni se odviji diky jednomu clovekovi, ktery se se kdesi
> docetl, ze fazova premena na povrchu omitky vyviji tolik tepla, ze je 
> schopna
> vytopit pasivni dum... to spis pro informaci, to myslim nikdo ani nemusi
> vyvracet :o)
> >
> > _______________________________________________
> > Ekodum mailing list
> > Ekodum AT fsv.cvut.cz
> > http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/ekodum
> >
> >
> 
> 
> 
> ------------------------------
> 
> Message: 4
> Date: Tue, 27 May 2008 20:20:19 +0200 (CEST)
> From: Gaati <Gaati AT seznam.cz>
> Subject: Re: [Ekodum] fyzikalni princip "teple" hlinene steny?
> To: Ekologické stavebnictví <ekodum AT fsv.cvut.cz>
> Message-ID: <1701.4037-8653-1307565454-1211912419 AT seznam.cz>
> Content-Type: text/plain;     charset="iso-8859-2";   format=flowed
> 
> Dobrý den,
> 
> Jsem velice rád, že občas se tu ozve někdo, kdo ctí fyziku a příspěvěk 
> Jiřího
> Čecha v tomto kontextu rozhodně je.
> Malá připomínka.
> Mimo veličin jímavost, kondenzace, tepelný odpor, atd. což jsou veličiny
> statické, pro posouzení je důležitý i časový faktor.
> Rozdíl u masivních a lehkých konstrukci je diametrálně odlišný, do hry 
> vstupuje
> k menovaným veličinám i akumulace a změna tepelného spádu a spádu 
> parciálních
> tlaků páry v interiéru a exteriéru.
> Bylo by to zajímavé ( možná na diplomovku ), simulovat průběh dějů v hliněné
> stěně na základě faktografických meteorologických hodnot napr. z průběhu 
> zimy,
> jara, léta a podzimu.
> 
> S pozdravem
> 
> Tibor Ganzer
> 
> >  ------------ Pôvodná správa ------------
> >  Od: Jiří Čech <jiri.cech AT email.cz>
> >  Predmet: Re: [Ekodum] fyzikalni princip "teple" hlinene steny?
> >  Dátum: 27.5.2008 15:08:06
> >  ----------------------------------------
> >  Dobry den,
> >  
> >  pocit "tepleho" pri dotyku je dan dvema velicinami: teplotou materialu 
> >  (vnitrni povrchova teplota steny) a tepelna jimavost materialu. Podrobne 
> >  je to reseno v pripade podlah, kde se hodnoti pokles dotykove teploty 
> >  chodidla, stejny princip funguje i na dlan na stene.
> >  Jimavost materialu B[W s^0,5 m^-2 k^-1] je součin tepelne vodivosti, 
> >  merne tepelne kapacity a obj. hmotnosti. Beton, palena cihla a hlina 
> >  maji tyto B
> >  beton           1,3 x 1020 x 2200 = 2917 e3
> >  palena cihla  0,8 x 900 x 1700 = 1224 e3
> >  hlina             0,7 x 750 x 1600 = 840 e3
> >  
> >  Hlina by tedy mela byt cca 2-3x teplejsi nez ostatni materialy nehlede 
> >  na vlhkost.
> >  
> >  Nevidim duvod, proc by mela para v omitce kondenzovat ve vodu a proc by 
> >  se mela na konci omitky zase menit v paru. Vlhkost v konstrukci se chova 
> >  podle parcialnich tlaku (vztah konkretni vlhkosti se 100% vlhkosti), 
> >  takze ke kondenzaci dojde v mistech blizko vnejsimu povrchu, kde uz je 
> >  nizka teplota, do ktere se dostava relativne vlhky interierovy vzduch. 
> >  Pocital jsem to a vychazi to tak, tzn pro interier - hlina 3cm - 
> >  climatizer 40cm (nemam vlastnosti slamy, climatizer je snad podobny) - 
> >  exterier je kondenzace nekde na 40tem cm (37. slamy) a to v mnozstvi 
> >  0,026kg/m2/rok. K odparu dochazi az pri otepleni exterieru, takze nejaky 
> >  energeticky zisk ze skupenskeho tepla by v dobe "zimy" mohl byt s tim, 
> >  ze se samozrejme odecte pri vysychani konstrukce (v lete).
> >  
> >  Merne skupenske teplo vody je 2 257 000 J/kg = 0,627kWh/kg. Takze na m2 
> >  plochy zdi to dela 0,016kWh. Mizive mnozstvi.
> >  
> >  Ve variante 2 jsem pridal hlinu i na vnejsi lic (hlina - climatizer - 
> >  hlina), kon.zona na podobnem miste, mnozstvi kondenzatu 0,69kg/m2/rok, 
> >  to je 0,43kWh. Pokud ma dum 10x10 vysky 2,5m, tj plocha 100m2, tak je to 
> >  43kWh, coz je zpatky 0,43kWh/m2 podlahove plochy/rok - doufam, ze jsem 
> >  nevyvratil nevyvratitelny fenomen, ktery nabada co nejvic podporit 
> >  kondenzaci v konstrukci, abysme nemuseli topit :-)
> >  
> >  Jirka Cech
> >  
> >  
> >  
> >  Jan Marton napsal(a):
> >  > Dobry den vsem,
> >  >
> >  > rika se, ze pri dotyku s hlinenou interierovou stenou ma clovek pocit
> tepleho
> >  povrchu. Uvazoval jsem, jak je to mozne, resp. jestli to ma nejake 
> > fyzikalni
> >  opodstatneni. Moje teorie je tedy takova: Mame dobre zateplenou stenu
> (muzeme
> >  uvazovat slamu), difuzne otevrenou smerem do exterieru, kde vnitrni 
> > hlinena
> >  omitka s vysokym obsahem jilu je parobrzdou. V zimnim obdobi, kdyz je 
> > venku
> >  suchy mrazivy vzduch a v interieru teply nasyceny vlhkosti, potom je
> vlhkostni
> >  spad smerem do exterieru. Omitka pojima vlhkost, tim se meni skupenstvi
> vodni
> >  pary na vodu a tim je na povrchu emitovana tepelna energie, ktera dela 
> > onen
> >  "teply povrch". Vlhkost dale postupuje stenou, odparuje se do baliku 
> > (opacny
> >  proces - ochlazovani?) a postupuje do exterieru, kde opet v kondenzacni 
> > zone
> >  meni skupenstvi na vodu. Otazka jen je, nakolik se skutecne meni v omitce
> vodni
> >  para na vodu, pripadne nakolik prostupuje jako vodni para bez zmeny
> skupenstvi.
> >  Proces samozrejme nefunguje, pokud je za hlinenou omitk!
> >   ou!
> >  >   jina parobrzda typu OSB. Dale je pro me otazkou, co donuti vodu ke 
> > zmene
> >  skupenstvi, resp. jaky by to musel byt vlhkostni spad, aby toho byla
> schopna?
> >  Nebo to souvisi s necim jinym?
> >  >
> >  > Jeste je mozne, ze to cele souvisi s tepelnou vodivosti, a sice ze 
> > proste
> >  hlinena omitka prakticky neodnima pri dotyku teplo z dlane, proto je 
> > pocit 
> >  "teply", nicmene si predstavuju, ze vlastnosti budou podobne jak ma treba
> >  beton...
> >  >
> >  > Muzete mi nekdo korigovat/potvrdit/vyvratit moji teorii? 
> >  >
> >  > PS. Tohle premysleni se odviji diky jednomu clovekovi, ktery se se 
> > kdesi
> >  docetl, ze fazova premena na povrchu omitky vyviji tolik tepla, ze je
> schopna
> >  vytopit pasivni dum... to spis pro informaci, to myslim nikdo ani nemusi
> >  vyvracet :o)  
> >  >   
> >  > 
> > ------------------------------------------------------------------------
> >  >
> >  > _______________________________________________
> >  > Ekodum mailing list
> >  > Ekodum AT fsv.cvut.cz
> >  > http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/ekodum
> >  >   
> >  
> >  
> >  
> >  
> >  
> >  
> 
> Ahoj
> 
> 
> 
> ------------------------------
> 
> Message: 5
> Date: Wed, 28 May 2008 08:40:53 +0200
> From: Karel Srdečný <karel.srdecny AT ekowatt.cz>
> Subject: Re: [Ekodum] fyzikalni princip "teple" hlinene steny?
> To: Ekologické stavebnictví <ekodum AT fsv.cvut.cz>
> Message-ID: <20080528064053.23d83db2 AT mail.ekowatt.cz>
> Content-Type: text/plain; charset="utf-8"
> 
> Při výpočtu teplotního chování budovy jsme si obvykle vystačili s 
> tzv.
> kvazistacionárním vedením tepla, tj. řešil se vždy ustálený stav, 
> kterĂ˝
> v praxi sice nikdy nenastává, ale u běžných staveb to byla malá 
> chyba. 
> 
> Šlo o to zjednodušit si život, výpočtové metody se vyvíjely v době 
> kdy
> ve většina věcí počítala na logaritmickém pravítku. Máte-li PC,
> můžete použít i dynamický výpočet  - můžete simulovat chování 
> budovy
> třeba po hodinách. Takové nástroje existují, nicméně potíž je v 
> tom,
> že do takového výpočtu vstupuje spousta dalších proměnných, z nichž
> zejména chování lidí v budově se simuluje dosti obtížně. Otázka 
> znĂ­,
> nakolik takovýto přesnější výpočet má smysl - obávám se, že 
> právě
> chování lidí v domě vnáší do výpočtu řádově větší chybu než 
> je
> chyba způsobená použitím jednoduššího výpočtu. 
> 
> Co je důležité: u domů s nízkou spotřebou energie je i velká chyba ve
> výpočtu jen poměrně malé absolutní číslo (např. při nákladech na
> vytápění pasivního domu 5 tis. kč/rok je i 20% chyba tisícovka 
> ročně a
> to uĹž se v ostatnĂ­ch nĂĄkladech domĂĄcnosti ztratĂ­). 
> 
> Tak jako se v tradičních výpočtech používaly různé empirické 
> hodnoty,
> potřebovali bychom asi něco podobného pro "netradiční" stavby - ale k 
> tomu
> je třeba zkoumat nějaký statisticky významný vzorek budov. Jistě je to
> tedy  tÊma na rozsåhlý výzkum. S hlínou je ta potíŞ, Şe není dosti
> laboratorně prozkoumaná, už proto,  že v každém domě bývá použita
> trochu jiná hlína. Další potíž je ta, že  třeba tepelná vodivost u
> hlíny se dost výrazně mění podle obsahu  vlhkosti, přičemž právě
> vlhkost v průběhu roku může dost kolísat.
> 
> 
> Pokles dotykovÊ teploty s výťe uvedeným moc nesouvisí, jde o dynamický
> proces odehrávající se ve velmi krátkém čase (sekundy) a to lze 
> simulovat
> celkem dobře. Potíž je v nedostatku vstupních dat pro hlínu a jiné
> "netradiční" materiály. 
> 
> Karel Srdečný
> 
> 
> From: Gaati [mailto:Gaati AT seznam.cz]
> To: EkologickĂŠ stavebnictvĂ­ [mailto:ekodum AT fsv.cvut.cz]
> Sent: Tue, 27 May 2008 20:20:19 +0200
> Subject: Re: [Ekodum] fyzikalni princip "teple" hlinene steny?
> 
> DobrĂ˝ den,
>   
>   Jsem velice rád, že občas se tu ozve někdo, kdo ctí fyziku a
> příspěvěk Jiřího Čecha v tomto kontextu rozhodně je.
>   Malá připomínka.
>   Mimo veličin jímavost, kondenzace, tepelný odpor, atd. což jsou 
> veličiny
> statické, pro posouzení je důležitý i časový faktor.
>   Rozdíl u masivních a lehkých konstrukci je diametrálně odlišný, do 
> hry
> vstupuje k menovaným veličinám i akumulace a změna tepelného spádu a
> spĂĄdu parciĂĄlnĂ­ch tlakĹŻ pĂĄry v interiĂŠru a exteriĂŠru.
>   Bylo by to zajímavé ( možná na diplomovku ), simulovat průběh 
> dějů v
> hliněné stěně na základě faktografických meteorologických hodnot 
> napr. z
> průběhu zimy, jara, léta a podzimu.
>   
>   S pozdravem
>   
>   Tibor Ganzer
>   
>   >  ------------ PĂ´vodnĂĄ sprĂĄva ------------
>   >  Od: Jiří Čech <jiri.cech AT email.cz>
>   >  Predmet: Re: [Ekodum] fyzikalni princip "teple" hlinene steny?
>   >  DĂĄtum: 27.5.2008 15:08:06
>   >  ----------------------------------------
>   >  Dobry den,
>   >  
>   >  pocit "tepleho" pri dotyku je dan dvema velicinami: teplotou materialu 
>   >  (vnitrni povrchova teplota steny) a tepelna jimavost materialu. 
> Podrobne 
>   >  je to reseno v pripade podlah, kde se hodnoti pokles dotykove teploty 
>   >  chodidla, stejny princip funguje i na dlan na stene.
>   >  Jimavost materialu B[W s^0,5 m^-2 k^-1] je součin tepelne vodivosti, 
>   >  merne tepelne kapacity a obj. hmotnosti. Beton, palena cihla a hlina 
>   >  maji tyto B
>   >  beton           1,3 x 1020 x 2200 = 2917 e3
>   >  palena cihla  0,8 x 900 x 1700 = 1224 e3
>   >  hlina             0,7 x 750 x 1600 = 840 e3
>   >  
>   >  Hlina by tedy mela byt cca 2-3x teplejsi nez ostatni materialy nehlede 
>   >  na vlhkost.
>   >  
>   >  Nevidim duvod, proc by mela para v omitce kondenzovat ve vodu a proc 
> by 
>   >  se mela na konci omitky zase menit v paru. Vlhkost v konstrukci se 
> chova 
>   >  podle parcialnich tlaku (vztah konkretni vlhkosti se 100% vlhkosti), 
>   >  takze ke kondenzaci dojde v mistech blizko vnejsimu povrchu, kde uz je 
>   >  nizka teplota, do ktere se dostava relativne vlhky interierovy vzduch. 
>   >  Pocital jsem to a vychazi to tak, tzn pro interier - hlina 3cm - 
>   >  climatizer 40cm (nemam vlastnosti slamy, climatizer je snad podobny) - 
>   >  exterier je kondenzace nekde na 40tem cm (37. slamy) a to v mnozstvi 
>   >  0,026kg/m2/rok. K odparu dochazi az pri otepleni exterieru, takze 
> nejaky 
>   >  energeticky zisk ze skupenskeho tepla by v dobe "zimy" mohl byt s tim, 
>   >  ze se samozrejme odecte pri vysychani konstrukce (v lete).
>   >  
>   >  Merne skupenske teplo vody je 2 257 000 J/kg = 0,627kWh/kg. Takze na 
> m2 
>   >  plochy zdi to dela 0,016kWh. Mizive mnozstvi.
>   >  
>   >  Ve variante 2 jsem pridal hlinu i na vnejsi lic (hlina - climatizer - 
>   >  hlina), kon.zona na podobnem miste, mnozstvi kondenzatu 0,69kg/m2/rok, 
>   >  to je 0,43kWh. Pokud ma dum 10x10 vysky 2,5m, tj plocha 100m2, tak je 
> to 
>   >  43kWh, coz je zpatky 0,43kWh/m2 podlahove plochy/rok - doufam, ze jsem 
>   >  nevyvratil nevyvratitelny fenomen, ktery nabada co nejvic podporit 
>   >  kondenzaci v konstrukci, abysme nemuseli topit :-)
>   >  
>   >  Jirka Cech
>   >  
>   >  
>   >  
>   >  Jan Marton napsal(a):
>   >  > Dobry den vsem,
>   >  >
>   >  > rika se, ze pri dotyku s hlinenou interierovou stenou ma clovek pocit
> tepleho
>   >  povrchu. Uvazoval jsem, jak je to mozne, resp. jestli to ma nejake
> fyzikalni
>   >  opodstatneni. Moje teorie je tedy takova: Mame dobre zateplenou stenu
> (muzeme
>   >  uvazovat slamu), difuzne otevrenou smerem do exterieru, kde vnitrni
> hlinena
>   >  omitka s vysokym obsahem jilu je parobrzdou. V zimnim obdobi, kdyz je
> venku
>   >  suchy mrazivy vzduch a v interieru teply nasyceny vlhkosti, potom je
> vlhkostni
>   >  spad smerem do exterieru. Omitka pojima vlhkost, tim se meni skupenstvi
> vodni
>   >  pary na vodu a tim je na povrchu emitovana tepelna energie, ktera dela
> onen
>   >  "teply povrch". Vlhkost dale postupuje stenou, odparuje se do baliku
> (opacny
>   >  proces - ochlazovani?) a postupuje do exterieru, kde opet v kondenzacni
> zone
>   >  meni skupenstvi na vodu. Otazka jen je, nakolik se skutecne meni v 
> omitce
> vodni
>   >  para na vodu, pripadne nakolik prostupuje jako vodni para bez zmeny
> skupenstvi.
>   >  Proces samozrejme nefunguje, pokud je za hlinenou omitk!
>   >   ou!
>   >  >   jina parobrzda typu OSB. Dale je pro me otazkou, co donuti vodu ke
> zmene
>   >  skupenstvi, resp. jaky by to musel byt vlhkostni spad, aby toho byla
> schopna?
>   >  Nebo to souvisi s necim jinym?
>   >  >
>   >  > Jeste je mozne, ze to cele souvisi s tepelnou vodivosti, a sice ze
> proste
>   >  hlinena omitka prakticky neodnima pri dotyku teplo z dlane, proto je 
> pocit
> 
>   >  "teply", nicmene si predstavuju, ze vlastnosti budou podobne jak ma 
> treba
>   >  beton...
>   >  >
>   >  > Muzete mi nekdo korigovat/potvrdit/vyvratit moji teorii? 
>   >  >
>   >  > PS. Tohle premysleni se odviji diky jednomu clovekovi, ktery se se 
> kdesi
>   >  docetl, ze fazova premena na povrchu omitky vyviji tolik tepla, ze je
> schopna
>   >  vytopit pasivni dum... to spis pro informaci, to myslim nikdo ani 
> nemusi
>   >  vyvracet :o)  
>   >  >   
>   >  > 
> ------------------------------------------------------------------------
>   >  >
>   >  > _______________________________________________
>   >  > Ekodum mailing list
>   >  > Ekodum AT fsv.cvut.cz
>   >  > http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/ekodum
>   >  >   
>   >  
>   >  
>   >  
>   >  
>   >  
>   >  
>   
>   Ahoj
>   
>   _______________________________________________
>   Ekodum mailing list
>   Ekodum AT fsv.cvut.cz
>   http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/ekodum
>     
> ------------- další část ---------------
> HTML příloha byla odstraněna...
> URL:
> http://mailman.fsv.cvut.cz/pipermail/ekodum/attachments/20080528/ba355739/attachment.html
> 
> ------------------------------
> 
> _______________________________________________
> Ekodum mailing list
> Ekodum AT fsv.cvut.cz
> http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/ekodum
> 
> 
> Konec: Ekodum Digest, Vol 64, Issue 10
> **************************************
> 
> 
>