Re: [Ekodum] fyzikalni princip "teple" hlinene steny?

[Gaati <Gaati AT seznam.cz>]

Dobrý den,

Jsem velice rád, že občas se tu ozve někdo, kdo ctí fyziku a příspěvěk Jiřího 
Čecha v tomto kontextu rozhodně je.
Malá připomínka.
Mimo veličin jímavost, kondenzace, tepelný odpor, atd. což jsou veličiny 
statické, pro posouzení je důležitý i časový faktor.
Rozdíl u masivních a lehkých konstrukci je diametrálně odlišný, do hry 
vstupuje k menovaným veličinám i akumulace a změna tepelného spádu a spádu 
parciálních tlaků páry v interiéru a exteriéru.
Bylo by to zajímavé ( možná na diplomovku ), simulovat průběh dějů v hliněné 
stěně na základě faktografických meteorologických hodnot napr. z průběhu 
zimy, jara, léta a podzimu.

S pozdravem

Tibor Ganzer

>  ------------ Pôvodná správa ------------
>  Od: Jiří Čech <jiri.cech AT email.cz>
>  Predmet: Re: [Ekodum] fyzikalni princip "teple" hlinene steny?
>  Dátum: 27.5.2008 15:08:06
>  ----------------------------------------
>  Dobry den,
>  
>  pocit "tepleho" pri dotyku je dan dvema velicinami: teplotou materialu 
>  (vnitrni povrchova teplota steny) a tepelna jimavost materialu. Podrobne 
>  je to reseno v pripade podlah, kde se hodnoti pokles dotykove teploty 
>  chodidla, stejny princip funguje i na dlan na stene.
>  Jimavost materialu B[W s^0,5 m^-2 k^-1] je součin tepelne vodivosti, 
>  merne tepelne kapacity a obj. hmotnosti. Beton, palena cihla a hlina 
>  maji tyto B
>  beton           1,3 x 1020 x 2200 = 2917 e3
>  palena cihla  0,8 x 900 x 1700 = 1224 e3
>  hlina             0,7 x 750 x 1600 = 840 e3
>  
>  Hlina by tedy mela byt cca 2-3x teplejsi nez ostatni materialy nehlede 
>  na vlhkost.
>  
>  Nevidim duvod, proc by mela para v omitce kondenzovat ve vodu a proc by 
>  se mela na konci omitky zase menit v paru. Vlhkost v konstrukci se chova 
>  podle parcialnich tlaku (vztah konkretni vlhkosti se 100% vlhkosti), 
>  takze ke kondenzaci dojde v mistech blizko vnejsimu povrchu, kde uz je 
>  nizka teplota, do ktere se dostava relativne vlhky interierovy vzduch. 
>  Pocital jsem to a vychazi to tak, tzn pro interier - hlina 3cm - 
>  climatizer 40cm (nemam vlastnosti slamy, climatizer je snad podobny) - 
>  exterier je kondenzace nekde na 40tem cm (37. slamy) a to v mnozstvi 
>  0,026kg/m2/rok. K odparu dochazi az pri otepleni exterieru, takze nejaky 
>  energeticky zisk ze skupenskeho tepla by v dobe "zimy" mohl byt s tim, 
>  ze se samozrejme odecte pri vysychani konstrukce (v lete).
>  
>  Merne skupenske teplo vody je 2 257 000 J/kg = 0,627kWh/kg. Takze na m2 
>  plochy zdi to dela 0,016kWh. Mizive mnozstvi.
>  
>  Ve variante 2 jsem pridal hlinu i na vnejsi lic (hlina - climatizer - 
>  hlina), kon.zona na podobnem miste, mnozstvi kondenzatu 0,69kg/m2/rok, 
>  to je 0,43kWh. Pokud ma dum 10x10 vysky 2,5m, tj plocha 100m2, tak je to 
>  43kWh, coz je zpatky 0,43kWh/m2 podlahove plochy/rok - doufam, ze jsem 
>  nevyvratil nevyvratitelny fenomen, ktery nabada co nejvic podporit 
>  kondenzaci v konstrukci, abysme nemuseli topit :-)
>  
>  Jirka Cech
>  
>  
>  
>  Jan Marton napsal(a):
>  > Dobry den vsem,
>  >
>  > rika se, ze pri dotyku s hlinenou interierovou stenou ma clovek pocit 
> tepleho
>  povrchu. Uvazoval jsem, jak je to mozne, resp. jestli to ma nejake fyzikalni
>  opodstatneni. Moje teorie je tedy takova: Mame dobre zateplenou stenu (muzeme
>  uvazovat slamu), difuzne otevrenou smerem do exterieru, kde vnitrni hlinena
>  omitka s vysokym obsahem jilu je parobrzdou. V zimnim obdobi, kdyz je venku
>  suchy mrazivy vzduch a v interieru teply nasyceny vlhkosti, potom je 
> vlhkostni
>  spad smerem do exterieru. Omitka pojima vlhkost, tim se meni skupenstvi vodni
>  pary na vodu a tim je na povrchu emitovana tepelna energie, ktera dela onen
>  "teply povrch". Vlhkost dale postupuje stenou, odparuje se do baliku (opacny
>  proces - ochlazovani?) a postupuje do exterieru, kde opet v kondenzacni zone
>  meni skupenstvi na vodu. Otazka jen je, nakolik se skutecne meni v omitce 
> vodni
>  para na vodu, pripadne nakolik prostupuje jako vodni para bez zmeny 
> skupenstvi.
>  Proces samozrejme nefunguje, pokud je za hlinenou omitk!
>   ou!
>  >   jina parobrzda typu OSB. Dale je pro me otazkou, co donuti vodu ke zmene
>  skupenstvi, resp. jaky by to musel byt vlhkostni spad, aby toho byla schopna?
>  Nebo to souvisi s necim jinym?
>  >
>  > Jeste je mozne, ze to cele souvisi s tepelnou vodivosti, a sice ze proste
>  hlinena omitka prakticky neodnima pri dotyku teplo z dlane, proto je pocit 
>  "teply", nicmene si predstavuju, ze vlastnosti budou podobne jak ma treba
>  beton...
>  >
>  > Muzete mi nekdo korigovat/potvrdit/vyvratit moji teorii? 
>  >
>  > PS. Tohle premysleni se odviji diky jednomu clovekovi, ktery se se kdesi
>  docetl, ze fazova premena na povrchu omitky vyviji tolik tepla, ze je schopna
>  vytopit pasivni dum... to spis pro informaci, to myslim nikdo ani nemusi
>  vyvracet :o)  
>  >   
>  > ------------------------------------------------------------------------
>  >
>  > _______________________________________________
>  > Ekodum mailing list
>  > Ekodum AT fsv.cvut.cz
>  > http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/ekodum
>  >   
>  
>  
>  
>  
>  
>  

Ahoj