Re: [Ekodum] fyzikalni princip "teple" hlinene steny?

[Jiří Čech <jiri.cech AT email.cz>]

Dobry den,

pocit "tepleho" pri dotyku je dan dvema velicinami: teplotou materialu 
(vnitrni povrchova teplota steny) a tepelna jimavost materialu. Podrobne 
je to reseno v pripade podlah, kde se hodnoti pokles dotykove teploty 
chodidla, stejny princip funguje i na dlan na stene.
Jimavost materialu B[W s^0,5 m^-2 k^-1] je součin tepelne vodivosti, 
merne tepelne kapacity a obj. hmotnosti. Beton, palena cihla a hlina 
maji tyto B
beton           1,3 x 1020 x 2200 = 2917 e3
palena cihla  0,8 x 900 x 1700 = 1224 e3
hlina             0,7 x 750 x 1600 = 840 e3

Hlina by tedy mela byt cca 2-3x teplejsi nez ostatni materialy nehlede 
na vlhkost.

Nevidim duvod, proc by mela para v omitce kondenzovat ve vodu a proc by 
se mela na konci omitky zase menit v paru. Vlhkost v konstrukci se chova 
podle parcialnich tlaku (vztah konkretni vlhkosti se 100% vlhkosti), 
takze ke kondenzaci dojde v mistech blizko vnejsimu povrchu, kde uz je 
nizka teplota, do ktere se dostava relativne vlhky interierovy vzduch. 
Pocital jsem to a vychazi to tak, tzn pro interier - hlina 3cm - 
climatizer 40cm (nemam vlastnosti slamy, climatizer je snad podobny) - 
exterier je kondenzace nekde na 40tem cm (37. slamy) a to v mnozstvi 
0,026kg/m2/rok. K odparu dochazi az pri otepleni exterieru, takze nejaky 
energeticky zisk ze skupenskeho tepla by v dobe "zimy" mohl byt s tim, 
ze se samozrejme odecte pri vysychani konstrukce (v lete).

Merne skupenske teplo vody je 2 257 000 J/kg = 0,627kWh/kg. Takze na m2 
plochy zdi to dela 0,016kWh. Mizive mnozstvi.

Ve variante 2 jsem pridal hlinu i na vnejsi lic (hlina - climatizer - 
hlina), kon.zona na podobnem miste, mnozstvi kondenzatu 0,69kg/m2/rok, 
to je 0,43kWh. Pokud ma dum 10x10 vysky 2,5m, tj plocha 100m2, tak je to 
43kWh, coz je zpatky 0,43kWh/m2 podlahove plochy/rok - doufam, ze jsem 
nevyvratil nevyvratitelny fenomen, ktery nabada co nejvic podporit 
kondenzaci v konstrukci, abysme nemuseli topit :-)

Jirka Cech



Jan Marton napsal(a):
> Dobry den vsem,
>
> rika se, ze pri dotyku s hlinenou interierovou stenou ma clovek pocit tepleho povrchu. 
> Uvazoval jsem, jak je to mozne, resp. jestli to ma nejake fyzikalni opodstatneni. Moje 
> teorie je tedy takova: Mame dobre zateplenou stenu (muzeme uvazovat slamu), difuzne 
> otevrenou smerem do exterieru, kde vnitrni hlinena omitka s vysokym obsahem jilu je 
> parobrzdou. V zimnim obdobi, kdyz je venku suchy mrazivy vzduch a v interieru teply 
> nasyceny vlhkosti, potom je vlhkostni spad smerem do exterieru. Omitka pojima vlhkost, 
> tim se meni skupenstvi vodni pary na vodu a tim je na povrchu emitovana tepelna 
> energie, ktera dela onen "teply povrch". Vlhkost dale postupuje stenou, 
> odparuje se do baliku (opacny proces - ochlazovani?) a postupuje do exterieru, kde opet 
> v kondenzacni zone meni skupenstvi na vodu. Otazka jen je, nakolik se skutecne meni v 
> omitce vodni para na vodu, pripadne nakolik prostupuje jako vodni para bez zmeny 
> skupenstvi. Proces samozrejme nefunguje, pokud je za hlinenou omitkou!
>   jina parobrzda typu OSB. Dale je pro me otazkou, co donuti vodu ke zmene 
> skupenstvi, resp. jaky by to musel byt vlhkostni spad, aby toho byla schopna? 
> Nebo to souvisi s necim jinym?
>
> Jeste je mozne, ze to cele souvisi s tepelnou vodivosti, a sice ze proste hlinena 
> omitka prakticky neodnima pri dotyku teplo z dlane, proto je pocit  "teply", 
> nicmene si predstavuju, ze vlastnosti budou podobne jak ma treba beton...
>
> Muzete mi nekdo korigovat/potvrdit/vyvratit moji teorii? 
>
> PS. Tohle premysleni se odviji diky jednomu clovekovi, ktery se se kdesi docetl, ze fazova premena na povrchu omitky vyviji tolik tepla, ze je schopna vytopit pasivni dum... to spis pro informaci, to myslim nikdo ani nemusi vyvracet :o)  
>   
> ------------------------------------------------------------------------
>
> _______________________________________________
> Ekodum mailing list
> Ekodum AT fsv.cvut.cz
> http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/ekodum
>