Re: [Ekodum] myši

["Zdenek Meisner" <meisner AT cmail.cz>]

Váľený pane Kupko,

Google nabídne na slovo:

deratizace:  434 000 hesel

myą domác:í 939 000 hesel

myą domácí likvidace: 124 tisíc hesel.

během 5 minut zde najdete info úměrné 

a) Vaąemu objektu

b) Vaąemu útlocitu. Někdo to tráví, jiný do pastí domečkových (je ľivá, co s ní) , daląí sklopců co to zabije, někdo pouľívá lepidlo (i kdyľ je v ČR ilegální ale a Sklovensku ne), jiný to jenom elektricky odpuzuje, pokud mu to funguje. 

c) Neudáváte jaká  dřevostavba (roubenka? sendvič?) izolace organická? anorganická?.

d) Nesdělujete, zda je Váą dům u zdroje potravy (pole), či zda myąi musí za ľrádlem daleko (jasné cesty), anebo je krmíte vlastním neodvezeným odpadem.

Zaručená rada: poloľit na myąí cestu kuní hovínko a je klid. Stačí sehnat kunu. 

Dotaz Vám (kromě obecných rad) pořádně nemůľe odpovědět nikdo z nás. Cesta k rozpohybování jedné z těch diskusí kdy se z "Ekol. stavitelství" stává SPAM.

Zdravím Zd.Meis.  

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

Děkuji za cenou 
radu opravdu jste mi pomohl , jenľe  tento problém řeąím 
prakticky   nyní   na rozdíl od častých teoretických  
diskuzí v tomto fóru, takľe mi   básnička nepomůľe  myą  
chytit,   moľná   vám můj dotaz  připadal jako výsměch 
vaąim izolacím  , ale  nejsem odpůrcem  těchto systému , právě 
naopak    a tak   neľ příątě něco  chytrého 
zrýmujete  ,   zvaľte  ľe také někdo  se  
dotazuje  občas na něco co opravdu  potřebuje řeąit 

a  
kdo je přesvědčen ľe se ho toto nikdy  nebude týkat, ľe pod jeho izolace se 
myą nedostane  tak  mu blahopřeji předem..
  s  
pozdravem    Martin Kupka
 Deratizace je opatření proti synantropním 
a eusynantropním hlodavcům. Podmínky jejího provádění jsou dány zákonem č. 
258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících 
zákonů. Detailní návod na aktuální způsoby a technologie je obsaľen ve 
Standardní metodice ochranné deratizace, která tvoří samostatnou kapitolu tohoto 
seriálu (AHEM, příloha č. 1, 2006 SZU, Praha).
Při rozhodování o způsobu provádění 
deratizačního zákroku je třeba mít na paměti biologické charakteristiky 
jednotlivých druhů hlodavců (pohybové a reprodukční schopnosti, potravní nároky 
a pod.). V objektech, jakými jsou např. jednotlivé panelové domy na sídliąti, 
propojené teplovodními kanály a asbestocementovými trubkami s nataľenými kabely, 
dále jednotlivé pavilony nemocnic, sanatorií, opět vzájemně propojené koridory a 
v budovách podobného seskupení, můľe zajistit amatérské provádění lokální 
deratizace jen krátkodobý a nejistý úspěch. Takovéto objekty jsou předurčeny k 
provádění pravidelných celoploąných zásahů, nejlépe jednou osvědčenou firmou, 
jejíľ pracovníci jsou jiľ detailně obeznámeni s objektem, coľ je pro praxi 
nesmírně důleľité. Ale ani takováto práce neposkytuje poľadovanou účinnost, 
jestliľe nejsou zajiątěna dostatečná 
preventivní opatření proti výskytu hlodavců, která jsou ve své podstatě 
společná pro následnou profesionální i svépomocnou deratizaci a předpokládají 
předevąím:
1. Znemoľnit pronikání hlodavců do objektu: 
detailní oprava podlah, stěn a stropů kvalitním betonem (3:1) případně s 
přísadou roztlučeného skla. Oprava zárubní a prahů dobetonováním a oplechováním, 
oprava dveří oplechováním pozinkovaným plechem (alespoň 
0.55 mm) do 
výąe alespoň 30 
cm a seřízení závěsů. Mezerou ąirąí neľ 
1 
cm jiľ pronikají domácí myąi a mladý potkan 
nepotřebuje o mnoho více. Okna a vąechny větrací průchody zdí musí být rovněľ 
těsně uzavíratelné a nejlépe stabilně opatřené proplétaným ocelovým pletivem o 
velikosti ok 1 x 1 
cm v rámu těsně přiléhajícím k fasádě. Veąkeré 
kanálové a trativodové vpusti musí být opatřeny neporuąenou masivní mříľkou, do 
sifonů přízemních či suterenních klozetů nebo silnějąích přípojek technických 
dřezů, lze na noc aplikovat několik kapek kresolu, či podobných přípravků. 
Vyústění teplovodních kanálů a elektrovodů zabezpečit vytvořením oplechované a 
těsně přiléhající stěny s dvířky alespoň do výąe 130 cm, s 
plechovou horizontální zábranou. Není-li to moľné, tak v dobře uzavíratelné 
místnosti - kotelně, odkud odcházejí jiľ jednotlivé rozvody stropem či zdí, 
provádět permanentní deratizaci formou krmných staniček (viz metodika 
deratizace). Se zabezpečením objektu souvisí i nepřetrľitá, nebo alespoň 
pravidelná asanace trvalých a blízkých zdrojů, odkud hlodavci do budov migrují ( 
z nedalekých skládek komunálního odpadu do vzdálenosti 
1 
km a z potravinářských provozoven: jatky, 
masokombináty, mlékárny, pekárny, centrální kuchyně apod.). Na těchto lokalitách 
je nutno provádět ochrannou deratizaci soustavně. V provozovnách ľivočiąné 
výroby, a při výrobě a distribuci potravin je nařízeno provádět ochrannou 
deratizaci s přihlédnutím k systémům HACCP a daląím rezortním poľadavkům. 
V této sféře provádějí kontrolu orgány SVS 
ČR.
2. Zamezit hlodavcům v přístupu k potravě. 
Suroviny a polotovary skladovat v dokonale uzavíratelných místnostech, sypké 
materiály (ąroty, zrniny, granule apod.) v plechových kontejnerech a sudech. V 
provozech se zabudovanými dopravníky surovin, výrobků a krmiv, nebo zařízením, 
určeným k odstraňování odpadů (v ľivočiąné výrobě) je nutné dbát zvýąenou měrou 
na pořádek, čistotu a ochrannou deratizaci provozovat 
průběľně.
3. Neumoľnit hlodavcům usídlení a stavbu 
hnízd. Předpokládá to předevąím dodrľování pořádku, nepřipustit ľádná 
nepřehledná zákoutí, kde mohou hlodavci nepozorovaně provádět své "stavební 
úpravy". Po prohlídce stovek různých lokalit můľeme odpovědně prohlásit, ľe 
kalamitní výskyty hlodavců jsou způsobeny pouze dlouhodobým zanedbáváním 
uvedených preventivních zásad.
Svépomocná, tzv, běľná deratizace (v pojetí 
zák. č. 258/2000 Sb.).
 Svépomocnou deratizaci doporučujeme 
provádět pouze v menąích objektech, pokud moľno izolovaných od hlavních zdrojů, 
odkud hlodavci průběľně migrují. Deratizační zásahy mohou být úspěąné pouze po 
provedení výąe uvedených preventivních 
opatření.
Mechanický 
způsob
 Odchyt do sklopců - ľivolovných pastí, 
nebo pérových pastí, (celokovových, nebo s dřevěnou či plastovou podloľkou), 
které hlodavce usmrtí rozbitím lebky nebo přeraľením páteře. Pasti klademe na 
místa pohybu hlodavců - před pouľívané nory a vstupní otvory (jsou čerstvě 
"vyleątěné" nebo se zataľenými zbytky potravy či steliva). V místnostech i vně 
staveb pak vľdy podél zdí, na skrytých místech (za opřené desky a jiné předměty) 
a v daląích místech pozorovaného pohybu hlodavců. Pro ověření atraktivity 
návnady je moľné pouľít předvnadění - vyloľení pouhé návnady, nebo její umístění 
do nenataľených pastí. Vlastní odchyt je potom účinějąí. Návnada můľe být podle 
potravní tradice lokality, nebo naopak doplňková. Univerzálně zpravidla vyhovuje 
jablko či jiné aromatické ovoce nebo zelenina, zvláątě pro hraboąovité hlodavce, 
atraktivní bývají téľ i kousky chleba s paątikou, opečený chléb na tuku, nebo 
dokonce ořechy. Pérové pasti s dřevěnou podloľkou (malé na myąi, velké na 
potkany) je nutné před pouľíváním seřídit (ohýbáním zajią»ovacího drátu a 
upevňovacího plechu) tak, aby ke spuątění nebyla potřebná větąí síla, neľ 
hlodavci při braní potravy vyvinou. Konstrukce pastí navíc neumoľňuje upevnění 
návnady tak, aby svým přirozeným sesycháním sama nespadla, nebo nebyla opatrnými 
hlodavci lehce staľena. Proto doporučuji způsob prověřený odchytem desetiticíců 
hlodavců v nejrůznějąích podmínkách : knot do petrolejové lampy se nastřihá na 
přiměřeně velké kousky a nechá se nasáknout tukem (vyřazeným po smaľení 
potravin). Poté se fixují na plechové vahadlo pasti (přiklepnutím vyraľeného 
zobáčku), coľ lze pojistit slabým vázacím drátem. Před kladením se pachová 
atraktivita knotu zesílí lehkým osmahnutím nad plamenem zápalky nebo svíčky. 
Takto připravená past je při správném nalíčení pouľitelná po dobu mnoha let. Aby 
vąak hlodavci knot nerozcupovali, je nutno past nalíčit aľ na samý konec 
drátěného vahadla. Citlivost je třeba vľdy odzkouąet (nikoliv prstem !). Pastí 
klademe raději více, coľ je závislé na hustotě populace hlodavců a intervalech 
kontroly pastí. Vzhledem k popisované neofobii, projevující se předevąím u 
potkanů, musíme počítat i s několikadenním intervalem, který je potřebný, aby 
poklesla nedůvěra zvířat, případně se pachově "vyrovnal" nový předmět s okolím 
apod. Do ľivolovných pastí můľeme pouľít ąirokou ąkálu osvědčených návnad 
(uzenáče, ovesné vločky, vytvářet různé směsy apod. K odchyceným hlodavcům a 
pastem musíme přistupovat jako k vysoce infekčnímu materiálu, tedy manipulovat 
pouze v gumových rukavicích a za přísluąných podmínek (podkládat pod pasti 
noviny atd). Kontaminovaný materiál bezprostředně dezinfikovat (2 % roztok 
chloraminu) apod.) nebo pálit. Ze stresovaných či mrvých hlodavců zpravidla 
unikají jejich ektoparazité (blechy a roztoči, posléze i vąi). Činí tak 
nepozorovaně, ve snaze nalézt náhradní hostitele. Proto doporučujeme jeątě 
oąetření vhodným dezinsekčním prostředkem (Biolit, Actelic, Pif-Paf). Mrtvé 
hlodavce pálit nebo zakopat (moľno oąetřit téľ chlorovým vápnem). ®ivé hlodavce 
v pastech jednorázově mechanicky usmrtit (potkany lze zabít vzduchovkou pouze 
ránou do hlavy). Zákon ČNR č.246/92 Sb., na ochranu zvířat proti týrání 
nedovoluje ľivá zvířata topit. Rovněľ je zakázáno pouľívání pérových pastí, tzv. 
ľelez, která zvířata bolestivě zraňují a v některých případech jim umoľní i útěk 
(to platí předevąím pro odchyt kun). Poté, co jsme se přesvědčili, ľe v 
neprůhledné ľivolovné pasti není jeľek, lasička, kos či jiné necílové zvíře, 
vkládáme pasti do velkých igelitových pytlů nebo na druhém konci pevně 
zavázaných rukávců. Usmrcení úlovků je moľné předávkováním inhalačního narkotika 
(eter, chloroform, narkotan apod.). K témuľ účelu poslouľí i výfukové plyny od 
automobilů bez katalyzátoru. Rozhodně nedoporučujeme pro potřeby zabití potkany 
z pastí vypouątět. Vľdy nás nemile překvapí svou rychlostí a razancí, s jakou 
téměř vľdy unikají, nebo v posledním okamľiku jeątě i zaútočí. Odchyty do pastí 
jsou pracné, ale bývají účinné.
 Jiným způsobem mechanické deratizace je 
odchyt na lep. Výrobky k tomu určené (např.ALT - Valbrenta Chemicals, Italie) se 
začínají objevovat na naąem trhu. Jejich prodej je nelegální a pouľívání je 
protizákonné (zmíněný zákon 246/92 Sb.), protoľe nejsou a nebudou povoleny. Lep 
je účinný jen na drobné hlodavce, kteří v pokojové teplotě hynou za nevýslovně 
krutých podmínek aľ několik dní. I v případě obávaných ąkůdců si musíme zvyknout 
na pouľívání etických způsobů usmrcování. Ostatně k jejich přemnoľení doąlo 
stejně jen naąí vinou.

 Ultrasonické generátory - odpuzovače hlodavců nebývají sice oficiálně hlavním hygienikem povoleny (výjimkou je výrobek firmy Format1), protoľe při laboratorních testech zpravidla nevyhovují. Přesto se občas objevují na trhu. Jejich pouľívání vąak neodporuje citovanému zákonu na ochranu zvířat proti týrání a z praxe je známo, ľe někteří jejich uľivatelé připisují sníľení počtu hlodavců, právě funkci tohoto přístroje. V kaľdém případě je větąí naděje na úspěch při preventivní aplikaci. Ve stávající, silnějąí populaci se zpravidla funkce přístroje nijak neprojeví. Zajímavé by mohlo být jejich pouľití proti netopýrům, pokud by jim ovąem vůbec někdo chtěl jejich letní byt odepřít. Příznivé (ale ojedinělé) jsou téľ reference

 

.

Biologický způsob
 Biologický způsob deratizace předpokládá 
hubení a odpuzování hlodavců pomocí jiných druhů. Je to původní, ale stále 
aktuální metoda. Pouľívání speciální formy bakterie Salmonella enteritidis bylo 
sice zprvu účinné, ale pro četné daląí nevýhody neperspektivní. Účinnost hubení 
hraboąů polních pernatými dravci bývá zvyąována umís»ováním speciálních bidélek 
apod. Predace kočky na drobné hlodavce je klasickým příkladem jiľ od dob 
egyptských faraonů. Lov potkanů kočkou jiľ není tak jednoznačný a kočky se ho 
zpravidla učí od svých matek. Jsou tak celé rody koček potkany chytající a 
naopak. V potravinářských provozech a v podnicích ľivočiąné výroby vąak není 
přítomnost koček ľádoucí (toxoplasmóza, salmonelóza, toxocaróza, blechy apod.) a 
proto se nejen v těchto, ale i v drtivé větąině ostatních případů uplatňuje 
chemická deratizace, jakoľto obecně nejúčinnějąí 
způsob.
 Chemický 
způsob
Jestliľe pomineme plynování, vyhrazené profesionálním 
pracovníkům a pouľívání chemosterilačních látek, jejichľ aplikace nejsou 
povoleny, zbývá kladení nástrah. Nástrahou se rozumí návnada, slouľící k 
přilákání a zároveň k nakrmení hlodavců. Její výběr a kvalita určuje tzv. 
palatabilitu - chutnost a vůni a tedy i atraktivitu nástrahy. Ta je v konečné 
fázi vyjádřena akceptabilitou (jak často a jak mnoho je přísluąná nástraha 
přijímána). Návnada se stává nástrahou po přidání jedu - rodenticidu (látka 
usmrcující hlodavce). Rodenticidy určené k poľírání jsou v zásadě dvojího 
typu:
1. 
Rodenticidy s akutním účinkem působí krátce po pozření. Pouľívají se v 
koncentracích, ve kterých se letální dávka dostává do organizmu jednorázově, 
např. po konzumaci 2-5 g nástrahy, coľ činí v případě potkana jen zlomek 
jeho denní spotřeby. Symptomy otravy pouľívaných rodenticidů (nervové a srdeční 
jedy) nastupují jiľ v průběhu několika hodin a jsou pro postiľená zvířata velmi 
nepříjemné (silné bolesti, křeče apod.). U ostatních jedinců (nebo jedinců se 
subletální dávkou) způsobuje chování otrávených zvířat obranný reflex, zaloľený 
na schopnosti potkanů spojovat po dobu nejméně 24 hod nepříjemné pocity s chutí 
a pachem naposledy konzumované potravy. Averze vůči předloľeným nástrahám můľe 
být relativně dlouhou dobu v populaci 
předávána.
 Fosfid zinku (Zn3P2) je 
klasický, dříve hojně pouľívaný akutní rodenticid. Je to černý práąek, páchnoucí 
po čeneku, ve vodě nerozpustný. Je charakterizován jako zvláą» nebezpečný jed, 
hotové nástrahy, obsahující 1-5 % účinné látky jsou řazeny mezi jedy. Ve vlhkém 
a kyselém prostředí uvolňuje prudce jedovatý plynný fosforovodík, působící na 
činnost jater a srdce. Úhyn, nastávající za hodinu po přijmutí letální dávky je 
provázen ochrnutím končetin, křečemi a naříkavými zvuky . Letální dávka pro 
potkana je 40 mg .kg-1 ľivé hmotnosti, pro myą domácí činí tato 
hodnota 100 mg. Pro ostatní savce i ptáky je velmi toxický. Hlavní nevýhodou je, 
ľe vzhledem k akutnímu působení není na léčení otrav necílových druhů mnoho 
času. V současnosti je nejběľnějąí nástrahou s touto účinnou látkou přípravek 
STUTOX (vyrábí ZD Studenec) určený předevąím k volnému rozsevu v polních 
kulturách proti hraboąi polnímu. Během několika dní dochází v přírodě k 
samovolnému rozloľení a naprosté ztrátě účinnosti. Poľíráním intoxikovaných 
hraboąů vąak můľe docházet u jejich predátorů k sekundárním otravám. NIVA-ZRNA 
(vyrábí ZD Sázavan,Kaliątě) s obsahem 2.5 % zinkfosfidu. Tento přípravek je 
určen pro svépomocnou deratizaci. Musí bý skladován v suchu a nesmí být pouľit v 
blízkosti potravin.
2.Rodenticidy se zpoľděným účinkem způobují první 
příznaky otravy aľ několik dnů po pozření nástrahy, kdyľ se jiľ obranný reflex 
nevytváří. Navíc není hynutí provázeno bolestivými a křečovitými projevy, které 
vyvolávají pozornost ostatních jedinců. Tato skupina zahrnuje antikoagulanty 
I.-III.generace a vitaminy řady D.
 Antikoagulanty patří dnes mezi 
nejúčinnějąí a přitom nejbezpečnějąí rodenticidy. Vzhledem k velké toxicitě se 
totiľ pouľívají v minimálních koncentracích. Proto nejsou hotové nástrahy 
zařazeny mezi jedy, i kdyľ vlastní účinné látky jsou klasifikovány jako zvláą» 
nebezpečné jedy. Svým účinkem blokují tvorbu protrombinu v játrech, čímľ 
postupně sniľují sráľlivost krve, takľe intoxikovaní jedinci vykrvácejí z 
povrchových i vnitřních sliznic, překrvených vnitřních orgánů, plic, jater a 
střev. Zvířata zřejmě necítí bolest, nedostatkem kyslíku se stávají apatická, 
čímľ ztrácejí plachost. K prvním příznakům dochází jiľ třetí den po konzumaci, 
průběh otravy je individuální, můľe trvat 2-7 dnů, v případě pozření menąího 
mnoľství účinné látky zvířata hynou aľ po 10 i více dnech. Antikoagulanty I. 
generace (warfarin - v přípravku KUMATOX, vyrábí Druchema Praha) působí teprve 
aľ po opakované - kumulativní spotřebě. Antikoagulanty II.generace (brodifacoum, 
bromadiolon, flocoumafen s přípravky TALON, LANIRAT, HUBEX a STORM vyvolávají 
popsaný stav otravy jiľ po jednorázové konzumaci. Antikoagulanty III.generace 
navíc zvyąují prostupnost krevních kapilár, čímľ dochází k potencování popsaného 
efektu (rodenticid difethialon v přípravku BARAKI). Antikoagulanty (účinné 
látky) II. a III. generace se zpravidla dováľejí přímo od zahraničních výrobců, 
některé nástrahy jsou kompletovány v tuzemsku (viz 
tabulka).
 Vitaminy řady D (D2 - ergocalciferol a D3 - cholecalciferol) způsobují smrtelné 
intoxikace na bázi odčerpávání vápníku z jednotlivých orgánů, zvýąení jeho 
obsahu v krvi a v postupném jeho ukládání do plic, ledvin a cév. 2 - 8 dní po 
pozření letální dávky (30 - 60 mg .1 kg-1 ľivé hmotnosti pro potkana) dochází k 
úhynu následkem selhání ledvin. Pro deratizační zásahy proti myąím je na 
současném trhu k dispozici přípravek DETIA MAUSE KÖDER (vyrábí Detia Freyberg 
Laudenbach SNR).
 Hlavní zásadou svépomocné deratizace je 
pouľívání výhradně přípravků, povolených hlavním hygienikem ČR, nebo uvedných v 
seznamu povolených přípravků na ochranu rostlin MZ ČR. Na legálně prodávaných 
výrobcích bývá tato skutečnost vyznačena. Tyto přípravky jsou vľdy opatřeny 
obsáhlou českou etiketou (vytiątěnou na obalu, nebo na přiloľeném letáku), 
informující o sloľení výrobku, obsahu účinné látky, uvádějící podrobný návod k 
pouľití, včetně bezpečnostních opatření s adresou a telefonem toxikologického 
centra, které je kaľdý povinen kontaktovat v případě podezření na otravu. 
Přípravky, které tuto etiketu s podrobným českým návodem nemají, byly zřejmě 
nelegálně dovezeny, nikdo neručí za jejich účinnost a bezpečnost a o jejich 
prodeji by měl být informován místně přísluąný hygienik, nebo přímo Národní 
referenční laboratoř pro dezinsekci a deratizaci Státního zdravotního ústavu v 
Praze.
 Společným antidotem proti vąem 
antikoagulantům je vitamin K1 (Kanavit), jehoľ dávku určí na základě 
místního ąetření lékař.
Provádění deratizačních zákroků – viz metodika 
deratizace
 Po zjiątění druhu synantropního hlodavce 
a podle typu lokality zvolíme vhodný nástrahový přípravek. Výsledek 
deratizačního zásahu je do značné míry závislý na jeho rozmístění, podobně jako 
v případě odchytu do pastí. Podle trusu, stop a ohryzu vytypujeme nejvíce 
navątěvovaná místa. Nástrahy pro myąi klademe blízko sebe 
(1-3 m), nástrahy pro potkany zpravidla ve větąích 
intervalech. V členitějąím terénu, plném různých předmětů a zákoutí mohou být 
vzdálenosti menąí. Mnoľství vykládané nástrahy záleľí na hustotě osídlení a na 
intervalech kontroly. Pro antikoagulanty II. a III. generace platí, ľe je 
výhodnějąí pouľívat menąí mnoľství nástrahy (pro myąi do 
50 g, pro potkany do 200 
g) a častěji 
jí kontrolovat a doplňovat. Zabráníme tím plýtvání, kdyľ nedopustíme, aby se 
hlodavci, kteří svou letální dávku jiľ přijali, zbytečně nástrahou překrmovali. 
Nejméně 2 dny před uhynutím (2.-4.den po prvním vyloľení) sníľí tito jedinci 
spotřebu potravy na naprosté minimum. Nástrahu doplněnou aľ v tuto dobu budou 
konzumovat uľ daląí, doposud neintoxikovaná zvířata, která vzhledem ke svému 
hodnostnímu postavení neměla zatím moľnost spotřebovat poľadované mnoľství. 
Tímto způsobem postupujeme aľ do stadia, kde je veąkerá vyloľená nástraha řadu 
dní zcela ignorována. Před ukončením deratizace je moľné vąak jeątě změnit typ 
nástrahy.
 Nástrahy vąech běľných typů (granule, 
sypké nástrahy - i v plastových sáčkách a voskové bloky) se kladou do tzv. 
jedových staniček. V profesionální deratizaci vyplývá tato povinnost z 
citovaného metodického pokynu. Nejčastěji se uľívají speciální výrobky zhruba 
dvou velikostí (pro myąi a pro potkany), bývají skládací z plastu nebo z papíru, 
opatřené výstraľným označením, názvem firmy, a účinné látky. Jejich pouľívání má 
řadu výhod: nástraha se tak lépe uchrání před necílovými druhy, klimatickými 
vlivy, úklidovými aktivitami (zametáním, vytíráním a  stříkáním), ale i prachem a nečistotou, 
která sniľuje její atraktivitu. Umoľňuje přesněji kontrolovat úbytek způsobený 
hlodavci a poskytuje moľnost opakovaného pouľití. Jedním z hlavních důvodů je i 
zvýąení akceptability, nebo» vąechny druhy hlodavců se instinktivně ukrývají do 
malých a tmavých prostor, kde neruąeně konzumují aľ do nasycení. Někteří se tam 
vracejí jako do úkrytu. Naopak v otevřeném prostranství, případně v průvanu je 
mnohem menąí naděje, ľe v krátké době přijmou letální dávku. Svépomocná 
deratizace můľe k těmto účelům vyuľívat trubek různých velikostí a materiálů, 
kartonových nebo plastových krabiček i dřevěných bedniček, ve kterých zhotovíme 
na dvou protilehlých stranách alespoň 1 
cm nad dnem 
otvory (pro myą průměr přibliľně 3, pro potkana okolo 
8 cm.
 I v případě pouľívání popsaných jedových 
staniček je třeba vyloučit moľnost konzumace nástrah dětmi a domácími zvířaty. V 
případě rozsáhlejąí akce (nájemný obytný dům, provozovna s více zaměstnanci 
apod.) je třeba na rozmístění nástrah upozornit zvláątním výstraľným letákem s 
uvedením kontaktu na osobu provádějící deratizaci. Lokalitu je nutné pravidelně 
kontrolovat a počínaje třetím aľ čtvrtým dnem od zahájení sbírat uhynulé 
hlodavce (např. obráceným igelitovým sáčkem, se kterým se zároveň likvidují). 
Deratizaci zahájíme ihned po objevení hlodavců a ukončíme po několikadenním 
ignorování doplňované čerstvé nástrahy.

 

Původní zpráva ------------
> Od: 
Zdenek Meisner <meisner AT cmail.cz>
> Předmět: 
Re: [Ekodum]  myąi
> Datum: 17.4.2007 16:29:39
> 
----------------------------------------
> odstraníte problém kdyľ 
> odchytíte Kupko myą. 
> cccccccccccccc
> s 
pozdravem:
> nechte izolaci ľít.  zdMeis. 
>

Attachment: Deratizace.doc
Description: MS-Word document