Re: [Ekodum] kondenzacni peletovy

[Jan Hollan <jhollan AT amper.ped.muni.cz>]

> kvuli sterilizaci bojleru TUV, jednou týdne nahrát na 80°C nebo jak to
> predepisují nemecké normy), nejspís z kotle budou odcházet spaliny i pres
> 200°C. Takze bych to plastové potrubí nevidel moc optimisticky, koneckoncu

Karle, tolik by to být nemělo. Kondenzační kotle vypouštějí spaliny s
teplotou ne moc nad průměr topné a vratné vody (mohly by dokonce blíž té
vratné, ježto jde o protiproudé předávání tepla) tož i v tom nejhorším
případě to je pod devadesát stupňů. To polypropylen i novodur
chvíli vydrží. Nic proti nerezu, ale proč platit za něco, co mnoho výhod
nepřinese (a zanechává větší ekologickou stopu).

> elektriny mrtvý (odtahový ventilátor, podavac peletek, regulace). Mozná
> i kvuli bezpecnosti se jeste porád staví domy s klasickým komínem, na
> který si - kdyz bude nejhur - nejaká ta kamínka napojíte.

Pasivní domy k tomu nabízejí alternativu: v nejhorším se lze bez topení a
elektřiny obejít vůbec. Pod deset stupňů v nich nikdy nebude, pokud
nejsou neobydlené a není pořád zataženo. Rozhodně v nich nikdo nezmrzne,
ani trubky s vodou.

V Rakousku je obvykle žáruvzdorný komín právě pro případ krizí požadován,
ale u pasivních domů se občas daří tomu vyhnout. Nebo se to obchází tak,
že se komín postaví vně tepelné obálky domu, a se vnitřkem není propojený.

Ještě pár poznámek k příspěvku kolegy Truxy: já psal jen oznámení o
novince, nic moc k diskusi. Ale pár věcí v příspěvku reakci zasluhuje, a
je to asi na mně.

I v pasivních domech je ohřívání potřeba -- až na naprosté výjimky
ve vysokých horách, kde je v zimě pořád slunečno. Kromě kogenerace z
bioplynu je dnešní nejlepší technologií spalování různých forem biomasy.
Kondenzační zařízení mají ještě jednu zásadní výhodu (užívanou zatím jen u
štěpkových výtopen, doufám že to bude brzy i u malých zařízení), totiž že
nevadí, když palivo není suché. Teplo použité na destilaci vody v palivu
se v kondenzačním stupni zase vrátí. Nezmínil jsem to proto, že pelety
jsou hodně suché.

Při kondenzační technologii nízká výhřevnost není na závadu (znamená jen
vyšší dopravní náklady, neb palivo je zbytečně těžké), podstatná je ta
druhá, výmluvnější veličina, totiž spalné teplo. To se bere včetně zpětné
kondenzace veškeré vody (vzniklé oxidací vodíku z paliva i obsažené v
původním palivu). Vztaženo na tuhle hodnotu, jsou samozřejmě účinnosti
všech kamen, kotlů a kogenerací pod sto procent (spaliny nejsou obvykle
vychlazeny na teplotu přívodního vzduchu, a ten nemusí mít stoprocentní
vlhkost). Ale bývají jen o pár procent nižší.

Vztaženo na výhřevnost, kdy se pára i se svým nemalým skupenským teplem
pouští do luftu, jsou účinnosti samozřejmě nad sto procent. U čerstvého
dřeva klidně ke sto třiceti pěti (spalné teplo suchého dřeva je tak 20
MJ/kg) -- spočítal jsem si to teď s pomocí
   Jméno odkazu: Václav Sladký: Technika potřebná pro využívání biomasy
          pro energii
        URL: http://stary.biom.cz/sborniky/sb98petr/sladky.html .

Sto tři procent znamená pro pelety ještě dost neúplnou kondenzaci vzniklé
páry -- kondenzovat by se dala např. protiproudě studenou pitnou vodou ze
spodku solárního zásobníku. Tím souosým komínem se u 10kW kotle dá získat
jen dalších 100 W (když se vzduch předehřeje na oněch 30 stupňů), to je
pouhé procento (mělo by na to úplně stačit deset metrů protiproudého
vedení).

Dále:

Jistě je zásadní neplýtvat, ostatně dílčí návod k tomu dává i brožura
Pasivní domy, kterou Veronica prodává za šedesát korun (Panská 9 v Brně)
(já na ní udělal kus práce, v posledních letech víc než na propagaci
biopaliv). Ale pomocná cesta k tomu, jak přibrzdit nárůst skleníkových
plynů je samozřejmě použít místo fosilních paliv něčeho jiného.
Kotle/kamna bez horkého komína jsou pro to v pasivních domech dobrou
možností.

Rekuperace je dnes u těsných (a přezkoušených) domů samozřejmá, u nás
zatím není zatím běžné ani to přezkušování těsnosti (měl by o něm mluvit
doc. Šťastník na Aquatermu, já budu povídat o oknech). Jsou nicméně
příklady domů, které s rezervou plní pasivní standard, pokud jde roční
spotřebu na topení, a rekuperaci nemají. Reinbergovy Sundays v Gleisdorfu
(ten má jen nasávání vzduchu přes zemní roury) nebo Schmidtův dům v Alpách
(Disentis, Švýcarsko, 1300 m nad mořem, U půdorys z obřích balíků slámy).
V obou případech je to díky skleněné jižní fasádě. Schmidtův dům nemá
topení, Sundays mají stěnové, topí se a voda ev. hřeje peletami.

Méně solární domy samozřejmě rekuperaci potřebují. Mohla by být i pro
odpadní vodu.

CO2 sice přibývá, ale tak moc zase ne. Třikrát přibylo jen methanu. CO2
bývalo 0.28 promile, teď je ho 0.38 promile. Ne, že by už tohle nebylo moc
vážné (viz http://www.ipcc.ch).

Skladovat biomasu do domů místo jí jen užitečně pálit nebo fermentovat na
methan je samozřejmě príma, sláma i dřevo se na to skvěle hodí. Na
biomasových částech domu se nemá šetřit. Sundays jsou skvělým příkladem,
ostatně i jiné Reinbergovy domy.

jh