Vážení
Dle
stavebního zákona je potřebný souhlas s dělením pozemku před zpracováním
geometrického plánu – nikoli souhlas na GP.
Žádný právní předpis nepřikazuje jedinci nechtít vyhotovit GP před
schválením jeho záměru úřadem. Toto není pravda! Jednak si může objednatel
nechat zpracovat různé varianty, návrhy GP (které zatím nepodává zeměměřič
k potvrzení na katastr), se kterými pak jedná se sousedy nebo na úřadech a
podobně.
Je jen na profesionalitě zeměměřiče, zda upozorní objednatele na
to, že jeho záměr rozdělit pozemek musí být schválen stavebním
úřadem.
Bohužel souhlas na GP se běžně dává a lidé to využívají, neboť
oprávněný orgán (stavební) jim tento souhlas takto jednoduše udělí, tedy otiskem
razítka na GP (toto paré GP se již dá použít jen jako doklad o souhlasu úřadu a
ne jako technický podklad pro změnu v mapě). Až tento stavební úřad začne
postupovat jinak, pak i souhlasy nebudou na GP uváděny.
Tento souhlas na GP je vlastně sdělením, jak píšete níže v § 77
stavebního zákona.
Tento
postup je procesně špatně, neboť žadatel o schválení záměru dělení pozemku
nedodržel ustanovení zákona. Rovněž z citace zákona je zřejmé další pochybení,
účastníky řízení jsou všichni dotčeni (odst. 2)tedy i nespolupracující vlastníci sousedních
pozemků.
Dotčeni jsou
pouze osoby podle § 27 správního řádu, tedy nemusí a často to ani nejsou sousedé
např. rozdělovaného pozemku. Rozděluji-li svůj vlastní pozemek (např. z důvodu
darování rodině, ... ), pak soused do toho nemá co mluvit (jsou-li splněny další
požadavky jako, přístup, ochrana, atd .... )
Myslím si,
že vydá-li stavební úřad pouze sdělení, že není potřeba vydávat územní
rozhodnutí o rozdělení pozemku, tak toto není vázáno na všechny účastníky řízení
(i když nějaká žádost by na úřadě měla být podána a třeba ji nepodali všichni
účastníci. Stavební úřad jistě nezastaví řízení, když není potřeba územní
rozhodnutí vydávat a stačí “sdělení”)
§ 82
Rozhodnutí o dělení nebo scelování
pozemků (stavební zákon 183/2006 Sb.)
(1) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků stanoví podmínky pro nové
rozdělení nebo scelení pozemků.
(2) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků je možno vydat pouze na žádost
podanou všemi vlastníky všech dotčených pozemků, které jsou předmětem
rozhodnutí, nebo oprávněnou osobou za účelem uplatňování předkupního práva pro
veřejně prospěšné stavby (§
101).
(3) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků se nevyžaduje, pokud podmínky pro
dělení nebo scelení pozemků jsou dány regulačním plánem, rozhodnutím stavebního
úřadu nebo rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu33). Není-li třeba
stanovit podmínky pro dělení nebo scelování pozemků, stavební úřad potvrdí tuto
skutečnost sdělením, kterým současně schválí navrhovaný záměr.
Sdělení nelze vydat, pokud je rozhodování v území podmíněno územní studií nebo
regulačním plánem.
Možnost
zrušení je dle správního řádu:
Nicotnost
rozhodnutí (správní řád 500/2004 sb.)
§
77
(1)
Nicotné je rozhodnutí, k jehož vydání nebyl správní orgán vůbec věcně příslušný;
to neplatí, pokud je vydal správní orgán nadřízený věcně příslušnému správnímu
orgánu. Nicotnost z tohoto důvodu zjišťuje a rozhodnutím prohlašuje správní
orgán nadřízený správnímu orgánu, který nicotné rozhodnutí
vydal.
(2)
Nicotné je dále rozhodnutí, které trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně
rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným, anebo jinými vadami, pro
něž je nelze vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu. Nicotnost z těchto
důvodů vyslovuje soud podle soudního řádu správního.29)
(3) Pokud
se důvod nicotnosti týká jen některého výroku rozhodnutí nebo vedlejšího
ustanovení výroku, je nicotná jen tato část, jestliže z povahy věci nevyplývá,
že ji nelze oddělit od ostatního obsahu.
§
78
(1)
Nicotnost se zjišťuje a prohlašuje z moci úřední, a to kdykoliv. Účastníci
řízení, v němž bylo rozhodnutí vydáno, a dále ti, kdož jsou uvedeni v písemném
vyhotovení tohoto rozhodnutí, jakož i právní nástupci všech těchto osob, pokud
by byli rozhodnutím vázáni, mohou dát podnět k prohlášení nicotnosti; jestliže
správní orgán neshledá důvody k zahájení řízení o prohlášení nicotnosti, sdělí
tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli.
(2) Proti
rozhodnutí, jímž správní orgán prohlásil nicotnost, nelze podat
odvolání.
(3)
Jestliže správní orgán dojde k závěru, že jiný správní orgán učinil úkon, který je nicotným
rozhodnutím, dá podnět správnímu orgánu příslušnému k prohlášení
nicotnosti.
Je
potřeba si uvědomit, že kdokoli z těch „nespolupracujících
sousedních vlastníků“ může dát podnět k prohlášení nicotnosti a problém
bude potřeba řešit
Myslí-li si vlastník sousedního pozemku, že je dotčen ve svých
právech, pak jistě může. Je však předpoklad, že potom by nevydal stavební úřad
jen sdělení, ale územní rozhodnutí se vším všudy a asi by i zvažoval, kdo vše
další je účastníkem řízení.
Ví někdo o případě, kdy podal katastr ke správnímu soudu podklad o
rozhodnutí nicotnosti? Jestli ano, pak to budou jednotlivé případy. Stejně tak
obyčejný člověk.
S
pozdravem
Ing.
Jaroslava Kraftová
předseda
představenstva
GIS
– STAVINVEX a.s.
Bučínská
1733, 735 41 Petřvald
Tel./fax
596 541 102
Mobil
737 286 444
www.gis-stavinvex.cz
From:
katastr-bounces AT fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces AT fsv.cvut.cz] On Behalf Of
Denisa Petříková
Sent: Wednesday, April 09, 2014 6:53
AM
To: 'Katastr nemovitosti'
Subject: RE: [Katastr] souhlas
s delením pozemku, vklad
Dobrý
den.
Zkušenost
s tím nemám. Myslím si však, že pokud to prošlo vkladem, nejde to jen tak
zrušit, pouze asi nějakým soudním rozhodnutím.
