Dobrý
den.
Přátelům Forejtovi a Čadovi děkuji za jejich nadmíru lichotivá slova o
rétorickém umění. V této písemné konferenci snad ale nemohu verbálních
dovedností nijak vyuľít natoľ zneuľít.
Pokud Václav uvede "ľe se jedná o naprosto
zásadní zásah do vlastnických práv majitele" je to jeho tvrzení,
je to jeho názor, je to nějaká jeho myąlenka vyjádřená slovy. V kontextu
platného právního řádu vąak neuvádí na oporu tohoto tvrzení jeden jediný
argument.
Za tohoto stavu (absence jakékoliv argumentace) se mi to tedy nutně (z mého
úhlu pohledu) jeví jako „Čadův axiom“.
Se stejně průzračnou jednoduchostí mohu uvést „Nedvídkův axiom“ „Zpřesněním ani nezpřesněním hranice pozemku nedochází
k ľádnému zásahu do vlastnických práv“.
A to je vąe. Netřeba argumentovat. Věřte - nevěřte.
Při pouľití výrazových prostředků běľné mluvy mohu třeba tvrdit „Paní
X. Y. je idiot“ a bude se na tom se mnou shodovat třeba i celá
vesnice. Přitom paní X. Y. nikdy nebyla úředně idiotem shledána, a stále disponuje
plnou způsobilostí k právním úkonům. Je tedy paní X. Y. idiot nebo není paní
X. Y. idiot? V hospodě mi dá určitě kaľdý za pravdu, u soudu nikdo.
V této konferenci naprosto cíleně a úmyslně nazírám věci optikou platného práva,
nebo» takový úhel pohledu povaľuji pro účastníky této konference za uľitečný. Z tohoto
úhlu pohledu tedy pro mne paní X. Y. idiot není, ač bych mohl z jiného úhlu
pohledu třeba i doplnit, ľe je navíc i blbá. J
Ust. § 19a odst. 5 katastrálního zákona zní:
„Zpřesněním evidenčních údajů katastru o
geometrickém a polohovém určení hranice pozemku a výměře parcely nedochází
ke změně právních vztahů k pozemku".
Ust. § 5 odst. 7 katastrálního zákona zní:
"Právní vztahy nemohou být dotčeny revizí
údajů katastru, opravou chyb v katastrálním operátu, pokud jejich změna není
doloľena listinou".
Co je vlastně obsahem onoho vlastnického práva je definováno v § 123
občanského zákoníku takto:
„Vlastník je v mezích zákona oprávněn
předmět svého vlastnictví drľet, uľívat, poľívat jeho plody a uľitky a nakládat
s ním.“
Je-li zákonem výslovně stanoveno, ľe zpřesněním evidenčních údajů
katastru o hranici pozemku nedochází k ľádné změně právních vztahů, jak by
mohla být „zásadním zásahem do vlastnických práv“
skutečnost, ľe se v katastru evidenční údaje o hranici nezmění vůbec
(soused nechce nic zpřesnit ač vlastník chce). Jak zásadně zasahuji do
vlastnického práva (drľet, uľívat, poľívat plody a uľitky a nakládat) tím, ľe v dosavadní
evidenci katastru vůbec nic nezměním?
Ilustrativní příklad, který Václav Čada popisuje Martinu Forejtovi, mimo jiné staví
na hypotéze „…jedná se o pokojnou
drľbu…“. Jak to ví, ľe jde o pokojnou drľbu, kdyľ se
soused vůbec nedostaví? Jak to ví, ľe jde o pokojnou drľbu, kdyľ to soused odmítne
stvrdit písemně? Jen proto, ľe to soused říká? Jak po létech prokáľete (bez listinného
důkazu), ľe se tehdy (při zpřesnění) skutečně jednalo o pokojnou drľbu, kdyľ
soused najednou tvrdí (a třeba lľe), ľe tomu tak vůbec nebylo? Předvoláním
svědka geodeta, který u toho byl a slyąel vąechno, co přítomní říkali? Onoho geodeta,
kterého (za týden, za rok, za 10 let) po zpřesnění přejela tramvaj a nebude uľ
nikdy nikomu svědčit o ničem? Jak by vůbec čelil onen geodet otázkám typu, jak
věděl, ľe skutečně jedná se sousedem panem Novákem, kdyľ se mu pan Novák
nelegitimoval (a proč by také měl)? Byl u toho vytyčení vůbec soused pan Novák,
nebo si jen geodet myslel, ľe to je soused pan Novák?
Je-li ona hypotéza „jedná se o pokojnou
drľbu“ skutečně pravdivá, nic přece nebrání tomu, aby tuto
skutečnost stvrdili dotčení vlastníci i svým podpisem na zákonem předvídané a
vyľadované listině. Neučiní-li tak, pak se dosavadní evidenční údaje katastru nezmění,
protoľe onu tvrzenou pokojnou drľbu zákonem předepsaným způsobem dotčení
vlastníci nedokládají.
Praktickou ukázku oné právní optiky, jakou soudy nazírají na spory o hranice
pozemku a jak k nim vůbec přistupují najdete třeba v rozsudku Nejvyąąího
soudu ČR ze dne 27.4.2009 sp. zn. 22 Cdo 646/2009 (jedná se tedy o judikát
poměrně nový), který si kaľdý můľe přečíst na URL:
http://www.nsoud.cz/rozhod.php?action="read&id=48915&searchstr=22+Cdo+646%2F2009
Mimo jiné se v něm dočtete:
„Odvolací soud vyąel z právního názoru,
ľe stav katastru nemovitostí je pro soud v řízení o ochraně vlastnického
práva závazný. Tento názor vąak není v souladu ani se zákonem, ani s ustálenou
soudní praxí. Jako vlastník nemovitostí můľe být v katastru zapsána i
osoba, které vlastnické právo nesvědčí, např. proto, ľe je vydrľel někdo jiný,
nebo proto, ľe smlouva, o kterou se vklad do katastru opíral, byla neplatná
apod. K nesouladu mezi stavem katastru a skutečným vlastnictvím můľe dojít
i v důsledku nesrovnalostí v katastru. Nejvyąąí soud vyslovil, ľe
obnova katastrálního operátu nemá vliv na hmotněprávní vztahy k nemovitostem
a nemůľe měnit vlastnictví k nim.“.
Co předevąím vrtá hlavou právníkovi při sporech o hranice pozemku, Vám také
můľe přiblíľit článek „Spor o hranice pozemku“ Pavla
Kotradyho (justičního čekatele Krajského soudu v Ostravě), kterého se lze
prostřednictvím Internetu dopídit na URL:
http://pravniradce.ihned.cz/c1-26019880-spor-o-hranice-pozemku
Geodeta volajícím po právní závaznosti katastru, by ovąem musel vyloľeně
potěąit rakouský hraniční katastr (rakouský zeměměřický zákon z roku 1969).
Nějakou představu o něm si můľete udělat i z příspěvku Spolkového úřadu
pro cejchování a vyměřování, který byl 16.6.1997 přednesen na Vídeňské
konferenci o moderní pozemkové knize. Částečný překlad příspěvku do čeątiny
najdete na URL:
http://www.vugtk.cz/nzk/c1-98/zaklady.htm
Těm, kteří plédují pro právně závazný katastr musí přímo lahodit tato slova o
principech rakouského hraničního katastru:
„Jádrem zeměměřického zákona je stanovení
dosavadní praxe při uľívání katastrální mapy jako zabezpečení hranic a
technického prokazování jejich průběhu, jak se zavedla jiľ na přelomu století.
Zeměměřický zákon definuje hraniční katastr jako právně a technicky závazný
důkaz o průběhu hranic s konečnou platností, jako se stanovily při
hraničním vyměřování nebo hraničním projednávání. Vydrľení částí
katastrálního pozemku není přípustné. Připojení kaľdého hraničního
vyměřování měřickými úřady a oprávněnými zeměměřiči na bodové pole zabezpečuje
reprodukovatelnost pozemků hraničního katastru a téľ vąech číselně popsaných pozemků
pozemkové daně v terénu.“
Kdyľ jsem se tehdy vrátil z Vídně, povaľoval jsem to přímo za vzor,
jaké mety můľe katastr dosáhnout. To nadąení mi vydrľelo asi tři roky. Dnes uľ
ho nesdílím. To odstranění institutu vydrľení z právního řádu (tj. ta nezpochybnitelná
právní závaznost hranic evidovaných v hraničním katastru) je totiľ po
uplynutí více desítek let spíąe kontraproduktivní. Máte-li moľnost, zkuste si o
faktickém efektu rakouského hraničního katastru podiskutovat s nějakým rakouským
kolegou.
A jen tak mimochodem, v roce 1997 bylo v rakouském hraničním katastru
zapsáno cca 10% pozemků. Bylo tedy poąlapáno právo na ochranu vlastnictví u
vąech ostatních vlastníků, kteří se onoho dobrodiní zápisu svých pozemků do hraničního
katastru od státu jeątě nedočkali?
Přeji vąem příjemný den.
Lumír Nedvídek
