RE: [Katastr] DKM-sporná hranice

[<Lumir.Nedvidek AT cuzk.cz>]

Dobrý den.

 

Na problém, jen velmi stručně a zcela obecně nastíněný panem Arnoątem Polákem, neexistuje ľádná recipročně stručná a obecná odpověď.

Jedná-li se o hranici pozemku, která je zároveň hranicí vlastnickou, nemůľe se záleľitost ani týkat jediného vlastníka, ale nejméně dvou.

Je-li mezi nimi průběh vlastnické hranice sporný, pak vytyčení hranice pozemku podle údajů katastru samo o sobě takový spor zpravidla nevyřeąí (vytyčení podle údajů katastru přece nemůľe dopadnout jinak, neľ ľe potvrdí, ľe hranice prochází pod budovou) a technická dokumentace o takovém vytyčení můľe být i pro rozhodování soudu zbytečná.

 

Můj zcela osobní názor k dotazu pana Arnoąta Poláka je pak následující:

 

Jedná se primárně o záleľitost zvolené právní strategie a nikoliv primárně o záleľitost technickou.

 

1) Buď některý z dotčených vlastníků tvrdí, ľe právní hranice nebyla od svého vzniku nikdy změněna a jedná se jen o její chybnou evidenci v katastru. O takové záleľitosti vůbec nepřísluąí věcně rozhodovat moci soudní, ale v prvé instanci místně přísluąnému KÚ a KP postupem upraveným v § 8 katastrálního zákona. Teprve proti pravomocnému rozhodnutí správních orgánů (a po vyčerpání řádných opravných prostředků, tj. odvolání k ZKI) lze brojit ľalobou u moci soudní.

Aby bylo dosaľeno pro některého vlastníka ľádoucí změny v evidenci, je třeba prokázat, ľe se opravdu o chybu v evidenci jedná (tj. ľe evidovaný stav je v rozporu s dokumenty podle kterých byl vyznačen), dále je třeba předloľit ověřený výsledek zeměměřických činností podle kterého má být stav napraven na stav správný a v neposlední řadě i písemné prohláąení vąech dotčených vlastníků o nespornosti skutečného průběhu hranice.

Procesem opravy chyby v katastrálním operátu je rozhodováno pouze o způsobu evidence a nikoliv o skutečné existenci či neexistenci práva.

Je-li mezi vlastníky jiľ nyní spor, nemůľe být průběh hranice v KN změněn (podmínkou opravy evidenčního stavu je deklarace jeho nespornosti mezi vlastníky).

 

2) Nebo vlastník akceptuje stav evidovaný v katastru, ale tvrdí, ľe skutečný právní stav se jiľ změnil z titulu vydrľení. Je-li nabytí vlastnického práva vydrľením mezi dotčenými vlastníky sporné, je třeba se jeho deklarace domáhat u moci soudní prostřednictvím ľaloby určovací.

V takovém případě je třeba vyhotovit GP, kde se sporná část zemského povrchu (t.j. rozdíl mezi stavem evidovaným a stavem tvrzeným) označí jako samostatný pozemek samostatným parcelním číslem. Soud pak v nalézacím řízení rozsudkem deklaruje, kdo je vlastníkem tohoto sporného pozemku, a nedílnou součástí rozsudku bude i takový GP. KÚ následně evidovaný stav změní tak, aby byl v souladu s rozhodnutím soudu (a sporný pozemek případně přisloučí ke zbývajícímu pozemku toho, kdo byl ve sporu úspěąný). Nebou soud takovou ľalobu zamítne a na dosavadní evidenci v KN se opět nic nezmění.

 

Z výąe uvedeného vyplývá, ľe vytyčování takové sporné hranice nemusí mít vůbec nějaký praktický význam a můľe se jednat o zbytečně vynaloľené náklady.

 

Zvolení oné optimální právní strategie je přitom dost klíčové. Samozřejmě zcela bez ohledu na to, kde je skutečná pravda. Je-li preferováno tvrzení, ľe právo jiľ existuje a jedná se jen o chybnou evidenci, pak uľ nelze otočit a tvrdit, ľe jsem právo nabyl vydrľením. A naopak. Tvrdím-li, ľe jsem právo vydrľel, bylo by protiřečením, ľe se jedná jen o chybu v dosavadní evidenci.

Připomínám, ľe chybou v KN ve smyslu ust. § 8 katastrálního zákona není sám o sobě rozpor evidovaného stavu se stavem skutečným. Takové rozpory vznikají předevąím z neohláąených změn, aniľ by se přitom jednalo o pochybení evidenčního orgánu. V případě vydrľení, je-li vydrľitel skutečně v dobré víře, pak si nabytí práva ani neuvědomí, t.j. zřejmě uplynutím desátého roku oprávněné drľby nebude osvícen nenadálým poznáním, ľe se právě v ten den stal skutečným vlastníkem toho, o čem si uľ celých 10 let před tím stejně myslel (v dobré víře), ľe je jeho.

 

Podle nového ust. § 19a katastrálního zákona mohou dotčení vlastníci v průběhu procesu vytyčovaní hranic pozemku průběh vzájemné vlastnické hranice upřesnit. Průběh takové vlastníky upřesněné hranice je pak technicky zachycen ve výsledném  GP. Je-li takový GP nedílnou součástí právní listiny předvídané zákonem, pak se do KN zapíąe ono zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku.

V případech, kdy se spor pohybuje v tolerancích nevybočujících z technické přesnosti evidenčního stavu, preferuje tedy zákon shodnou vůli vlastníků (podle které se evidenční stav upřesní) a věc není nutné řeąit vůbec cestou soudní. Je předevąím na komerční zeměměřické sféře, aby dokázala svým klientům kvalifikovaně přiblíľit právní důsledky jednotlivých moľných alternativ, kterými lze výsledek vytyčovacích prací zavrąit. Onen nový § 19a katastrálního zákona je v podstatě nástrojem právní prevence, v rámci které můľe být předcházeno mnoha soudním sporům malicherného rozsahu. Nemůľe se vąak stát prostředkem k obcházení zákona.

 

Lumír Nedvídek

 

 -----Original Message-----
From: katastr-bounces AT fsv.cvut.cz [mailto:katastr-bounces AT fsv.cvut.cz]On Behalf Of Ing. Arnoąt Polák
Sent: Tuesday, December 04, 2007 10:37 PM
To: katastr AT fsv.cvut.cz
Subject: [Katastr] DKM-sporná hranice

Dobrý den,

prosím o radu jak postupovat v případě sporné hranice, která je zobrazena v  DKM.

Hranice jde přes budovu , několika místnostmi. Vlastník s hranicí nesouhlasí

a poľaduje vytyčení hranice aby celou záleľitost mohl podat k soudu.

Děkuji.

Arnoąt Polák