RE: [Katastr] Ke kódu kvality výměry

[<Lumir.Nedvidek AT cuzk.cz>]

 

Dobrý večer.

 

Pane Mrkos, rád bych ještě zareagoval na Vaší předchozí repliku:

"... GP je veřejná listina a ta by měla obsahovat jenom pravdivé údaje. Takže geodet, který určí výměru výpočtem ze souřadnic JTSK, by měl pravdivě uvést ve sloupci ZUV hodnotu 2, bez ohledu na kvalitu souřadnic lomových bodů hranice parcely. ...".

 

Věc je totiž jen zdánlivě tak jednoduchá a předesílám, že se Vám vůbec nedivím, že si ji takto vykládáte (jen mimochodem - GP určitě sám o sobě veřejnou listinou není). Ostatně ke stejnému názoru jako Vy zřejmě dospělo více profesních kolegů, ať z komerční nebo státní sféry a nijak jim to nevyčítám. S dost obdobnou přímočarou argumentací nakonec problém v konferenci prvotně naznačil i pan Votrubec.

 

Na velikou ošidnost zdánlivě jednoduchého a srozumitelného pojmu "souřadnice v S-JTSK" upozornil třeba i pan Hejda, když ve svém příspěvku napsal:

"... těch systémů JTSK je ještě více, zapomněli jsme na "nevyrovnané souřadnice" v S-JTSK, kdy v lokalitách, kde je grafická mapa v kombinaci s povinností měřit v S-JTSK na sebe nedůsledností geometrů při navazování na předchozí měření nenavazují sousední parcely po stejných liniích. Obě nebo více sousedních parcel jsou sice určeny výměrou s kódem 2, body s K.K. 3, ale mezi parcelami je buď mezera nebo se nedotýkají a na "čtyřmezí " jsou čtyři body, sice do dopustné odchylky měření, ale ta hrůza na to navazovat. Pak jsou ještě body vzniklé z pozemkových úprav, kdy body mají K.K. 3 i ty v polích nevytyčované a výměry jsou ve "dvojce". Tam snad rozpor není, když to někdo jednou vytyčí, tak skutečně do tohoto polohového určení. ...".

 

Pan Hejda se přitom nepřímo dotknul skutečnosti, že po mnoho let byl kód kvality výměry 2 popisován ve formuláři GP slovy: "z vyrovnaných souřadnic", později pak ještě úplnějším textem: "z vyrovnaných souřadnic v systému JTSK".  Slovo "vyrovnaných" z formuláře GP zmizelo (a dle mého názoru neuváženě) až od 1.9.1998 (tj. po více jak 20 letech jeho používání) na základě vyhlášky č. 179/1998 Sb., kterou se novelizovala dosavadní vyhláška č. 190/1996 Sb.

 

A panu Hurábovi na takové zdánlivě jednoduché a přímočaré odpovědi asi také něco odborně nesedělo, když konstatoval:

"V predpisech je dnes, podle meho nazoru jedna velka dira. A sice deifinice zpusobu urceni vymery s kodem 2, kdy je receno, ze jde o vypocet ze souradnic S-JTSK a kvalita bodu zde neni zohlednena. To je podle mne chyba a osobne se ztotoznuji s nazorem nekterych KU, ze v pripade vypoctu vymery ze souradnic bodu, kdy alespon jeden z bodu byl urcen s kodem 6 a horsim (tedy odmeren z mapy), je kodem kvality vymery 0."

 

Sám jsem pak ve svém úvodním příspěvku ze 17.3.2006 k tomuto tématu v konferenci napsal:

"Za dost podstatnou přitom považuji otázku, co o je třeba si představovat pod pojmem "souřadnice v S-JTSK", protože jinak se mezi sebou ani jako geodeti vůbec nedomluvíme. Jsou "souřadnice v S-JTSK" pro účely katastru libovolným párem čísel?, mohou být získány odhadem?, krokováním?, nebo jen jejich určením geodetickými metodami?, co fotogrammetricky?, kartometricky (a z jakého podkladu a jak přesně odměřené)?".

 

A konečně v dokumentu ČÚZK, který jsem zpřístupnil jako IMZKI č. 49 na serveru Zeměměřiče na URL:

http://www.zememeric.cz/rozhodovacipraxe/imzki049.htm

bylo k tomu v roce 2003 uvedeno:

"K nejednotnému postupu v resortu a k nejednotnému výkladu předpisů (ať obecně závazných či vnitroresortních) přispívá dle názoru odboru kontroly a dohledu Úřadu i nesystematické a značně promiskuitní používání pojmu souřadnice či určení souřadnic v těchto předpisech. Podle Terminologického slovníku geodézie, kartografie a katastru (vydaného Úradem geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky a Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním v červnu 1998) se určením souřadnic rozumí vyjádření polohy bodu jeho souřadnicemi v přijaté souřadnicové soustavě některou z geodetických metod. Jako souřadnice S-JTSK jsou však v různých předpisech označovány nejen údaje získané z veličin, jejichž velikost byla zjištěna přímým měřením na zemském povrchu, ale i z veličin získaných odměřením z grafických map (kartometricky), vektorizací rastrových podkladů pořízených z grafických map, nebo dokonce i jen údaje toliko projektované."

 

K tomu všemu bych připomněl, že vyhláška č. 190/1996 Sb., nabyla své účinnosti už dnem 10.7.1996 a o nějaké digitální nebo digitalizované formě katastrální mapy v ní nebyla ještě vůbec žádná řeč a pokud se v ní operovalo s pojmem "souřadnice v S-JTSK", nikoho ani nenapadlo, že by se snad mohlo jednat o souřadnice, které by bylo možné nově získat jinak, než na základě měření v terénu. Ostatně i po její novele provedené vyhláškou č. 179/1998 Sb. bylo (a stále je) v § 5 odst. 1 písm. a) stanoveno, že geometrické a polohové určení je dáno souřadnicemi a spojnicemi lomových bodů určených jejich zaměřením v S-JTSK.

 

Za více než kuriózní pak považuji znění relativně nového ust. § 15a katastrálního zákona, který byl do předchozího znění katastrálního zákona doplněn s účinností od 1.9.2000 jeho novelou č. 120/2000 Sb., ve kterém je m.j. dokonce stanoveno:  

"Při obnově katastrálního operátu se využijí výsledky komplexních pozemkových úprav. Za geometrické a polohové určení nemovitosti se v takovém případě považuje určení tvaru, rozměru a polohy nemovitosti souřadnicemi bodů jejích hranic podle schváleného návrhu pozemkových úprav."

Jak se lze z pohledu takto definovaného pojmu souřadnice (a to v předpise síly zákona) dále vyrovnat s používáním další odborné terminologie běžně používané ve vyhlášce 190/1996 Sb. (a to je také obecně závazný právní předpis), jako jsou pojmy "přesnost", "střední souřadnicová chyba", "kód charakteristiky kvality souřadnic"?

Pokud mám v KN parcelu, jejíž všechny lomové body mají souřadnice "podle schváleného návrhu pozemkových úprav", jakým způsobem mám např. dodržet v případě jejího dělení ust. § 68 odst. 3 platného znění vyhlášky č. 190/1996 Sb., které zní: "(3) Výměra změněných parcel (dílů) musí být určena stejným nebo přesnějším způsobem, než byly určeny výměry dosavadních dotčených parcel.". Mohu tedy zamýšlené dělení parcel také jen "vyprojektovat" (tj. postupovat stejným způsobem jakým vznikla původní parcela) a nic neměřit? Jak "přesný" je vůbec způsob určení výměry takové původní parcely?

 

Předchozí odstavec je záměrně doveden až do značně absurdní roviny. Psané právo je totiž vždy pozadu a nikdy nebude stíhat potřeby aktuální praxe (nikdy a v žádném oboru tomu ostatně nebylo jinak). Katastrální právní předpisy mají staletou historii a každý jejich "vylepšovatel" či "novelizátor" bude riskovat, že si "nabije hubu" (nikdo si totiž nedokáže najednou uvědomit všechny možné souvislosti zamýšlené novely a všechny odtažité možné případy, které mohou ve skutečné praxi za určitých okolností nastat). Postavení úřadu vůči komerční sféře bude vždy mít vrchnostenskou povahu (a to je termín právní teorie a nikoliv můj pokus o vlastní pejorativní charakteristiku tohoto vztahu) a i výklad právních předpisů provedený úřadem či soudem nabude vždy vrchu nad vlastním výkladem samotného adresáta práva. Moc mne vždy mrzí situace, kdy se cítím být (s ohledem na skutečné znění předpisů) poněkud handicapován v tom, jak komerční sféře vysvětlit, že i výklad práva má svá pravidla a nejedná se jen o čirou libovůli úřadu či o uplatňování moci úřadu poněkud feudálním způsobem. V případě tématu kódu kvality výměry (a ostatně i v předchozím tématu formální úpravy zápisu rozdílů ze zaokrouhlování) tento handicap přitom cítím dost silně :-(

 

Dobrou noc.

Lumír Nedvídek