Re: [Katastr] Kdy m it GP u rozestav né bud ovy?

[zememeric AT ini.cz]

Posíláme do konference text, ktery dal ing. Nedvidek redakci Zeměměřiče na eventuální vědomí k tématu, nadneseném v elektronické konferenci KATASTR tímto časopisem. 

V archivu elektronické konference KATASTR se diskuze panu Nedvidka a Plichty neobjevila (protoze si ing. Nedvidek nevsiml, ze odpovida pouze pisateli).

O vyveseni do konference nas Ing. Nedvidek pred casem pozadal.

redakce

-----Původní zpráva-----
Od: Nedvídek, Lumír
Odesláno: 6. dubna 2004 14:08
Komu: 'Geop Petr Plichta'
Předmět: RE: [Katastr] Kdy měřit GP u rozestavěné budovy?

Vážený kolego, děkuji za VaÜe laskavá slova, ale zjistil jsem, že si zřejmě korespondujeme jen spolu navzájem mimo konferenci (v archivu se příspěvky neobjevily).

Zřejmě jsem něco "zvoral". Umíte-li tedy to co bylo napsáno "vrazit" i do konference, pak tak prosím učiňte (já bych nad tím musel začít bádat).

Díky!

L.N.

-----Původní zpráva-----
Od: Geop Petr Plichta [mailto:geop AT krakonos.cz]
Odesláno: 6. dubna 2004 13:42
Komu: Nedvídek, Lumír
Předmět: Re: [Katastr] Kdy měřit GP u rozestavěné budovy?

Děkuji panu Ing. Nedvídkovi, takto si představuji jasnou odpověď.

Dobrá, ode dneÜka měřím alespoň dostavěné podlaží a vím, čím mohu zákazníkovi argumentovat.

Dík,

Petr Plichta

 

PS: Kolegové mi ovÜem hned nadhodili, že někdy je možné měřit už díru v zemi. Prý než ten GP některé úřady potvrdí, tak už je dům postaven.

P.

----- Original Message -----

From: Lumir.Nedvidek AT cuzk.cz  

To: plichta AT geop.cz  

Sent: Tuesday, April 06, 2004 9:56 AM

Subject: RE: [Katastr] Kdy měřit GP u rozestavěné budovy?

Dobrý den,

když už padlo v příspěvku pana Plichty mé jméno, tak si dovolím k problému učinit pár osobních poznámek.

 

PředevÜím bych vÜem doporučil přečtení odborného článku Mgr. Ing. Petra BaudyÜe "Zápis nových staveb do katastru nemovitostí", který byl publikován dne 19. března 2004 v časopisu Právní rozhledy č. 6/2004 na str. 224-227 (v Praze zřejmě nebude problém časopis v knihovně sehnat). Po pročtení článku zjistíte, že problematika není zdaleka tak jednoduchá, jak by se snad mohlo zdát.

 

K problému ventilovanému v této konferenci pak Mgr. Ing. Petr BaudyÜ ve svém článku uvádí:

 

"U nás, kde stavba rodinného domku nemůže přirůst k pozemku a stát se jeho
součástí, to tak jednoduché není. Zákonem neřeÜeným problémem je již otázka, kdy
taková budovaná stavba jako samostatná nemovitost způsobilá být předmětem
občanskoprávních vztahů vzniká. Stavbou spojenou se zemí pevným základem totiž
jistě není pouhá základová jáma. Není jí zřejmě ani pevný základ, který je v
této základové jámě vybudován, a to proto, že právě tento pevný základ se má
stát podle občanského zákoníku spojovacím článkem mezi zemí a nemovitou stavbou.
Otázku by mohla ovÜem budit již první cihla, která je na pevný základ zedníkem
přiložena, protože tato první cihla již se zemí pevným základem spojena je.
Ustálená judikatura soudů ovÜem povahu stavby spojené se zemí pevným základem
první položené cihle nepřiznává.

NaÜi otázku vzniku nemovité stavby jako samostatné věci v právním slova smyslu
totiž judikatura soudů již rozřeÜila, a to rozsudkem NejvyÜÜího soudu z
11.11.1992, sp. zn. 3 Cdo 111/92.1) Z uvedeného rozsudku vyplývá: "Pod pojmem,
vznik stavby' je nutno rozumět stav kvalitativně vyÜÜí, než například jen pouhé
změny v terénu (skrývka ornice, výkop základových pasů). Naproti tomu okamžik
vzniku nelze klást ani do roviny se stavem úplné stavební dokončenosti - proto,
že způsobilým předmětem vlastnických práv je rovněž stavba nedokončená. Proto je
nutno shora uvedený pojem spojovat se způsobilostí stavby být předmětem práva
povinností; nejde-li o některou ze speciálních staveb (například stavby
podzemní), je okamžikem vzniku stavby její dobudování minimálně do takového
stadia, aby bylo nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řeÜení
prvního nadzemního podlaží. Pouze do této doby se mohou stavebníci platně
dohodnout, že společnou činností založí podílové spoluvlastnictví k (dosud
neexistující) věci." Uvedený závěr NejvyÜÜí soud opakoval v mnoha dalÜích
rozsudcích, a lze ho tedy brát jako pevně ustálený názor.
Závěr o vzniku nemovité stavby jako samostatné věci ve smyslu občanskoprávním
není uznáván pouze judikaturou soudů, ale v roce 1996 byl plně převzat do
katastrálního zákona, který v § 27 písm. l) definuje rozestavěnou budovu jako
stavbu způsobilou být samostatným předmětem občanskoprávních vztahů shodně se
závěry NejvyÜÜího soudu. Máme-li se oprostit od složitých a málo srozumitelných
definic, můžeme s určitým zjednoduÜením říci, že rozestavěná budova jako věc
způsobilá být předmětem vlastnictví je budova, která má první nadzemní podlaží
postaveno v hrubé stavbě. Od tohoto okamžiku rozestavěnosti se nejen stává
předmětem samostatného vlastnictví, ale od tohoto okamžiku je možné nechat
takovou budovu zaevidovat v katastru nemovitostí.Tyto rozestavěné budovy se
ovÜem v katastru evidují pouze v případech, kdy to stanoví § 2 odst. 1 písm. d)
nebo e) KatZ. Podle písm. d) lze rozestavěnou budovu vzít do evidence v katastru
tehdy, požádá-li o to její vlastník nebo jiný oprávněný. Podle písm. e) je nutno
vzít rozestavěnou budovu do evidence v katastru vždy, když má u této rozestavěné
budovy dojít ke vzniku, změně nebo zániku věcného práva zapisovaného do
katastru."

 

Do okamžiku, než je stavba dobudována do stavu, kdy ji lze považovat za samostatnou nemovitou věc (ve smyslu právním a nikoliv ve smyslu stavebních předpisů) je vÜe co na pozemku v souvislosti s realizovanou stavbou vzejde součástí pozemku a tudíž vlastnictvím vlastníka pozemku. Teprve v okamžiku, kdy se stavba stává samostatnou nemovitou věcí (ve smyslu právním) se vlastníkem takto rozestavěné stavby stává její zhotovitel. Od toho okamžiku pozdějÜí eventuální změna stavebníka neznamená sama o sobě i změnu vlastníka rozestavěné stavby (k tomu už je zapotřebí smlouvy a vkladu do katastru).

Je-li vyhotoven GP již v té fázi stavby, kdy je položena pouze jedna "Üichta" cihel, a je-li dosaženo za tohoto faktického stavu zápisu pouze takto rozestavěné stavby do KN, a dojde-li v této fázi stavby k jejímu eventuálnímu "prodeji", může se onen "prodávající" při eventuálním soudním sporu dočkat velmi nepříjemného překvapení, že vlastně nebylo co prodávat, protože v této fázi stavby jeÜtě žádnou nemovitou věc (ve smyslu právním) nevlastnil.

 

Celá komplikovaná (a místy až absurdní) situace je samozřejmě způsobena tím, že náÜe občanské právo od roku 1951 stále výslovně popírá historicky osvědčenou zásadu římského práva "superficies solo cedit" (= povrch ustupuje půdě = stavba je součástí pozemku) a u možňuje, aby vlastník stavby byl odliÜný od vlastníka pozemku na kterém je stavba postavena.

V závěru svého jednoho příspěvku do této konference z roku 1999

(viz URL: http://web.fsv.cvut.cz/lists/katastr/1999/msg00139.html )

jsem k tomu napsal:

"Cela neuveritelna byrokracie s potrebou evidovani nekterych rozestavenych
staveb ovsem vyplyva jen z toho, ze nas pravni rad stale tvrdosijne a
vyslovne popira staletimi osvedcenou zasadu rimskeho prava "superficies solo
cedit", t.j. ze stavba je soucasti pozemku, jak je tomu ve svete obvykle
(kdo vlastni pozemek, toho je i vse spojene pozemkem).
V zahranici se da bance do zastavy pouze pozemek, budovana stavba je
soucasti pozemku a jak roste, tak se automaticky (bez byrokratickeho
papirovani) a prirozene zvysuje pro banku hodnota zastavy a banka proto
prubezne uvolnuje dalsi penize na financovani stavby.
U nas dam do zastavy pozemek, budovana stavba je zcela samostatnou veci, ke
ktere banka jeste zadne pravo nema a trzni hodnotu zastavy (pozemku) jsem
tedy pro banku spise znehodnotil, nebot jen pitomec by si od banky v pripade
nesplaceni uveru koupil jen pozemek na kterem je rozestavena stavba nekoho
uplne jineho."

 

Lumír Nedvídek

-----Původní zpráva-----
Od: Geop Petr Plichta [mailto:geop AT krakonos.cz]
Odesláno: 6. dubna 2004 8:56
Komu: Katastr nemovitosti
Předmět: Re: [Katastr] Kdy měřit GP u rozestavěné budovy?
>

> Ano, to v echno je hezké, ale zatím ani z va í odpov di nevypl vá, p i kolika ichtách cihel lze pova

> ovat budovu za rozestav nou. Ing. Nedvídek nám na jednom kolení v Pardubicích v podstat ekl, e

> to (posouzení rozestav nosti) závisí hlavn na nás. Já, pokud tam vidím jednu adu cihel, tak p ece u

> stavebn technické a funk ní uspo ádání je patrné. P ece vidím, tady je gará , tady kotelna, skládek,

> dílna. Na to nepot ebuji mít zdi do metrové v ky. Tak e si v bec nemyslím, e bych se podepisoval

> pod n co, co je v rozporu s vyhlá kou, naopak pouze základovou desku v dy odmítám m it jako

> rozestav nou stavbu.Pokud je ale v klad jin , rád bych ho znal, budu se tím ídit. Ale prosím ne

> citace zákon a vyhlá ek, to si umím p e íst i jinde.

> A co se t ká odhadce z banky, tak ten by se tam m l asi jít podívat. Pokud si stavebník nechá zam

> it t eba i metrové zdi, zapí e rozestav nou stavbu do KN, bance nahlásí, e má u pod st echou, banka

> mu p j í, stavebník nesplácí a bance z stane p kn rozestav né p ízemí, tak za to já opravdu nem u.

> Petr Plichta

>     ----- Original Message -----

> From: Kveta.Olivova AT cuzk.cz

> To: katastr AT fsv.cvut.cz

> Sent: Monday, April 05, 2004 1:48 PM

> Subject: RE: [Katastr] Kdy m it GP u rozestav né budovy?

>

> Z Va ich odpov dí jsem trochu rozpa itá. Myslela jsem, e ú edn oprávn n zem m ick in en r je

> osobou, která garantuje, e

> aspo v t ch innostech, pod které se podepisuje, je zákon dodr ován. Za ínám pomalu v it zv stem,

> e geometrické plány pro vyzna ení rozestav né budovy se vyhotovují u i v dob , kdy je v zemi pouze

> díra nebo

> dokonce jsou na míst budoucí stavby pouze "lavi ky".

> Geometrick plán je podkladem pro vyzna ení budovy do katastru nemovitostí.

> Pokud má b t vyzna ena rozestav ná budova, m lo by se jednat i o zam ení ji rozestav né budovy

> podle 27 písm. l ) katastrálního

> zákona, tzn.,  e zam ovaná budova ji musí b t rozestav na v alespo takovém stupni rozestav nosti, e

> ji je patrné

> stavebn technické a funk ní uspo ádání prvního nadzemního podla í. Pokud je geometrick plán ozna

> en jako geometrick plán

> pro vyzna ení rozestav né budovy, m lo by se skute n jednat o budovu rozestav nou podle

> katastrálního zákona.

> edn oprávn n zem m ick in en r je mimo jiné povinen "jednat odborn a dodr ovat podmínky

> stanovené právními p edpisy".

> Pokud se podepí e pod text "Nále itostmi a p esností odpovídá právním p edpis m",

> garantuje i to, e v geometrickém plánu je vyzna ena budova, která je p edm tem evidování v

> katastru. A to je pouze ta o které to stavnoví zákon.

> S pozdravem

> Olivová

>

>

>

>

>

>

> [OLIVOV Kv ta Ing.]

> -----Original Message-----

> From: David Vládek [mailto:dvladek AT digis.cz]

> Sent: Monday, April 05, 2004 12:45 PM

> To: Geop Petr Plichta; Katastr nemovitosti

> Subject: Re: [Katastr] Kdy m it GP u rozestav né budovy?

>

>     Taky si to myslím.

> DV

>     ----- Original Message -----

> From: Geop Petr Plichta

> To: Katastr nemovitosti

> Sent: Monday, April 05, 2004 12:29 PM

> Subject: Re: [Katastr] Kdy m it GP u rozestav né budovy?

>

> Ve vyhlá ce není stanoveno, zda má b t jasn p dorys nebo prostorové uspo ádání 1. nadzemního

> podla í. Volím cestu nejmen ího odporu a za jasné uspo ádání u pova uji první ichtu cihel. To u je

> jasn pr nik zdiva s terénem, kter bych m l m it. Co se t ká hypotéky, kv li které se v t inou m í

> rozestav ná stavba, tak myslím, e odhadce z banky je dost placen na to, aby se zvednul a zajel se

> podívat, v jakém stavustavba je.

> Petr Plichta

>

>     ----- Original Message -----

> From: zememeric AT ini.cz

> To: katastr AT fsv.cvut.cz

> Sent: Monday, April 05, 2004 10:51 AM

> Subject: [Katastr] Kdy m it GP u rozestav né budovy?

>

> Vazeni kolegove,

> na strance:

> http://www.zememeric.cz/default.php?/clanek.php?zaznam=975

> jsme uverejnili polemiku male skupinky na tema:

> Kdy m it GP u rozestav né budovy?

>

> Rad bych se zeptal na vase zkusenosti, pripadne zda-li to neni nejak jasne pravne

> osetreno.

> Casto jsou geodeti tlaceni ruznymi smery a je treba si nejaky mantinel urcit.

>

> Diky moc za vase reakce (i z resortu)

>

>  Radek PETR,

>  casopis Zememeric

> --------------------------------------------------------

> Medialni partner CSGK - casopisi Zememeric si vas

> dovoluje pozvat na akce:

> 6/4/04, Trebic - seminár Pozemkove upravy X.

> 21/4/04, Brno - Aktualni problemy inzenyrske geodezie 2004

> --------------------------------------------------------

> Redakce casopisu GEOinformace a Zememeric

>     Klaudian Praha, s.r.o.

>     Radlicka 2, 150 23 Praha 5

>     tel./zazn./fax: 251 565 572, mobil 603 787 118

> www.GEOinformace.cz redakce AT GEOinformace.cz

> www.zememeric.cz zememeric AT ini.cz

>

> _______________________________________________

> Katastr mailing list

> Katastr AT fsv.cvut.cz

> http://web.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr

>

> _______________________________________________

> Katastr mailing list

> Katastr AT fsv.cvut.cz

> http://web.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr

>

> _______________________________________________

> Katastr mailing list

> Katastr AT fsv.cvut.cz

> http://web.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr