Re: [Ekodum] Climatizer Plus

[Jan Varga <jan.varga AT gmail.com>]

Dobry den,
ja by som len dodal, ze ta setrnejsia verzia (Kyselina boritá 4 %) sa niekedy oznacovala ako Climatizer Thermo
Izolovali sme tym skoro cely dom ...
V tom case ma tato verzia oslovila hlavne kvoli udajnej moznosti kompostovat izolaciu ked dosluzi.

Este jeden odkaz:
http://www.iepd.sk/forum/viewtopic.php?p=1991&sid=c60adf1ee9c0dd80459517e407e66257

Osobne by som sa toho vobec neobaval pokial je izolacia za parobrzdou/parozabranou.
Do priecok by som uz zvazil nejaku drevovlaknitu, konopnu, lanovu alebo podobnu izolaciu.

S pozdravom, J.Varga

On 6/8/11 8:10 AM, Tomáš Znamenáček wrote:

Hezký den.

Začátkem roku jsme tu probírali bezpečnost izolace Climatizer Plus:

http://mailman.fsv.cvut.cz/pipermail/ekodum/2011/002547.html

Já jsem psal, že jsem si nechával Climatizerem izolovat strop a byl jsem s ním spokojený. Víťa Vydra na to napsal, že Climatizer obsahuje 18 % boritých přísad, které podle Googlu nejsou příliš přátelské k lidem.	Já jsem se pak podivil, že takový výrobek může získat označení „ekologicky šetrný“. Toho se chytil Max a přeposlal mail Pavlovi Hrubému z České informační agentury životního prostředí, který píše:

---8<---

Dle stránek ECHA je kyselina boritá skutečně na kandidátní listině pro zařazení mezi látky vyžadující zvláštní pozornost (viz http://is.gd/XHdjm6, Boric acid). Z přiložené zprávy v PDF a zprávy pod odkazem na str. 11 vyplývá, že kyselina boritá je mj. rozpustná ve vodě a netěká. A že se mimo jiné používá kromě „glass, ceramics, detergents, wood treatment and insulation fiberglass industries“ také v kosmetice a čisticích prostředcích. Z toho bych vyvozoval, že důvodem pro zařazení do toho seznamu je spíše používání u té kosmetiky a čistidel, protože tam je daleko větší riziko expozice pro běžného člověka, než u izolační hmoty,  která je po nafoukání na místo uzavřená a člověk s ní nepřijde do kontaktu. Takže v této souvislosti mi vyjádření v diskusi připadá jako pouhý výkřik do tmy, který může maximálně vzbudit otázky, al
e nepřináší  odpověď na ně. Při zběžném průzkumu to!
 ho druhého dokumentu jsem jako relevantní riziko expozice našel snad jen při instalaci izolačních materiálů vdechnutím vláken skelné vlny (viz str. 252). To by mohlo platit i u Climatizeru, pokud se při foukání materiálu na místo určení práší.

Pokud jde o údaje přímo o Climatizeru Plus, Podle vyjádření Státního zdravotního ústavu z roku 1994 výrobek opravdu obsahuje pentahydrát tetraboritanu disodného a kyselinu boritou Dle toho samého vyjádření SZÚ „použití výrobku nepředstavuje riziko poškození zdraví pro uživatele budov, ve kterých bude tento výrobek aplikován“.

Takže si myslím, že by to s nebezpečností Climatizeru nemělo být tak horké. Předpokládáme, že se od roku 1994 technologie nezměnila, ale vyžádáme si od výrobce vyjádření, jestli stále používají sloučeniny boru ve stejné míře jako v roce 1994, abychom měli aktuální informace. Obdobně se zeptáme, jak by se dal Climatizer Plus šetrně odstranit.

Označení Ekologicky šetrný výrobek určitě není „obyčejná“ marketingová nálepka, protože pro získání práva na její používání musí firma doložit plnění řady kritérií týkající se vlivu na životní prostředí ve všech 
fázích životního cyklu (více viz www.ekoznacka.cz). Ovšem čas běží, technologie se vylepšují a proto i kritéria pro udělení ekoznačky Ekologicky šetrný výrobek je nutné aktualizovat, aby se nestaly příliš 
„měkkými“. Proto je jejich platnost obvykle tři roky nebo méně. Konkrétně kritéria pro Tepelně izolační materiály ze sběrového papíru, kam spadá Climatizer Plus, jsou úplně nejstarší a Climatizer je úplně první výrobek, kterému byla ekoznačka udělena. Jedinými environmentálními požadavky jsou dosud ty, že obsažená vlákna musí být ze 100 % vyrobena ze sběrového papíru a jejich obsah v konečném produktu musí být nejméně 80 % a že obal nesmí být z PVC (porovnej se směrnicemi na druhém konci seznamu na 
www.ekoznacka.cz/seznam). Pro nás jsou tedy tyhle připomínky jasným podnětem, abychom do kritérií pro tuhle kategorii zahrnuli i další aspekty, např. vymezení přípustných R-vět/H-vět vztahujících se k použitých látkám.

---8<---

A později dodává:

---8<---

Od výrobce jsme se dozvěděli, že díky nové patentované receptuře od roku 2009 používají složení kyselina boritá a síran hořečnatý v celkovém množství cca 16 %. Kyselina boritá tvoří 4 % a 12 % tvoří síran hořečnatý. Tento obsah kyseliny je zcela v souladu s předpisy a ustanovením REACH pro směsné výrobky s jejím obsahem. Dále pracují na úplném odstranění kyseliny borité z receptury, k čemuž bychom měli dospět v průběhu roku 2011. Procento sběrového papíru zůstalo nezměněno a je stanoveno na cca 84 %. To bych považoval za pozitivní posun.

Pavel Hrubý
CENIA, česká informační agentura životního prostředí
Litevská 1174/8
100 05  Praha 10
tel. +420 267 225 347
http://www.cenia.cz/

---8<---

Děkuju Maxovi za přeposlání a Pavlovi za podrobnou odpověď.

T.

_______________________________________________
Ekodum mailing list
Ekodum AT fsv.cvut.cz
http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/ekodum