[Ekodum] Vrstvy slámy z obřích balíků

[Jan Hollan <jhollan AT amper.ped.muni.cz>]

Milí ekobudovatelé,

po drahné době se zase ozývám stran slámy jako izolace pro pasivní domy, a
to s dobrou zprávou -- vlastně nápadem, který není můj. Mám jej nezávisle
od dvou osob: od Františka Špundy
 (jehož diplomku jsem posuzoval, viz anonymně draft
        URL: http://amper.ped.muni.cz/jenik/letters/public/msg00237.html
  a s různými odkazy pak ze stránek Mendelovy univerzity
    Jméno odkazu: Persons at MUAF in Brno - František Špunda
        URL: http://is.mendelu.cz/lide/clovek.pl?id=6475;zalozka=7 )
 a od své ženy Yvonny Gaillyové.

Ta mi s Ivo Stolkem totiž z Hostětína tento týden přivezla krásný čtverec
slámy tloušťky tak deset až dvanáct centimetrů (dle toho, jak se stlačí) a
velký tak třičtvrtě metru. Takové čtverce lze odlupovat z obřích balíků
(aspoň nějakých), jen je problém uchránit je před rozpadnutím během další
manipulace.

Pro stavbu ,,Centra`` v Hostětíně užijeme slámu na izolaci ploché střechy
a části cihlové zdi. Kdysi se v tom kontextu mluvilo o klasických malých
balících, ale o těch už nějakou dobu říkám, že pasivního standardu se s
nimi bez úprav docílit nedá. Na vině je pomalá konvekce uvnitř tak velmi
prodyšné vrstvy (mnohem pomalejší než v kastlových oknech, ale přece jen
zvyšující tepelný tok někdy až na dvojnásobek). Aby se vliv konvekce
eliminoval nebo dostatečně zmenšil, musí slaměná izolace mít více než
jednu vrstvu -- v ploché střeše stačí dvě, ve zdi alespoň tři. Problémem
je ovšem, jak toho v případě malých balíků docílit. Jednoduché řešení to
má jen u vodorovných vrstev: použít dvě vrstvy balíků, oddělené bariérou
pro konvekci (třeba rozprostřenými kartony nebo balicím papírem), a
samozřejmě nahoře zakryté také bariérou pro konvekci a pro vítr. To lze
ale jen tam, kde je prostor na takovou téměř metr tlustou dvojvrstvu.

S ,,vrstvičkami`` čtvrtinové tloušťky lze vodorovnou izolaci realizovat
všude a snadno -- v nouzi třeba i jen trojvrstvou, s celkem třemi
konvekčními bariérami, lépe pak čtyř nebo pětivrstvou. Pětivrstvá izolace
bude dobře fungovat i u střech šikmých, kde už se konvekce rozbíhá vždy
(u vodorovných vrstev vůbec nemusí, v těch může vzduch setrvat v labilní
rovnováze).

Co zbývá k vyřešení, je vymyslet a vyzkoušet různé způsoby, jak takové
pláty slámy aplikovat na zdi či do zdí. František Špunda má ve své
diplomce obrázek sendviče, kdy jsou slaměné pláty oddělené kartonem a
spojené do sendviče plastovými kotvami. Šlo by pak o kvádry nahrazující
malé balíky. Alternativou je nějak instalovat pláty postupně rovnou do
konstrukce, možná i s ,,vazbou`` jako u cihel, nějak je přidržovat a až
celé souvrství nakonec ,,zašprajcovat``, přimáčknout.

Kdyby se někdo do takového výzkumu pustil a pak o něm napsal, budu moc
rád. Za odměnu slibuju, že hotové vytápěné stavby takové konstrukce v zimě
prozkoumám termokamerou a spočítám ze snímků jejich izolační vlastnosti.

Pláty z obřích balíků mají proti klasickým malým balíkům dvě zřejmé
nevýhody: nelze z nich stavět nosné zdi a nelze u takových samotných
izolačních vrstev čekat dobré požární vlastnosti. Ty jsou totiž u
kompaktních balíků dány tím, že vrstva balíků se během pozvolného
odhořívání či oddoutnávání nerozpadá, zůstává pevná (je skvělou požární
bariérou i bez obložení či omítky, i když nejprve povrchově shoří).
U plátů by asi šlo dosáhnout požární odolnosti samotné izolace tím, že by
přepážky mezi plásty byly minerální, dražší, nejlépe i napojené na slámu
nějakou maltou. Po rozpadu plástu (jehož zbytky by pak na zemi shořely) by
další nemohl odhořívat, dokud by neodpadla minerální přepážka. Ale to jsou
možná zbytečné úvahy, podstatné je, aby slaměná izolace byla pořádně, málo
hořlavě překrytá na povrchu. Pak by mělo být mnohdy jedno, je-li uvnitř
kompaktní balík nebo málo soudružné souvrství.

Mám z těch plátů velkou radost: s nimi by mělo být snadné dosáhnout
pasivního standardu, ba ještě lepšího, s ,,U`` pod 0,10.


teplé a suché počasí pro slaměné budování přeje
 jeník h

PS.
 kdybyste měli něco přímo k tomuto tematu, napište i rovnou mně,
v mailinglistu bych si toho nemusel všimnout...