[Ekodum] Definice ekodomu?

["Meisner" <meisner AT cmail.cz>]

Váľení a milí, i já si dovolím přidat jeden extrémní příklad. Dům "Oktogon" nedaleko Dráľďan.  Na chodbě zarámovaný úřední certifikát,  ľe dům je "low energy". K "zero"  mu chybělo pár wattů. Dům  postrádal  kamna, teplo mu obstaralo slunce, mikroąka, topinkovač, lednička, PC, vlastní větry atd.  Na severní straně domu strojovna jak fabrika. Zadluľený majitel, zahrada prolezlá vzduchovody, nevkusný tvarový a materiálový spatlanec, ve dvoraně uprostřed domu jezírko s plastovými kačenkami.  Dům údajně dle zásad Feng Shui, neměl sklep (F.S. káľe  nemít doma nic zbytečného). Jen jsem s údivem zíral na vyrovnanou řádku  11 dálkových ovladačů vąech těch audiovideo v obýváku jak hřiątě. 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Domnívám se, ľe pan Kurtin má vpodstatě pravdu. Nikde není psáno, ľe  musí jít o izolovaný  pozemek generující
energii která  "proteče"  izolovaným domem. Formální vztah (hranice plotu)  je nepodstatný. Podstatná je idea - ľe tak a tak
velká jednotka plochy je schopna energeticky "uľivit" tak a tak velkou  obytnou jednotku - přesněji takovou a takovou
komunitu, protoľe nejde nárok mrtvého domu, ale o  energomateriálvý  nárok lidí.  "Energeticky" soběstačnějąí komunita  logicky vznáąí menąí nároky na své okolí.  Vy pane Vydro jste svým poukazem na oba vídeňské  hausy  (podnik +  bytový dům)  konečně!!!  přesunul debatu z úzkého chápání ekodomu  jako izolované, utěsněné chaloupky z materiálů s malou ekologickou stopou, emitující nemnoho splaąek, pokud moľno odbouratelných na vlastním dvorku a proměněných případně v biozeleninu.

 

Nedavno  zde  zazněla i představa  bezodpadové  likvidace domu, krátce nato  i zmínka o  variabilní
velikosti  domu v závislosti na tom, jak se  u jeho obyvatel(e)  s věkem mění nároky na prostor a komfort.

Domnívám se, ľe snaha o sezení na mnoha ľidlích najednou je m.j. dána českou  setrvačností  - vydrľet  celý ľivot na jednom místě a dům pak navrhovat jako variabilní. Móda  plug-inů kulminovala v 60 letech.
Představa  izolovaného (eko)domu  je jistě jedna z moľností. Mnoho environm.. problémů je lépe řeąitelných v priměřeně velkém obytném okrsku postaveném z domů, ve kterých  bydlí víc, neľ jednotlivec (rodina).  Stavba a provoz  je levnějąí,  spol. čistička přijde uľivatele na zlomek ceny.  Měnící se nároky  na prostor a komfort závislé na čase, jsou přirozeněji řeąitelné nikoliv domem na jedno pouľití, ale přestěhováním v jednotlivých  fázích ľivota, je- li to potřeba.  Jako model lze  zmínit  prosperitu a změnu kvality ľivota v Holandsku v 80. letech poté, co spravedlivým a  transparentním způsobem deregulovali nájmy. Jak jim oľily jednotlivé čtvrti (resp. jejich části) bohaté i ty chudąí. Jak ty obydlené úspěąnými  mladými  lidmi,  tak í místa  s koncentrací seniorů, Turků, Indonézanů apod.  Migrace je velká  osídlení ve svém celku se neustále optimalizuje, stavebně levné poválečné čtvrti (stavěné na cihlu) se spěąně zateplují, lidé by prostě odeąli jinam. 

 

Daląí holandskou specifikou je "poldersystem" . V kostce: nové sídliątě (větąinou na polderu) je budováno ve  vazbě na přání a představy jeho budoucích obyvatel, ti se pak s prostředím lépe identifikukují a tvoří stabilnějąí komunitu. Samozřejmostí je alikvotní  mnoľství pracovních příleľitostí v místě, část lidí má tak menąí akční radius, celková denní migrace klesá. 

 

Angličené  takováto  autonomní osídlení projektovali  od poloviny 19. stol. Kdo v takovém (dneąními slovy "satelitu") byl chudý a neměl vl.  zahrádku u svého řaďáku, mohl si najmout samozásobitelský pozemek v centru nové obce (ne na periferii jako i nás),  v sousedství útředního parku. Pěstování mělo i své estetickospolečenské hodnoty.   Slavné brit. poválečné satelity z 50. let tak navazovaly na promakanou  historii. Srovnejte s urban sprawlem dneąních českých měst. 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx  
Tím se dostávám k daląímu aspektu - zazněla zde idea  ekologické likvidovatelnosti domu (eko-dům na jedno pouľití ?). Proč ne, ale je moľná  i jiná  cesta  proti materiálovému mrhání, tou je  fyzická a  morální stabilita osídlení (komunity). Příklady: pár set km odsud - v Itálii lze najít  místa s aľ tisíc let starými domy. Ač kdysi pracně postavené z kamene (mají na to podnebí),  jejich  legitimita je potvrzena  mnoha desítkami odľitých generací (dtto arabské hliňáky).
Nemusí jít jen o ąutr. V Devonu (jiľní Angl.)  domy pod rákosovou  střechou starou aľ 400 (!) let, jejíľ vnitřní  vrstvy jsou dodnes  původní. Navíc- jak ty italské domy, tak ty chalupy pod čepicí z trávy mají své neopakovatelné milieu. 

 Zdravím Zd.Meis.


.  ----- Original Message -----
From: "Vita Vydra" <vydra AT fsv.cvut.cz>
To: "Ekologické stavebnictví" <ekodum AT fsv.cvut.cz>
Sent: Friday, October 14, 2005 9:49 AM
Subject: Re: [Ekodum] Definice ekodomu?


> Ahoj Frantiąku, jak tohle myslíą?
> To by nemohlo být řeąeto, spíąe malý cedníček a nebo hodně
> veliký (několikahektarový) pozemek. Jinak si to v naąich
> zeměpisných ąířkách a přiměřených  :-) poľadavcích na
> komfort nedovedu vůbec představit.
> Vi»a
>
> Frantiąek Kurtin wrote:
>
>>2) Postavíme dům kterým energie protéká jako řeąetem, ale
>>byl postaven,
>>provozován a likvidován bez poąkození přírody ( a újmy
>>obyvatel :-) ),
>>veąkeré energie jsou získány na pozemku (slunce, vítr,
>>biomasa, ...) a
>>recyklační cykly jsou na pozemku uzavřeny (ľádná závislost
>>na okolí, příroda
>>prosperuje, energetický potenciál pozemku dokonce
>>narůstá).
>>