Re: [Katastr] Stanovisko ČÚZK k opravě chyby

["Stanislav Smelik" <smelik AT smelik.eu>]

Dobrý den,

 

toto stanovisko mě nepřekvapilo a v podstatě se dalo očekávat. Na skutečnost, že při novém mapování dochází ke změně právních vztahů bez příslušných listin, snad musel už každý geometr pracující v katastru nemovitostí narazit.

Katastrální úřady sice mají dostatečné donucovací prostředky, jak těmto nežádoucím změnám předcházet, ale pravděpodobně si někdo vyhodnotil, že těch pár stížností (námitek) nestojí za řeč. Ve většině případů tyto změny právních vztahů vlastnící pozemků spíše přivítají, protože tím ušetří nemalé náklady na převod.

 

Soudy (lze dohledat) už k této problematice také judikovaly. Došly k závěru, že katastrální úřady mohou využívat při novém mapování pouze institut zpřesnění, nebo opravy GPU. Jiné změny v hranicích pozemkům nelze při novém mapování provádět, ani kdyby se vlastníci pozemků na těchto změnách dohodli a podepsali je do soupisu nemovitostí. 

 

Bohužel realita je jiná a v novém mapování se ještě více přitvrzuje. Komise nejenom zjišťuje hranice, ale převážně určuje a dokonce stabilizuje.  Na rozdíl od stabilizace hranic řádné držby dochází často ke stabilizaci hranic držby domnělé (přenesené vizuálně z papíru od oka do terénu), nebo nepoctivé.

Osobně mám několik případů vlastních GP (se závazným GPU) uložených ve sbírce listin, které mi nové mapování protiprávně změnilo.

 

Souhlasím s předchozím příspěvkem a domnívám se, že je to velký problém, který by bylo vhodné řešit také prostřednictvím zeměměřické komory.

Zároveň jsem skeptický, protože nové mapování má evidentně velkou prioritu a podporu ZKI, ČÚZK.

 

V Rakousku zeměměřický úřad při zjištění, že při hraničním vyjednávání dochází k obcházení majetkoprávní vypořádání, uděluje vlastníkům pozemků vysoké pokuty. 

 

U nás se naopak dle stanoviska ČÚZK dá přednost domnělé, nebo nepoctivé držbě zjištěné komisí, před držbou řádnou dle originálního GPU.

 

s pozdravem Stanislav Smelik

 

 

 

 

From: zrczadlo AT post.cz

Sent: Monday, August 19, 2024 5:20 PM

To: Katastr nemovitosti

Subject: [Katastr] Stanovisko ČÚZK k opravě chyby

 

Dobrý den všem,

před nějakou dobou bylo zveřejněno stanovisko ČÚZK k opravě chyby nazvané Žádost o aplikační výklad k problematice opravy geometrického a polohového určení ve formátu PDF formát souboru PDF, č.j. ČÚZK-52872/2023 ze dne 19.12.2023.

Jaký je váš názor? S vyřčenými názory podstatně nesouhlasím. Poznámky níže červeně:

Současné právní předpisy neobsahují možnost realizovat nové zpřesnění podrobného bodu

již jednou odsouhlaseného vlastníky a vyznačeného s kódem kvality 3, tj. provést ztotožnění

rozdílných souřadnic polohy a souřadnic obrazu u podrobných bodů evidovaných s kódem

kvality 3. Shodných souřadnic polohy a obrazu tak lze u takových podrobných bodů

v současné době docílit pouze na základě obnovy katastrálního operátu novým mapováním

nebo na podkladě výsledků pozemkových úprav.

NE. UZNÁVÁM, ŽE KATASTRÁLNÍ PŘEDPISY VÝSLOVNĚ TUTO VĚC OPOMENULY A NIKDO NEMĚL DOST VŮLE VĚC NAPRAVIT.

POKUD ALE PŘEDPISY NA TUTO POTŘEBU VÝSLVONĚ NEREAGUJÍ, PAK JE PODLE MĚ POVINNOSTÍ STÁTNÍ SPRÁVY HLEDAT MOŽNOSTI, JAK UVEDENÉ PŘEKLENOUT VÝKLADEM A APLIKACÍ NĚČEHO, CO POUŽÍT LZE. A TÍM JE ZA MĚ PŘEČÍSLOVÁNÍ BODU, KDE NOVÝ BOD DOSTANE SOBR TOTOŽNÉ SE SPOL. Netvrdím tím však, že takovýto postup prochází.

K Vašemu dotazu, zda lze považovat za zřejmý omyl ve smyslu § 36 odst. 1 písm. a)

katastrálního zákona, pokud byl obnovou katastrálního operátu novým mapování v terénu

určen rozdílný průběh hranice, která byla v minulosti jednoznačně určena body s kódem kvality

3, konstatujeme, že v takovém případě se o zřejmý omyl nejedná. Obnova katastrálního

operátu mapováním je zcela specifický institut, jehož účelem je vytvoření nového katastrálního

operátu, jehož stav bude v co nejvyšší možné míře odrážet stav skutečný. Zásadní vliv

na výsledek obnovy katastrálního operátu mapováním má z tohoto důvodu zjišťování průběhu

hranic, kdy se vyšetřuje skutečný průběh hranice v terénu, který se porovnává s jejím

zobrazením v katastrální mapě. Zjišťování hranic je upraveno v § 42 katastrálního zákona a

postup při zjišťování hranic dále podrobněji upravuje § 48 a násl. vyhlášky č. 357/2013 Sb.,

o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška). Zjišťování hranic provádí komise, a to za účasti

vlastníků a jiných oprávněných (dále jen „vlastníci“). Vlastníci jsou na zjišťování průběhu hranic

zváni písemnou pozvánkou, kde je mj. upozorněno na povinnost vlastníka označit trvalým

způsobem hranice svých pozemků (pokud již nejsou označeny) a dále na skutečnost,

že neúčast vlastníka při zjišťování hranic není na překážku využití výsledků zjišťování hranic

k vyhotovení nového souboru geodetických a popisných informací. Pokud komise v daném

případě při zjišťování hranic dospěla k závěru, že přítomnými vlastníky označený průběh

hranice odpovídá jejímu zobrazení v katastrální mapě a současně ani nic nenasvědčovalo

tomu, že by byl označený průběh odchylný od skutečného průběhu hranice uznávaného

vlastníky, je zcela v souladu s postupy při zjišťování průběhu hranic, že se na podkladě takto

vyšetřeného průběhu hranice obnoví soubor geodetických informací.

NE. ZAKÍNADLO KATASTRU, KTERÉ SE (můj názor) NEZAKLÁDÁ NA PLATNÉ PRÁVNÍ ÚPRAVĚ.

Bohužel, bez správní žaloby se nejspíše ledy nepohnou...

Rozumím, jak to ČÚZK myslí, ale s jeho názorem rezolutně nesouhlasím. A vysvětlím proč.

Ano, komise je zvláštní případ a nové mapování je zvláštní institut založený na komsním šetření. Ale:

1) Nikde není řečeno, že komise nemůže způsobit zřejmý omyl ve smyslu § 36 katastrální vyhlášky, ZVLÁŠTĚ KDYŽ ČLENEM KOMISE JE ZÁSTUPCE KATASTRÁLNÍHO ÚŘADU. Výklad ČÚZK dlouhodobě razí teto názor, kdy v podstatě říká, že komise mohla k výsledku dospět na základě nějaké úvahy a nelze prokázat zřejmý omyl (který musí být zřejmý a nejlépe zřejmější než zřejmý...), tedy jinými slovy v podstatě říká, že pokud něco prošlo komisí, tak se nemůže jednat o zřejmý omyl (resp. abych nebyl špatně pochopen - ono k tomuto závěru opravdu vedou některé rozsudky, kterými se ČÚZK nepochybně a přirozeně snaží řídit...).

2) Nevím, jak by vůbec mohl být obhájem postup, kdy ČLEN KOMISE ZA KATASTRÁLNÍ ÚŘAD ODSOUHLASÍ PŘI MÍSTNÍM ŠETŘENÍ JINÉ HRANICE, NEŽ KTERÉ TVOŘÍ ZÁVAZNÉ GEOMETRICKÉ A POLOHOVÉ URČENÍ ZAPSANÉ V KATASTRU NEMOVITOSTÍ A VYTVÁŘÍ TAK  PŮVODNÍ VÝSLEDEK ZEMĚMĚŘICKÉ ČINNOSTI DOLOŽENÝ GEOMETRICKÝM PLÁNEM A SOUHLASNÝM PROHLÁŠENÍM O SHODĚ NA PRŮBĚHU VLASTNICKÉ HRANICE (...A TO ANI ZA PODMÍNKY, KDY BY NA TOM PANOVALA SHODA MEZI VLASTNÍKY!!!).

Ano, umím si představit, pokud hranice byla určena třeba jako pohyblivá, nestálá. Tj. určitě nechci tvrdit, že každý rozdíl mezi geometrickým a polohovým určením před obnovou dle GP a souhlasného prohlášení a po obnově se má rovnat zřejmý omyl. Ale pokud budou např. - školský příklad - v terénu původní stabilizace, jejichž poloha po zaměření bude odpovídat původnímu GP a přesto by komise za účasti člena katastrálního úřadu dospěla k jinému výsledku aniž by k tomu byl zjevný důvod (nejlépe doložený a popsaný v protokolu, náčrtu místního šetření...), tak jde o zřejmý omyl (prostě proto, že z podstaty neexistuje žádná správní úvaha, která by tento postup ospravedlnila). Protože pokud vlastníci budou tvrdit jiný průběh, tak člen komise za katastrální úřad neměl takovýto průbě odsouhlasit (a jestli někdo chce tvrdit, že toto není zřejmý omyl podle § 36 katZ, ale nějaký "jiný omyl", tak na toto nikdy nepřistoupím. A pokud se zpětě prokáže, že tento jiný průběh označil pouze jeden z vlastníků, pak je sitauce ještě hůře obhajitelná (byť je nutné připustit a contrario, že neúčast vlastníka neomlouvá...).

Tedy jinak řečeno - podmínka ve stanovisku "ani nic nenasvědčovalo tomu, že by byl označený průběh odchylný od skutečného průběhu hranice uznávaného vlastníky" je mylný předpoklad ČÚZK k vyslovení obecného závěru. Protože naopak může nastat případ, že "něco nasvědčovalo tomu, že by byl označený průběh odchylný od skutečného průběhu hranice uznávaného vlastníky". A dokonce může nastat případ, že "něco zjevně nasvědčovalo tomu, že by byl označený průběh odchylný od skutečného průběhu hranice uznávaného vlastníky" (třeba listina založená ve sbírce listin katastrálního úřadu spolu s geometrickým plánem a souhlasným prohlášením).

Rozumím tomu, že tento můj komentář a můj výklad je pro katastrální úřady z praktického pohledu "nepohodlný", protože pokud by na tuto argumentaci přitoupili, tak by se jim značně zkomplikovalo místní šetření, kdy by si museli mnohem více hlídat stávající stav uložený ve sbírce listin. Resp. tento názor neprošel žádnou žalobou a soudním rozhodnutím, aby na něj ČÚZK byl ochoten/schopen přistoupit. Ale stávající výklad je za mě o to více neobhajitelný vzhledem k samotnému závěru, na který se stanovisko odkazuje - tj. že obnovou katastrálního operátu se obecně nemění právní vztahy k nemovitostem.

Naopak za mě právě stávající výklad zpochybňuje právní jistotu listin zapsaných v katastru nemovitostí, a to konkrétně souhlasných prohlášení a geometrických plánů na zpřesnění průběhu vlastické hranice (proč bych si jako vlastník měl platit za toto zpřesnění, když stejně mám jistotu jen do nového mapování, kde opět nemám jistotu... a kde naopak musím spoléhat na svým způsobem černou skříňku úřadu, která vyprodukuje nový soubor geodetických informací x zatímco já jsem si zaplatil AZI s kulatým razítkem, kterému důvěřuji...).

Jsem si přitom vědom i jistých úskalí např. stabilizace rohem budovy - zpřesnění a zápis do katastru, následné zateplení +40 cm, následné mapování atp. Podobných příkladů půjde nalézt jistě více.

Berte to prosím jako případný podnět k zamyšlní. Případně budu rád, když napíšete, v čem se mýlím.

S pozdravem

zrczadlo AT post.cz

____________________________________________________
https://sympa.fsv.cvut.cz/wws/info/katastr/