Re: [Katastr] Ještě pozvánka k seznámení s vytyčenou hranici

["Ing. Jan Pěkný" <jan.pekny AT geoprogres.cz>]

Dobrý den.
Tak by mě zajímalo, jak je to ve skutečnosti s oním dříve zmíněným §5 nařízení vlády č.111/2011 a jak dlouhý je onen dohodnutý interval uvedený v §4 odst. 3 nařízení.

"Za mlada" jsem tomu ustanovení docela věřil a na vąechny, co se na mě shovívavě usmívali jsem se také shovívavě usmíval. Moje víra dostala trhlinu při zkouąkách na razítko. Na otázku po změně adresy, jsem odpověděl, ľe stačí ohláąení evidenci obyvatel. Přítomní zkouąející se shovívavě usmáli a řekli, ľe to asi ne. Pak si také pamatuji, jak dlouho katastru trvala změna mojí vlastní adresy, nahláąené do evidence. Bylo to přesně tak dlouho, neľ jsem vzal přísluąný formulář a odnesl ho do podatelny.

Moľná by před najmutím detektiva stálo za to provést "průzkum bojem" a na katastru poľádat o opravu chyby. Třeba by z toho něco bylo, ikdyľ v §52 katastrální vyhláąky se píąe, ľe opravu provede na podkladě listin. O porovnávání databází nic.

A teď jdu vytisknout jeden vytyčovací náčrt. Mám dvě moľnosti. Buď ho orazítkuji a připravím rodinu na moľný deląí výpadek v příjmech nebo ne a vytisknu ho na měkčí papír.

Zdraví
Jan Pěkný

Dne 12.5.2012 20:05, Lumir.Nedvidek AT cuzk.cz napsal(a):

Dobrý den.

 

Po reakcích pánů Raąky, Pěčonky, Panznera a Toąnera přece jen jeątě trochu své úvahy „rozkoąatím“.

 

Účelem není formální akt odeslání pozvánky poątou na nějakou adresu. Účelem je, aby kaľdý dotčený vlastník obdrľel písemnost do své dispozice a měl se tak moľnost s jejím obsahem seznámit (pak a» uľ si s ní uľ dělá co chce a zařídí se podle svého „rozumu“). Z tohoto úhlu pohledu není nijak důleľité, zda byla či nebyla pozvánka formálně odeslána poątou na nějakou adresu. A také ji ani není nezbytné na nějakou adresu poątou odesílat, protoľe ji lze předat třeba i osobně (a převzetí si nechat potvrdit).

 

Je dost lidí, kteří nejsou na adrese svého trvalého pobytu k zastiľení ze zcela běľných důvodů (dovolená, zahraniční stáľ, celoletní pobyt důchodců na chalupě, léčebna dlouhodobě nemocných, výkon trestu v nápravném zařízení, atd.). Taky nemůľete nikdy vědět, zda člověk, kterému se nepodařilo doručit jeątě vůbec ľije a zda není vlastníkem dokonce uľ úplně někdo jiný (mrtvý nic neohlásí a dědicové třeba jeątě nic o jeho násilné smrti „na dně Orlické přehrady“ ani po několika měsících nevědí).

 

Je přece více věcí nebo nabízených komerčních sluľeb (zejména právních), které bez skutečného kontaktování konkrétní osoby nelze vůbec realizovat. Jistě nemůľete koupit ľádnou nemovitost, kdyľ jejího evidovaného vlastníka fakticky vůbec nekontaktujete a je přitom úplně jedno, jakou má kde evidovanou adresu a kam a co bylo kdy odesíláno. Takový problém třeba moc dobře znají advokátní či realitní kanceláře, je-li jejich zadáním realizovat pro investiční záměr svého klienta výkup nemovitostí z nějakého území.

 

Nedojde-li v případě vytyčování hranic pozemků ke splnění normativního ust. § 19a odst. 3 KatZ („K seznámení s výsledky vytyčení musí být přizváni vlastníci dotčených pozemků.“) podrobněji upraveného v ust. § 86 odst. 1 poslední věty KatV („Písemnou pozvánku vytyčovatel prokazatelně doručí vąem vlastníkům“), nedojde ani k úplnému naplnění náleľitostí stanovených pro takový výsledek zeměměřických činností právním předpisem, takový výsledek nemůľe být ověřen úředně oprávněným zeměměřickým inľenýrem a tudíľ ani kopie takové dokumentace  nemůľe být u katastrálního úřadu zaloľena.

Nic fatálního se tím ale neděje a vůbec to nemusí znamenat, ľe pro klienta jsou provedené práce zcela k ničemu, by» je jejich dokumentace neověřená a na katastrálním úřadu není zaloľena její kopie. Znamená to jenom to, ľe nejméně jeden dotčený vlastník se o prováděném vytyčení vůbec nedozvěděl a neměl tak moľnost se s výsledkem vytyčení seznámit a případně k němu uvést i své připomínky.

Obchodní stránka takového případu (tj. co dostanete nakonec od klienta zaplaceno či zda něco vůbec), je jen otázkou obchodní zdatnosti, předvídavosti a právní kvality předem dohodnutých smluvních podmínek a jejich formy.

 

Samozřejmě naprosto rozumím tomu, pokud se pan Raąka (a vlastně shodně s ním poté i pan Pěčonka a naposledy i pan Toąner) zamýąlí nad tím, zda by nebylo vhodné KatV změnit tak, aby postačovalo toliko odeslání pozvánky k vytyčení  na adresu evidovanou v katastru a následně vycházet z filozofie, ľe kaľdý vlastník si nese sám případné nepříznivé důsledky vyplývající z toho, ľe si dostatečně nezajistil přebírání korespondence na adrese evidované v katastru.

Předevąím se nejedná „jen“ o změnu KatV a „výmysl“ autorů KatV  (podmínku primárně stanovuje ust. § 19a odst. 3 KatZ) a taková úvaha musí být vedena předevąím z pohledu celospolečenské potřeby (uľitečnosti) a nikoliv jen z lobbystického zájmu nějaké dílčí skupiny (jak snad navrhuje pan Panzner) a ve finále je samozřejmě na Parlamentu ČR.

Je vytyčení vlastnické hranice pozemku tak důleľité a významné, ľe je dobré, aby byla zákonem chráněna informovanost kaľdého vlastníka o něm tak, jak je dnes stanoveno?

Nebo není vytyčení hranice pozemku tak důleľité a významné a pak je uľ úplně jedno, jestli se o něm nedozví jen jeden nebo nikdo (dozví se prostě jen ten, kdo platí a ten, koho si sám pozve)?

 

Při své běľné komerční katastrální praxi si vąak můľe kaľdý geodet sám zhodnotit význam a poľadovaný rozsah, obtíľnost a kvalifikovanost práce, kterou přijímá a podle toho se i zařídit. Dnes přece můľe kaľdý středoąkolsky kvalifikovaný zeměměřič vytyčovat jaké hranice chce, podle jakých podkladů chce i podle jakých pravidel chce (tj. nemusí ľádné sousedy zvát vůbec) a výsledky těchto svých činností můľe prodávat komu chce a za kolik chce. Můľe se jednat třeba i o výsledky nějaké znalecké činnosti a takový znalec je dokonce „… povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké (tlumočnické) činnosti, a to i po jejím skončení; …“ (viz § 10a zák. č. 36/1967 Sb.), a ne, ľe je bude v kopii předávat do veřejného katastru nebo o nich dokonce informovat i nějaké sousedy.

Jenom ten, kdo chce, aby dokumentace o vytyčení hranice pozemku byla zaloľena i v katastru (případně, aby se geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice stal součástí souhlasného prohláąení vlastníků), musí dodrľet zvláątní podmínky stanovené právním řádem a objektivní odpovědnost za jejich dodrľení přebírá ověřením takových výsledků zeměměřických činností úředně oprávněný zeměměřický inľenýr.

 

Ve vąem výąe uvedeném jsem se jen snaľil na diskutovaný problém pohlédnout v poněkud ąirąích souvislostech (a zdaleka ne vyčerpávajících), které si někdo třeba ani nemusí uvědomovat. Kromě moľného úhlu pohledu, ľe se jedná o stanovení nepřiměřené „povinnosti“ katastrálním geodetům, můľe existovat i ten pohled, ľe se jedná o stanovení podmínek vlastníkům, za jakých mohou dosáhnout jimi zamýąlených následků ve státní evidenci. Pokud si někdo zaplatí sebelepąího advokáta, není tím jeątě dáno, ľe nemovitost koupí nebo spor u soudu vyhraje. Pokud si vlastník zaplatí geodeta, není tím jeątě dáno, ľe se jeho vlastnickou hranici skutečně podaří konsensuálním způsobem zpřesnit. Diskutované téma ohledně doručování písemností určitě není „mimo mísu“ a je obecným problémem více profesí.

 

Hezkou sobotu přeje

Lumír Nedvídek

_______________________________________________
Katastr mailing list
Katastr AT fsv.cvut.cz
http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/katastr